RoboCop

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Další z klasických osmdesátkových sci-fi. Sice daleko zaostává za Cameronovým Terminátorem, ale Verhoeven prokázal svůj cit pro daný žánr a přivedl na svět dnes již kultovního akčního hrdinu. V některých momentech je samozřejmě znát, že tento snímek už nepatří mezi ty nejmladší, ale nápaditost a pro Verhoevena typická krvavost akčních scén všechno bohatě vynahradí. Budoucnost je vykreslena poměrně střízlivě, žádná létající auta nebo domy, na což se trikaři asi moc necítili. Místo toho vidíme ponuré ulice plné případů násilí, vloupání a znásilnění, jejichž řešení je pro RoboCopa rutinní a pohodovou záležitostí, asi jako pro nás dojít si na velkou. Tenhle film nás určitě neuchvátí, nenapne ani nepřekvapí, ale bavit bude vždycky. 75% (06.03.2012)

Verhoevenova příjemně brutální a cynická roboklasika 80. let satirizující zlé korporace a stupidní televizi. Efektní akce, hlavně RoboCopův první den v práci a finále v ocelárně (kde mají jako v každé správné ocelárně nádrž s toxickým odpadem), doprovázená monumentálním hudebním motivem. Skvělé padoušské duo Kurtwood Smith jako brutální gangster s brýlemi a uhlazený korporátní žralok Ronny Cox (který si později zazáporařil i ve Verhoevenově TOTAL RECALL), doplněné neméně odpudivým Miguelem Ferrerem. Vše podstatné o filmu už ve svém komentáři napsal Bluntman. (06.09.2007)

Jeden z top kousků 80 let. Verhoeven se nezapře a kromě akce brutality a slušný dávky nekorektností je film i precizní satirickou ódou na násilnickou Ameriku. Pravda po stránce vizuálu a efektů se na tom podepsal zub času, ale pokud jste si tenhle film oblíbili za svých mladých let budete k němu mít vřelý vztah navěky. Není to sice úplná dokonalost, ale mám ten film hodně rád, tak uvidíme jak dopadne remake, kterej tu máme co nevidět. Každopádně tenhle původním film považuji za solidní klasiku a udílím mu 85% (06.02.2014)

Další nadčasová klasika od Verhoevena, která vyniká svou satirou, jasným a zřetelným dystopickým světem a hlavně skvělou premisou, která je mistrovsky provedená. Film neplýtvá ani vteřinou vašeho času a vše servíruje s chirurgickou přesností okořeněnou režisérovou jedinečností a nápaditostí. Tolik zapamatovatelných momentů, nápadů, vtipů, gagů a zabití. Prostě jedinečný kousek od jedinečného filmaře na jehož filmy se ne každý naladí. No a k tomu ty efekty a hudba! Prostě lahoda! Perfektní film. (24.01.2023)