Ghost in the Shell 2: Innocence

Nejsem odpůrcem japonských kreslených manga orgií, ale proti Innocence bych výhrady měl. A je jich hned několik. Tou první je spousta filosofických říkanek a citátů, které normálnímu člověku stejně nic neřeknou a jenom zdržují už tak pomalý děj. Ten je navíc dost nepřehledný a občas jsem se v něm ztrácel...ikdyž tady by bylo asi lepší, vidět předchozí díl. Další nedostatek je a není...hudba. Ústřední melodie je bombastická a vyvolávala ve mně hned několik pocitů, ale je tu pouze a jen ona. Z rodiny japonské anime bych čekal pestřejší hudební doprovod. A pestrostí se dostávám k animaci. Tady je to bez připomínek a jen musím říct, že v některých pasážích se grafici překonávali. 40% (06.12.2009)

Navazuje na první film a navazuje výtečně. "Stará" grafika se inovátorsky snoubí s nejmodernější do detailu propracovanou grafikou digitální. Co mě na GITS 2 rozčilovalo, byly dialogy...prostě mi přišly nudný a často zbytečný a vůbec mi nepomáhaly osvětlit, už tak složitý, děj. Ale konec byl perfektní a nečekaný...HUDBA: Kenji Kawai - opět to nejlepší, co může film nabídnout. Je japonštější, ale zároveň akčnější a "líbivější" než v prvním filmu. Každopádně - stojí za to vidět... (28.12.2007)

Tak nějak jsem očekával, že v tomto pokračování budeme sledovat další osudy majora Kusanagi z prvního dílu, ale omyl - tady je hlavní postavou její parťák Batou a opět přicmrndává Togusa. Major tady skoro nebyla, i když její esence se vznáší v pozadí celého filmu. Batou se ukázal jako opravdovej drsňák - střílení, bitky a násilí mu nedělá problém a taky nas o tom několikrát přesvědčí. Ale pak se tu najdou taky hory filozofickejch citátů, nechápačkovitejch dialogů a jinejch věcí, ve kterejch jsem se ztrácel. Tak nějak jsem se to snažil přejít, ale o to víc mě to pak mrzelo. Jinak vizuální stránka je oproti jedničce super - kombinace 2-D a 3-D s úchvatnými scenériemi, použití stínů, odrazů a jinejch optickejch dráždidel, to by bylo na plnej počet. A pak ta hudba, která mě opět několikrát odbourala! (28.01.2018)

Po úchvatném prvním díle studená sprcha. Innocence má s Kôkaku Kidôtai 1995 společných pár postav a universum, kde je hranice mezi člověkem, kyborgem a UI velmi tenká. Ale tím veškerá podobnost končí. Atmosféru prvního dílu připomíná jen hudební motiv, který ale tentokrát nezapůsobí zdaleka tak silně. Příběh je neskutečně ukecaný, plný filosoficko-poetických odkazů, které často vyzní jako hromada žvástů. Tentokrát sledujeme spíše detektivní vyšetřování, které mi nepřipadalo zajímavé a díky zmiňované hromadě keců, bylo i zdlouhavé. Výrazně se změnila animace, resp. někdo může kombinaci 3D animace s klasickým 2D anime považovat za upgrade, ale mě to přišlo zbytečně samoúčelné, místy onanistické a často i rušivé. Pokud jste neviděli první díl, budete nejspíš zmatení odkazy na majora, které vygradují ke konci filmu. Tzn. bylo by dobré nejdřív zkouknout Kôkaku Kidôtai (1995). A pokud už půjdete i do Innocence, snižte svá očekávání, ušetříte si zklamání z toho, že se zázrak č. 2 nekoná. A na závěr rada. Střezte se všech ripů, které nejsou namluveny v originále...resp. já si nevšimnul, že můžu přepnout zvukovou stopu a viděl jsem Innocence v italštině. Děs běs...je v tom opravdu obrovský rozdíl a to i když ani jeden z jazyků neumíte. (01.04.2017)

Jde vidět, že pan Oshi si zamanul 3D animaci, které téměř převládla nad tou klasickou, což já neberu jako negativum. Je to spoustu pěkných obrázků, ale žádná akce a hlavně přehršel keců, keců a keců, které mě absolutně míjely a já jsem chvílema vůbec nevěděl o čem je řeč a dost se nudil. První díl u mě jasně vede, jak po příběhové, tak po akční stránce. Za obrázky se u takovýchto filmů 5* nedává. (12.04.2010)