Girl with a Seashell
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Miloslav VydraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr HapkaHrají:
Dita Kaplanová, Evelyna Steimarová, Petr Bosák, Martin Zavadil, Dana Medřická, Emma Černá, Ladislav Frej st., Regina Rázlová, Jan Hartl, Eva Horká (více)Obsahy(1)
Třináctiletá Vendula Brabcová je ve škole považována za zanedbalé a zaostalé dítě. Její matka zcela propadla alkoholu a tak se Vendula nyní musí starat o tři mladší nevlastní sourozence a chodit za matku uklízet už v brzkých ranních hodinách... (oficiální text distributora)
Recenze (97)
Dobrý psycho, film má navíc takové zvláštní světlo, zvláštní barvy...A Evelyna Steimarová jako matka alkoholička byla velmi uvěřitelná, myslím, že i v civilu chlastá první ligu. ()
Z matka alkoholičky mi naskakovaly osypky, ale Vendulka a její realita mi moc nesedla. 3,5* ()
"Každej si ze mě uškub a vypařil se..." Depresivní rodinné psychologické drama. "My chceme bejt doma, ne u cizích!" ()
Bolestná dráma, ale stáva sa aj v realite. Oceňujem unikátne herecké predvedenie D. Kaplanové (Vendulky), ktorá vynikajúco stvárnila postavu sestry, starajúcej sa o svojich súrodencov. ()
No pohledě na rok vzniku tohoto psychologického dramatu tak by člověk nevěřil, ale skutečně se jedná o místy až trýznivou podívanou. Svoboda taky film točí značně syrově a je to vidět, že to byl záměr. Sestava - kameraman Barla - kamerou švenkuje a Hapka přidává svou osudovou hudbu, to je báječné a vizuálně působivé a jde to dohromady. Nicméně nemůžu si pomoct ale na mě bylo přespříliš ta ohromná uječenost a přehnané afektované, možná až divadelní herectví hlavně z pohledu Evelyny Steimarové. Navíc jsou podle mě i ty vložené sekvence, které jsou nevím jestli snové, nebo jak je nazvat, v každém případě mi přišly zbytečné až obtěžující (horská dráha, otec s matkou v kočáře) a docela podceňující diváka svou doslovností. Nicméně Dívka s mušlí patří k nadprůměrným normalizačním dílům o útrapách chudé rodiny za socialismu (až mi trošku ještě vyvanula myšlenka, zda alkoholička v podání Steimarové nezobrazuje někoho režimem odepsaného po roce 68, ale není v tomto filmu na to dostatek indicií, tudíž o tom spekulovat nebudu). 70% ()
Třináctiletá dívka si maluje svůj ideál, že rodina má držet pohromadě a dítě dává převážně přednost matce. Ale bohužel v životě někdy platí pořekadlo: Co k tobě patří neztratíš, co k tobě nepatří neudržíš. Pokud by existovalo pokračování tohoto filmu, tak jestli by se dívka s mušlí nakonec přestěhovala k otci nebo by si vydupala že chce zůstat v dětském domově, to už se nedozvíme. Skončilo to neutrálně a tak si její fiktivní budoucnost v tomto filmu můžeme pouze domýšlet. U jejího otce taky nebylo jasno, zda učinil správné rozhodnutí a matku opustil na základě její závislosti k alkoholu, nebo v tom bylo něco jiného. Nicméně pokud to byl slušný člověk, tak se mi vybavilo druhé pořekadlo a to zní: Zatímco jsi hledal kamínky, ztratil si diamant. Nebo něco takového. Dívka v období pubescence v jádru doufala že se to ještě změní, zažila hodně psychického nátlaku, ale bohužel její představy o tom, že se svými bratry zůstane až do zletilosti a mamka bude vzorná se rozplynuly jak mlha nad ránem. Smutný to film, ale mohl by být dle pravdy. Žádné smyšlené křižovatky života, které mě sice bavily, ale je třeba si uvědomit, že takto to v reálném životě prostě nechodí. ()
Třináctiletá Vendula obětuje své pohodlí (může se nastěhovat k otci) a stará se o bratry v zanedbané rodině rozvedené alkoholičky. Kvůli tomuto filmu a snímku Čekání na déšť mám rád Ditu Kaplanovou. Škoda, že už potom nedostala žádnou pořádnou roli. Doufám, že tento skvělý film vyjde někdy na DVD. ()
Smutný a bohužel stále často aktuální..... ()
Další z rádoby psychologických „studií“, kdy se s kamerou dělají blbiny a to má být jako to psycho. A čím více těchto, tím vyšší toto hodnocení snímku. No budiž, tady to příběhu zas tolik neublížilo, protože byl jednoduše plytký. A navíc tak praštěný, že to až mlátilo dévédéčkem. Ale všichni uvěřili chování třináctiletého žabce, všichni, mimo mne. Jakž takž to drží nad zemí Hapkova hudba. Prostě je to příběh, jakých se neodehrávaly stovky, ale tisíce a to jak tehdy, tak i dnes. Když k tomu připočtu pro mne skoro nesnesitelnou Ditu Kaplanovou, zbude opravdu jen ta hudba a občas dobrá scéna. ()
Dívka s mušlí je docela nevídané sociální drama z doby socialismu. Nebylo to tak běžné, aby se na povrch dostaly tyto typy filmů. Matka alkoholička neudrží korunu a navíc se neumí postarat o své děti. Neumí a nechce. Sledujeme příběh z pohledu nejstarší dcery. Ta se stará o děti a zároveň má snahu hasit počínající požáry, což se jí chvíli daří. Je to místy až drsné drama, hlavně vzhledem k dětem. Na mě ale nepřesvědčivě působily hlavně dětské výkony a pak místy i Evelyna Steimarová, která chvílemi působila dokonce afektovaně. Zároveň bych ale dodal, že jsem jednou takto zodpovědné a starající se dítě, víc než rodič, viděl. A taky znám osobně matky, které si udělají děti, ale pak si řeknou, že je to vlastně moc neba a chtějí si užívat, ačkoli v těch případech nešlo naštěstí o takový extrém. ()
Drsnej pohled do prostředí, který by měla okusit alespoň na chvíli velká část mladý nevděčný generace, aby si uvědomila, co je to mít milující rodiče a co je to úcta k nim. 75%. ()
"Nečum a jez! Načatý nám nevezmou!" S alkoholičkou a párty milfkou Steimarovou sa dá užiť kopa srandy, pokiaľ nemáte tú smolu, že ste jej nezletilé potomstvo. V tom prípade sa poriadne nenajete, neoblečiete, nevyspíte, o citovom strádaní ani nehovoriac. Situáciu sa pokúša zachrániť najstaršia dcéra Kaplanová, ale v trinástich rokoch nemá šancu to zvládnuť a po pretečení pohára nastupujú štátne sociálne orgány a ustanovizne. Hodne drsný príbeh s vynikajúcimi uveriteľnými detskými hercami, ktorý som prvýkrát videl už niekedy v detstve a dostal ma do kolien vtedy aj dnes. Deti napriek všetkému zlému stále citovo lipnúce na svinskej matke, odmietajúce prijať neznesiteľnú realitu a utiekajúce sa do snových predstáv. Dobový detský domov je najskôr trochu zidealizovaný, asi ako protipól ich dovtedajšieho rodinného života. Hodne intenzívne, až mi miestami vlhli oči. Za päť hlasných nočných scén na celú pavlač. ()
to se ještě nebáli točit o problémech dětí a pojmenovat je.... ()
Zaráží mě, že v roce 1980 mohl vzniknout film, který vcelku realisticky odhaluje jizvu v jinak dokonalém mediálním obrazu socialismu a všech jeho pilně pracujících včeliček. Matka alkoholička i dcera Vendulka jsou skvěle zahrány. I když zodpovědnost Vendulky byla na 13leté dítě až neuvěřitelná. Velmi mě však iritovaly Vendulčiny "představy a vzpomínky", nebýt jich, hodnotil bych rozhodně lépe. Dávám --- == 74 % == --- . ()
Pro mě naprosto nekoukatelný deprese vzbuzující film. Jen samý hysterický řev a jekot hlavní hrdinky. Kvalitu filmu jako takovou nemůžu ani hodnotit. Nešlo se na to soustředit. Brrr. ()
Na svou dobu celkem maso. Je to docela nereálný příběh, který mě k udivení bavil a vtáhl do děje téměř okamžitě, že jsem hltala každou minutu. Nevím, ale jsem divná :/ Každopádně film je docela sympatický, milý a dokáže zaujmout. Rozhodně si nemyslím, že by byla třináctiletá holka schopná se takhle postarat o celou domácnost, ale budiž. Prostě mě to nějak pohltilo a je to zase na druhou stranu fajn k zamyšlení a uvědomění si, že ne každé dítě se má dobře. Ladislav Frej ve svém bílém kabátku sladěným s bílou čepicí uaaaa a Evelyna Steimarová hrála matku alkoholičku naprosto geniálně. Jiří Kodet celý od polárkového dortu taky mňamka a ještě malá Dita Kaplanová s úžasně mastnýma vlasama jakožto zanedbané dítě byla taky úžasná. Samotná hudba Petra Hapky byla kouzelná jako vždycky a dodávala snímku samotnou atmosféru, která i bez ní byla nastolená výborně. Obraz socialismu to byl teda fest. Tento film můžu doporučit. Je to oddechovka, nic náročnýho, možná pro slabý povahy něco, u čeho by mohla ukápnout slza. ()
No sakra! Příběh dívky, která byla nucena předčasně dospět. Sleduje dilema mezi zodpovědností postarat se o své vlastní bratry či jít svou vlastní cestou a pohodlí. Výborně vykreslené chování postav, kde nad každým krokem dívky mi naskakovaly myšlenky o její volbě. Pro někoho, kdo má v životě prakticky všeco si může přát, je to težko pochopilné. ()
vyborne psychologicke drama.. to uz se dnes netoci takove filmy a je to velka skoda... ()
Hodně silná filmová záležitost. Matka (alkoholička a samoživitelka) její nejstarší dcera třináctiletá Vendula, která vlastně převzala po matce všechny role v rodině od staraní se o další sourozence po pomáhaní matce v práci, Vše vyústí v moment, kdy všechny děti včetně Venduly skončí v dětském domově. 8/10 ()
Slzotvorně smutný příběh děvčete, které vlastní matka svým bohémsky nezřízeným životním stylem donutila být dospělou ve věku kdy se má holka víc starat o to aby se začala líbit chlapcům a přemýšlet o budoucím povolání. Zároveň začátek geniální desetiletky režiséra Jiřího Svobody, jemuž, dle mého skromného názoru, patřila 80.léta a jehož snímky té doby jsou kvalitativně výš o několik pater, oproti z předchozích desetiletek renomovaným jménům, kterým, až na výjimky, začal docházet dech. ()