The Stone Bridge
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Vladimír FranzHrají:
Tomáš Hanák, Milena Dvorská, Václav Strasser, Hana Tallerová, Jan Slovák, Romana Sittová, Naďa Šafratová, Otakáro Maria Schmidt, Martin Horák (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Hořká komedie a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky. Hlavní hrdina Tomáš, absolvent FAMU a někdejší slibný mladý režisér, řeší klasickou třicátnickou krizi. Potlouká se bez cíle po Malé Straně, propadá čím dál tím větší beznaději. Všude kolem něj kraluje důmyslný i prvoplánovaný duch komerce, na níž se on sám nechce podílet. Kromě tvůrčího prázdna a snad i v závislosti na něm se kolem Tomáše trhají i osobní vztahy. Pro manželku Martinu je už Tomášův bezbřehý způsob života neúnosný. Pro ní i jejího syna Péťu svitne naděje v osobě bohatého a úspěšného producenta Roberta, který se svižně pohybuje přebujelým světem reklamních šotů. Tak se Tomáš stává jedním z vrcholů manželského trojúhelníku. Robert Tomáše donutí, aby se dal do psaní filmového scénáře a slíbí mu, že bude financovat jeho natočení. Očekává, že se mu Tomáš nebude plést do jeho slibně se rozvíjejícího se vztahu s Martinou. Dochází však k nečekanému rozuzlení...
Příběh režiséra, jenž zoufale hledá cestu ze slepé životní uličky, naznačuje jistou autobiografičnost nejen křestním jménem hlavního hrdiny, ale do značné míry kopíruje i Vorlovy názory na českou současnost a rozvíjí jeho utkvělá témata. Přes všechny své kvality, výjimečný myšlenkový přesah a vnitřní upřímnost vyznívá Vorlovo hledání životní a tvůrčí autenticity poněkud uměle - lze mu minimálně vytknout stylovou nevyváženost, místy i tezovistost a přebytečnou ornamentálnost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Viděl jsem to ještě v době, kdy jsem byl na střední. Nebavilo mě to vůbec. Hodně nudná Vorlova autobiografie. ()
"Zase se válí v posteli jako Oblomov !! Pane Bože, proč zrovna já musím mít syna s ruskou duší ?!" ;) ()
Nedoceněné, i když taky, pravda, dost nedivácké dílo. Vorel i Hanák (stejně jako Procházka s Franzem a Jíchou) v top formě a čirá, magická beznaděj (celkem mě překvapilo, že už před dvaceti lety se mluvilo o endogenní depresi). ()
Tomáš Vorel ve svých filmech umí jednu věc perfektně - popsat dobu, v níž film vznikal. Ať už to byla absurdita husákovské normalizace v Kouři a nebo nejnověji křečovitost lobbingových, marketingových a jiných firem v Ulovit miliardáře. A tak i Kamenný most mi připadá jako téměř dokonalé ztvárnění "devadesátek" v Praze. Nástup komerce, tupých reklam, upatlaného kapitalismu, ale také mystika, kocovina a Václav Havel. Vorel zde v podstatě nastavil svá budoucí témata (skřítek, Hanák koupající se synem v řece). Jako jeden z mála českých režisérů má svoji vlastní poetiku; určitá sklepácká trapnost, která je ale velmi přesná a vtipná. Nejlepší je, jak hlavní postavě pořád někdo říká, co má dělat, že se má vzpamatovat - jako by právě tohle byl způsob, jak zbavit člověka deprese... Kamenný most je film o mladých lidech, co opustí uměleckou školu jako talenti, ale v tržním prostředí se jim nedaří uplatnit (kolik takových znám!). Je to také film o autorském bloku, v podstatě takové české 8 a půl, jen jaksi bezvýchodnější. Přesto často pobaví, vždyť kdo by někdy nechtěl se šmelináři na Karlově mostě zatočit tak jako otec hlavního hrdiny, že? Kamera a hudba jsou fantastické a napomáhají snové, mystické a velmi stylizované formě, která je mně osobně bližší, než přílišný naturalismus např. Slámových filmů. ()
Scénář: Jaroslav Dušek a Tomáš Vorel st........ Není to kdovíjak převratné, ale něco to v sobě má. Je to eště z doby, kdy mél Vorel a jeho kámoši co nabídnout a vyprávět, měli v sobě divokost a né stařeckou demenci. Ale co zůstalo do dneška, je perfektní smysl pro výběr lokace, kterou umí jen "sklepáci". Najít škaredé opuštěné místo, a svým bytím mu vkouzlit patinu magičnosti. 75% ()
Naprosto vynikající hudba a slušná kamera. Zbytek jde úplně mimo mě, především první půle. Druhá to alespoň trochu zachraňuje. ()
Poslední výborný a bezkonkurenčně nejlepší film Tomáše Vorla. Ta magie je tam úžasná!! Film zůstal nepochopen, já jsem si k němu cestu našel okamžitě a pokaždé mě uchvátí a svou atmosférou naprosto rozemele! Depresivní, temné, umělecké a pravdivé. Ty sochy, které byly v ateliéru Tomášova otce, kterého bravurně zahrál Bořík Procházka, bych chtěl někdy vidět na vlastní oči. Perfektní bizarní šílenost! Kamenný most je srdcovka!! Po všech stránkách dokonalé! Ještě musím zmínit kameru Marka Jíchy, která si střídavě pohrává s různými filtry na kameru, mystickou, tajemnou a magickou hudbu Vladimíra Franze (naléhavé chorály Lenky Dusilové mě dostaly) a v neposlední řadě Tomáše Hanáka jako hlavní postavu a Milenu Dvorskou v roli jeho matky. Zážitek!! Kamenný most můžu doporučit všem, kteří se zabývají českým filmem a jeho životem zcela pod pokličkou. " Jooooo za komoušů, to bylo jiný, nikde žádnej turista, všude samej fízl a my jsme to rozjížděli..." ()
- Je svatou povinností kýčařů sponzorovat skutečné umělce. - - Jemomže já sponzoruju dva darmožrouty a to je trochu moc! - - Kde je ten hovnivál? Kde zas smrdí? Nebo se jen tak válí jako Oblomov? Proč zrovna já musím mít syna s ruskou duší?- Pohladenie na nihilistickú dušu. ()
Tomáš Vorel mě už nejednou překvapil některými filmy o kterých jsem občas ani neměl tušení, že existují... A podobně jako Cesta z města je i tenhle počin trošičku podhodnocený. Autor natočil netradičně depresivní zpověď z prostředí Karlova mostu. To prostředí umělců a "umělců" se mi dost líbilo. Vorel se zajímavě vypořádává s FAMU, Věrou Chytilouvou (opravdu zajímavý pohled), ziskuchtivým producentem, cenzurou, komercí, reklamou, popularitou, zodpovědností, libidem, kapitalismem a komunismem... A ano, někdy to vyznívá jako trapné kopání kolem sebe na intelektuální úrovni studenta páté třídy, jindy Vorlovská poetika přehrávání a přehánění funguje dokonale. Každopádně nikdo nemůže tvrdit, že kamera (a mizanscéna) není chvílemi totálně geniální, a že příběhy zneuznaných umělců a jejich děl nejsou úžasné. Jó a viděl jsem to v DVD verzi, jestli tomu rozumím správně, tak nejhorší na tom je, že to bylo doplněno o ten Hanákův vnitřní hlas, což mě dost mrzí, protože jednak působil mnohdy trapně a byl jsem ochuzený o možnost tápat, uvažovat sám a v tichosti si interpretovat vyobrazení... To je něco, co se mi asi už nikdy nepoštěstí (již jsem všechny ty komentáře jednou slyšel a to nelze vzít zpět). Ale třeba je to jenom logický následek střetu Tomáše a producenta Roberta... :) ()
Drama, drama, pře-drama-tizováno. Ale jinak na Jaroslava Duška docela dobrý scénář. V roce 1967 (?) jsem v Mladém světě viděl fotku, na které na Karlově mostě hraje Hutka s Kalandrou. Od té doby je mi (a též oni) sympatický, a když jsem v Praze (stále méně), tak se po něm rád projdu. A také jsem si vzpomněl na Kamenného hosta (Tirso de Molina) z Kamenného mosta - samozřejmě Tomáš Hanák není ani v nejmenším Don Juan. Ale tak to má být, film by měl pohled rozšiřovat a ne ho zúžovat. Zde byl však široký možná příliš, a snad proto se Duch nezjevil: "My žijeme v Praze to je tam kde se jednou zjeví Duch sám" (jak dost nejapně říká Egon Bondy v docela pěkné písni Hlavsy a Vozaryho). ()
Film je opravdu depresivní. Život sotva přežívajících lidí ukazuje věrně. A o tom, že Karlův(tedy pardon, Kamenný) most má v sobě nějaký magnet, nějakou energii, je zbytečné diskutovat - to je prostě fakt. Některé scénky výborné. ()
Kterak se režisér utopil ve vlastní šťávě. Film je o to smutnější, že Vorel je mnohem obludnější a patetičtější právě v tom, co Pražskou pětkou a dalšími počiny tolik kritizoval. Kdyby z toho filmu udělal komedii a opřel se o svoji nejsilnější zbraň, groteskní nadsázku, oslovil by diváky mnohem víc. ()
(Režisérský střih) Pekelná alko-ezo nuda. Nesympatický hlavní hrdina - umělec (klasicky nesnesitelný Tomáš Hanák) parazituje se svým fotrem na matce a chudák manželka se z toho musí vychrápávat s bohatým producentem. Vlastně to dokonale zachycuje příšernost devadesátek - úspěšní lidé se věnují vydělávání prachů a večírkům, neúspěšní lidé chlastají, tvrdí, že jejich deprese je svoboda umělcova a obyčejní lidi typu hrdinova matka to odskáčou, protože musí makat o přežití a přiživovat losery. Film kvalitně likviduje zbytečný vnitřní monolog hlavní postavy a rozdělení na mini kapitoly, nepomáhá ani zajímavá hudba, satira na Chytilovou nebo cameo Havla. Jedinou radost jsem pocítil při scénce, kde policajt Dušek seřve Hanáka s jeho milenkou, že jen chlastají, prcají a vraždí jeden druhého, ztříská Hanáka a pustí na couru vlčáka. ()
Pekny sympaticky cesky film 90. rokov, ktoreho dej sa odohrava v Prahe. Scenar je zaujimavy a aj hodne zo zivota. Zaujala pani Synkova v roli Very Chytilovej. Vorel sa ukazal ako schopny filmar. 64 % ()
Viděl jsem bohužel tu údajně zkaženou verzi (existuje vůbec ještě ta bez nich?), s Hanákovými voiceovery, které jsou opravdu zbytečné a jen popisují věci víceméně jasné z obrazu, ale když si je odmyslím, tak to na ty čtyři hvězdy je. Sice mě překvapuje, že měl Vorel tvůrčí krizi tak strašně rychle, vlastně ještě na počátku svojí tvorby (což by vysvětlovalo, proč po devadesátkách točí samé nicoty o ničem), ale zase musím uznat, že se tu s ní popasoval stejně zručně a hravě, jako Fellini v Osm a půl. Ty dva filmy jsou sice úplně odlišné, ale oba pojímají tvůrčí krizi režiséra takovým způsobem, že to jako jejich další film bohatě stačí. Zde se mi především líbilo vykreslení postav, slušná filmařská stránka plná dobrých nápadů, hodně zvláštní a poutavá atmosféra a vůbec celý vývin děje - když pominu fakt, že to do svého konce dospěje místo vlastní uvědomění hlavně pomocí houbiček. Rozebírá se zde i téma komerčnosti filmů, kvůli kterým spousta osobitých tvůrců nedostane příležitost natočit něco originálního, což je ve vztahu se současnou českou kinematografií sakra aktuální, protože tu originalita a kvalita skoro není. A vlastně i kvůli té originalitě se mi to líbilo. I když ne úplně, najdou se zde věci, které mi dost vadí, ale v rámci české tvorby to je skutečně příjemné oživení. Dost depresivní, ale do jisté míry taky působivé. Jen se obávám, že tenhle film byl opravdu Vorlův poslední dobrý a hlavně poslední, který o něčem byl... Slabé 4* ()
Muj nejoblibenejsi Vorluv film. Hutna atmosfera a mnohe herecke vykony byly famozni ( zvlaste pak otec Tomase Hanaka ), skvela hudba a velice drsny humor. Mnohe pasaze z hlavy jen tak nedostanu. Film jsem videl mnohokrat, z DVD verze jsem ale hodne rozpacity... ()
Vorel vytvoril vlastne také svoje "Osem a pol" a tak, ako vie veľmi avantgardne zobraziť komédiu, tak takéto intímne drámy mu proste nejdú, lebo v momente keď do filmu ktorý mal byť hlboký, existenciálny a komorný, namieša niečo zo svojej preafektovanej grotesknej exhibície, stáva sa z toho len nepodarený koktail. Za mňa 2,5 hviezdy. ()
Hodně rozervaný příběh, který ale s postupem času dozrál, a dnes ho rád shlédnu. Ve své době nepochopen, dnes rozhodně nepřehlédnutelný. ()
Chudáci umelci. Chudáci ich matky, ženy a deti. Šťastní tí, ktorým cez alkoholový a iný opar toho už moc nedochádza. Ako všetci trpia, do riti ! ___ Jediné slovo : DEZILÚZIA. Zo života, umenia, ľudí, ideálov, sveta všeobecne. Tak silná, jednoduchá a výstižná, až ju nebolo treba ani natáčať - stačí pozrieť sa okolo seba v tých dňoch, kedy slnko nesvieti tak jasne a svet nie je taký farebný. Vždy, keď sledujem KAMENNÝ MOST, napadá mi, že takto by mohol reálne vyzerať môj vlastný život, ak sa mi splnia sny...- ale utešuje ma, že Vorel dokázal vyťažiť umenie aj z tvorivej krízy a vytesať ucelené dielo aj z poetiky vnímanej v depresií. Možno to bola iba autorova póza, ale ja to tak vnímam a kto KAMENNÝ MOST chápe tak ako ja, ten ho prežíva každý deň. Pre väčšinu ostatných je to asi iba "chcípácky" film, s postavou bez vývoja, ktorej všemocný, bezohľadný kapitál nedovoľuje tvoriť jej veľké „umenie“. Príčinou je pritom ale jeho pohodlnosť, ľahostajnosť, nezodpovednosť.. Doba sa síce zmenila, ale ľudia zostali rovnakí, a na systém sa dá vyhovárať vždy. Možno má Tomáš skutočne neprekonateľné depresie, no skôr to vyzerá, že je poriadny alibista… - v tomto sa mimoriadne podobá hrdinom z …A BUDE HÚŘ, ktorí mali jedine to šťastie, že sme ich nevideli po revolúcií a môžeme si zachovať ich idealizovaný obraz ako „odporcov“ režimu, skôr však iba odporcov práce, morálky, spolužitia s inými… najpravdepodobnejšie by sme ich dnes videli, ako nerobia nič a vyhovárajú sa na to, ako ich komunizmus dojebal.. Podobne aj Vorlov hrdina: za socíku sa nedalo točiť kvôli totalite, teraz kvôli peniazom. Vtedy boli peniaze bez slobody, teraz sloboda bez peňazí. Umelci však dokázali tvoriť vtedy i teraz. Tí skutoční, ktorí chceli a mali čo povedať ( s výnimkou sťažností ) tvoriť museli a tvorili... či už to niekto ocenil alebo nie. ()
I přes jistotou nedotaženost mám ten film rád a "Bořík" byl skvělej překvapil...Franzova hudba wau... V lednu 2016 proběhla premiéra režisérské verze snímku po 20 letech od vzniku snímku..Film byl digitalizován, přibyly vnitřní monology hlavní postavy Tomáše a digitální efekty. Film bude promítán pouze v klubových kinech. přesto ho čt uvedla-viděl jsem... ()