K zemi hleď!

Čekal jsem neomarxisticko - pandementní grétoagitku á la Netflus a přeqapive dostal docela milou a obecně trefnou satiru, takové Vrtěti psem krát 100 pro nové tisíciletí o tom, jak nám tu točí světem banda bezskrupulózních, nenažraných a mocichtivých politických impotentů, za jejichž nitky v zákulisí tahá hrstka sociopatických, ještě nenažranějších a virtuálními machinacemi ovatěných kokotporátních bilionářů s božským komplexem, přičemž všichni využívají pro účelové pasení přitroublého stáda dávno skoupená povrchní, mršinožravá masmédia a hlavně vox populi přitroublých dementizérů na asociálních sítích, dekádu pečlivě a cílevědomě budovaných přesně za tímto účelem. Karikatura MuskoJobse dokonalá, stoletá Blanšetka až neuvěřitelně nabalzamovaná a Rocco Sifredi alias Leoš di Obrna nade vši pochybnost potvrdil statut prkenného pornoherce. Jeho etuda vycáknutí v televizi byla natolik bezmimicky dokonalá, že ji dokonce na celé čáře trumfla i proslulá, a jako vždy zoufale kožená, lukostřelkyně z Hangrgejs. Každopádně nejpodařenějším vtipem na tom všem je, že něco takového zafinancoval a šíří další zkurvený bolševický kokotporát, svým zřetelně demagogizujícím obsahem cíleně programující debily ke kolektivnímu vědomí kokotporátního komunismu a kandidující na generálního tajemníka ústředního výboru. Patrně nějaké problémky na pískovišti, ovšem i tak kapku hovno do větráku, soudruzi! Samosebou se mechanismus tohoto příběhu dá v současnosti naroubouvat na cokoliv – od globálního homosexualizování přes negrofikaci až po fuj fuj republikány. Ovšem srovnávat stoprocentně anihilační kataklysma s maximálně 1,8 procentní chřipečkou, jak tu předvádějí ti nejbystřejší z nás, to je vskutku na okamžitou lobotomii a nesporným důkazem toho, že vše výše popsané funguje na celých těch 70 procent světových hlavovprdeláčů jako dobře namazaný manipulativní stroj. (27.12.2021)

Osobně mi dost překážela přílišná parodičnost, mohlo to jít ještě víc pod kůži, kdyby to bylo o fous civilnější, ale předpokládám, že právě s tím tvůrci kalkulovali a odměřovali to jako zcizující, a tím odlehčující prvek, aby to pro cílovou skupinu diváků bylo vůbec vydržitelné, takže nic nenamítám, jsem ráda, že tohle existuje a  finále je chtě nechtě velice působivé. Momenty jako modlitba u společné večeře a bubnující šaman se mi vryly. (Promítali jsme si s blízkými na Silvestra 2021, rezidence B12.) *~ (01.01.2022)

Je krásné sledovat, jak se McKay vrací k motivům a postupům, které mu málem vynesly Oscara za Big Short, ale jako autor za tu dobu obrovsky dozrál a vrací se ke konvenčnějšímu, byť stále rozhodně ne mainstramovému vyprávění. Perfektně vykreslené charaktery (což je impozantní, vzhledem k jejich množství) a do poslední chvíle budované napětí a nejistota společně s jemný a funkční humorem činí z Don't Look Up opravdovou lahůdku. A to jsem ještě vůbec nezmínil celou tu společenskou glosu a satirickou vrstvu, která to všechno posouvá ještě na úplně jinou úroveň. Jsem vděčný za filmy, jako je Don't Look Up. (27.12.2021)

Skvostná satira, která tne do živého? Ale kdeže. Spíše hodně vychtěná záležitost, která selhává snad ve všech disciplínách. Kope kolem sebe bez rozmyslu a občas zaskóruje spíš tak nějak mimoděk. Že je lidstvo v jádru banda nenažraných kreténů, které je poháněno chtíčem mamonu a touhou být na tom lépe než soused, není nic nového. Ale vyřvává to do světa s úsměvnou naivitou mladých puberťáků, kteří chtějí spasit svět s transparentem v jedné a dlažební kostkou ve druhé ruce. Možná tyhle ohrané myšlenkové „přesahy“ někomu stačí, ale když už jedu tu nejlínější dramaturgii, tak sakra beru zavděk možnost být opravdu chytrý a především vtipný. Tahle sbírka karikatur bez jediné plnokrevné postavy jenom cestuje po Americe, deklamuje koncentráty mediálních výronů, miliardářských komplexů a politické klauniády, kde je fajn hledat všechny reálné předobrazy, ale na vlastních nohách nestojí absolutně nikdo. Je to jak vtipy, co mi občas vyprávějí čtvrťáčci ve škole: má to zmatený začátek, v průběhu se všechno asi 4x zopakuje a pointou už mu musíte pomoct, jinak to v životě neskončí. Jen tohle postrádá snahu a roztomilost. Blahosklonný úsměv nikde. Prostředníček vzhůru. (21.02.2022)

V posledních dvou letech si říkám, že dělat satiru musí být dost těžký, když ji realita často i předbíhá. Don't look up se ale velmi vkusně podařilo vysmát se dnešní době, ať už si to aplikujeme na cokoliv ze seznamu toho, co se teď děje. Všem, co si přečetli obsazení, je asi jasný, že herecky to bude při nejmenším v pořádku. DiCapriovu "sucharskou" roli jsem vyloženě potřebovala a ženy kolem něho mi ve většině sedly ještě o něco víc, než obvykle. Pro mě je to jeden z těch filmů, co vám vyloženě zlepší chuť a vy mu s radostí po sérii čtyřek napálíte pětku, protože tam konečně není žádné ALE. (20.03.2022)