Alexander Veliký

História slávnych je dláždená ich činmi! Ak pochopíme ich pohnútky, pochopíme (i keď nemusíme súhlasiť) aj ich život. Na Alexandra - ako jednu z výrazných postáv dejín ľudstva platí vyššie uvedené dvojnásobne. Žiaľ Stoneov výklad jeho životných osudov mi túto snahu o pochopenie neumožnil hneď od začiatku filmu. Približne prvá hodina (po príchod do Babylonu, ktorého výtvarné riešenie mojmu oku silno lahodilo) tak vo mne rezonuje ako režisérova snaha obsiahnúť už zo začiatku všetko, pričom ale paradoxne vďaka tomu zostal stáť príbeh na mieste (resp. inak povedané, Stone ako keby sa do látky natoľko ponoril, že nevie nájsť nadhľad, z ktorého si treba vytýčiť úvodný bod prieniku do deja - túto myšlienku vo mne posiluje aj podľa mňa príliš prehnané používanie postavy Ptolemaiosa ako rozprávača a nadväzovateľa viacerých sekvencií). Našťastie táto nerozhodnosť ustupuje v druhej hodine, kde vďaka rozhovorom medzi Alexandrom (miestami presvedčivý a miestami máličko prehrávajúci Colin) a jeho blízkym priateľom Hefaistionom (výborný Jared Leto) ako aj bližšie vyobrazenému vzťahu k rodičom, začína režisér pred našimi očami budovať charakter človeka, výrazne ovplyvneného práve výchovou ako i rodinným zázemím. Rozpoltený nenávisťou medzi rodičmi, snahou vymaniť sa z vplyvu intrigánskej matky a prekročiť tieň svojho vlastného otca je ALexandrova duša preplnená túžbou ovládnuť a zjednotiť čo najviac vtedy existujúcich národov a civilizácii? Možno áno. Ale možno za tým všetkým stojí ešte niečo silnejšie. Možno je (bola) motorom činov najväčšieho muža svojej doby snaha nájsť ten svoj pravý domov. Lenže čo môže byť domovom dobyvateľa,hnaného neustálou túžbou ísť ďalej? Jedine celý svet (nepripomína vám to z dnešnej svetovej politiky niekoho až priveľmi...) a tým zároveň aj žiadne konkrétne miesto. A práve táto línia rozprávania tvorí pre mňa najsilnejšiu časť príbehu, ktorú sa Stoneovi podarilo do filmu úspešne vložiť. Vangelisov soundtrack (miestami je až priveľmi "inšpirovaný" predchádzajúcou autorovu tvorbou) sa mi páčil oveľa viac na samotný posluch než ako podfarbenie obrazu. Kamera dokáže byť miestami správne veľkolepá i keď bojové scény veľakrát nesníma zrovna najštastnejšie - v snahe simulovať dusnosť boja sa podľa mňa zbytočne pripomína značným roztrasením a nadmerným využívaním iba polocelkov až detailov. Vo výsledku 3,5*. (12.01.2005)

Zoufalý scénář, prachbídné herecké výkony, mizerná hudba, nechutná Angelina Jolie a tragický Colin Farrell. To byly mé hlavní pocity z první půlky filmu. Avšak poté zčistajasna snímek nabírá tempo, které vyvrcholí výbornou krvavou bitvou v Indii, kde se zmátořila i Vangelisova hudba. To vše proto, aby se poslední půlhoďka snesla zase do kalichu hořkosti plného klišé a patosu. Skvěle vyřešeno. (23.06.2006)

Ultimátní sestřih z roku 2013 uvedený ve Varech režisérem: Nesporně sevřenější a s jasnějším tvůrčím záměrem i rešící většinu problémů původních verzí. Problém je, že to dalo vzniknout celé řadě nových problémů. A nepotěší ani částečné opuštění od výrazně symbolické linie originálu. Paradoxně tak je vysněná (údajně) finální podoba Stoneova opusu magnum tou nejméně zajímavou ze čtyřech dostupných verzí. Kinoverze 2004: Plné nevytěženého potenciálu? Záleží co jste čekali. Alexander není filmem pro všechny. Buď ho milujete i přes jeho nesporné zápory nebo ho právě pro ně zatratíte. A ani jednomu se nelze příliš divit. Jako "tak trochu jiný" historický film to nemá chybu. Alexander si z vaší strany sice vyžádá jisté vstřícné kroky i nemalou dávku trpělivosti a chtění proniknout pod jeho zdánlivě nezajímavou slupku. Zato se však odvděčí netradičním zážitkem plným podobenství, symbolů a naznačených věcí. Co se povedlo náramně je psychologie postav. Snad v žádném historickém spektáklu si tvůrci nedali tolik práce s charakterizací nejednoznačných postav. Nepotěší Stoneovo přehlížení Alexandrových kontroverzních kroků typu vyhlazení některých měst. Do celkového realistického rámce to moc nezapadá. Škoda také nevhodně použitého a špatně zkomponovaného Vangelisova partu. Nečekejte klasický efektní velkofilm, to zde opravdu není. Je tu ovšem spousta jiných věcí k objevování. (14.01.2005)

Mno... Co k tomu napsat. Jediný můj oblíbený tvůrce velkofilmů Stone to vyloženě nepodělal, ale že by nějak extra zazářil to se taky říct nedá. Po stránce akce je to přeci jenom slabota. Na takhle dlouhý spektákl je těch hluchých míst až příliš. Po stránce historické pravdy si to soudit netroufám, protože skoro netuším jak moc jí to odpovídá nebo ne. Nicméně zase Stone a jeho režisérský cit a smysl pro detail v tom cítit je. To zase ne, že ne i když se zatím jednoznačně jedná o nejslabší dílo co jsem dosud od tohoto pana režiséra viděl.50% (28.03.2014)

Určitě bylo velkým plusem, že Anthony hrál vypravěče a tak neznalého člověka života Alexandra alespoň trochu zasvětil do základních událostí dějin. Ano, nikdo po něm nedobyl tak obrovskou část světa jako on a tak se řecká říše stala jednou z těch největších v dějinách lidstva. Byla jsem zvědavá na dobytí Persie. Pro mě to byla bitva bitev, kde se sešlo několik miliónů seřazených vojáků do šiků a já mohla sledovat manévry, které se odehrávaly a změnily dění světa. Taky jsem chtěla vidět Babylon, jak si s tím tvůrci poradili, protože to bylo jedno z nejnádhernějších měst a dostalo se mně krásné podívané i když asi jen zlomek tohoto místa (kde z části musela fungovat i fantazie), které už dnes neexistuje. Ještě jsem očekávala dobytí Tyru, ale to by už bylo asi nad možnosti tvůrců a to nejen finančních. Megas Alexandros, největší Alexandr světa, kde jeho neúspěchy daleko převyšují úspěchy jiných hrdinů a to zemřel velmi mladý. Trochu úsměvná byla role Angeliny coby matky Brada a tu divokou část s Ramonou mohli možná vynechat a nebo vybrat jinou herečku, tahle mně vysloveně nesedla. (14.07.2017)