Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Velmi autentické dialogy a herecké výkony. Obsazení neherců se osvědčilo, skutečně vůbec není poznat, že to nejsou profesionální herci. Bylo zajímavé se něco dozvědět o životě Giovanniho a jeho podíl na scénáři je znát. Musím si ale rejpnout. Byly chvíle ve kterých se mi zdálo až nemožné, že dozorci neslyší, jaký dělají v té celé rámus. Ale atmosféra byla výborná a závěr nepředvídatelný. Navíc neřekl doslova , jaká je pravda. Nechává na divákovi si ji domyslet a nese v sobě určitý dvojsmysl. Takové závěry mám rád, takže i když jsem z filmu jako celek malinko zklamán, dávám slabší čtyři. ()
Povedený film z vězeňského prostředí, ve kterém nehledejte akci ani vybroušené charaktery postav. Ono bohatě stačí, že má každá svou motivaci, že má film hlavu a patu, že jsou tam povedené dialogy a že herci hrají skvěle. Hodně oceňuju fakt, že se záběr nezkrátí jen na to hlavní a že takové podání hrnku na suť nemusí nutně znamenat jeho okamžité popadnutí a naplnění. Místo toho si kopáč chvíli vypomáhá rukama a hrnek odsune, než ho konečně použije. Prostě jako ve skutečnosti. Taky mě hodně fascinovala dvouminutový záběr na ruce bušící kusem postele do betonové podlahy. Ono se ve filmu hodně kope jen pro to kopání. Dnes už se takové filmy prostě netočí. Bohužel. ()
Jestliže Ernest Hemingway psal formou ledovce, kdy odkrýval pouze základní děj a zbytek nechávál na čtenáři, režisér Jacques Backer natočil tímto stylem Díru. Žádné vyslovené motivace, žádné hluboké myšlenky, prostě a jednoduše jen děj v podobě plánování útoku. Taková "jednoduchost" působí velice dobře na atmosféru, které navíc pomáhají i poměrně nestandartně dlouhé záběry (na střih někdy čekáme opravdu dlouho) a neexistence hudby. Místy film dokáže pořádně našponovat nervy. Vhodně jsou zvoleny také jednotlivé charaktery a nechybí ani pořádná tečka na konci. Spokojenost. P.S. Bacha na spoiler v obsahu. ()
Filmů o útěku z vězení se natočila pěkná řádka. Starší filmy, mezi které patří i tento, ale mají jeden nešvar. Tím nešvarem je přehnané gentlemanství mezi vězni. Chápu, že chlapi, kteří by spolu chtěli utéct, musí vzájemně spolupracovat, ale tady už je to trochu přehnané. Druhou věcí je, že aby se uspořil čas a divák se nemusel dívat na pětihodinovej film, je všechno zrychlený. Mříž, tlustou jako prase, mají plátkem přepilovanou za hodinku a ještě si stihnou upilovat novej klíč... A to je jen výcuc paradoxů. Se strážemi si nedělají starosti, hluk pro ně není problém... Nechápu. Jo to film K smrti odsouzený utekl, to je aspoň ukázka kumštu při útěku z vězení. Detailní plánování, strach z každého vrznutí. Le Trou je proti tomu výsměch. ()
Film, co si na nic nehraje. Žádná zbytečná "omáčka" o vykecávání kolem, tady se kope díra na svobodu, vážení! Může se zdát, že je nuda dívat se většinu filmu na bandu vězňů, co jen kopou a kopou. Ale nuda to rozhodně není! K tomuto filmu nebylo třeba žádné drásající hudby, co by dělala napětí, tady to napětí jde i bez ní! ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Pro zvýšení autenticity obsadil režisér do snímku převážně neherce. Jeden z nich byl dokonce v roce 1947 do útěku z věznice skutečně zapojen. (oje)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Režisér Jacques Becker zemřel pouhé dva týdny po dokončení filmu. (oje)
Reklama