Jan Hus

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. (03.03.2021)

Lord of the Rings 50. rokov - presne to je Vavrova husitska trilogia. Klasicke Vavrovske filmy su o tomto : ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky genialne, dokonale diela. No a Jan Hus nie je vynimka : toho ideologickeho prorezimneho balastu je tuna fakt hodne a marxisticko -leninska historiografia, ktora vyhovovala vladnucim sudruhom z KSC je na filme hodne poznat : rodiace sa husitske hnutie je postavene do pozicii, kam nepatri a ktore mu neprinalezia. Zdenek Stepanek ako Jan Hus je maximalne uveritelny a slape naplno, kulisy, dialogy su vycibrene. 86 % (07.07.2015)

Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem (01.08.2009)

Vávrova „husitská“ trilogie je příkladným projevem české divadelnosti. Stejné tváře přebírají různé role a přizpůsobují odlišné historické osobnosti týmž ideálům. Revoluční kontinuita se v jevištní stylizaci téměř paroduje a efektní inscenace nevypovídají zbla o kořenech a smyslu – ani o poslání – reformačního odkazu, jehož pluralitu dezinterpretují s ohledem k zadavateli. Scény jsou pochopitelně sugestivní, herci hrají skvěle a divákovi se i po letech bouří krev v žilách a hnedle by sahal po cepu. V kulisách pozdně (věčně) středověké Prahy se jednotlivá dějinná místa vytrhují z proměňujícího se města jako velkolepá jeviště (odvahy, víry i zrady a útisku), vším hýbá s marionetovou elegancí všemocná masopustní stylizace a zpěv – a postavy? Jen pouhé masky… (22.12.2018)

,,To je zvyk ještě z doby, když jsem byl hladovým žáčkem. Tenkrát jsem si vždycky dělal z chleba lžíci, abych měl čím nabírat hrách. Tu lžíci jsem pak ovšem vždycky snědl." Nějaké to nadčasové poselství nakonec i ke mne dorazilo, ale jako celek mne Jan Hus nenadchl. Pro mne až příliš velká bariéra k středověkým dějinám, o kterých nemůžu říci, že by mne v tomhle zpracování zasáhly. Dlouho jsem se filmu vyhýbal, nakonec jsem si ho dal jako malé odlehčení během učení na zkoušku z historie literatury, kde jsou tři otázky věnované i středověkému období. Na atmosféru doby, ve které se události odehrávají, film skutečně naladil dobře. A tady je možná zakopaný pes: ten film je právě až příliš "čítankový", zvenčí sice barevný, uvnitř až příliš černobílý. Nudil jsem se a mohu za sebe tedy říci, že přítomná politická ideologie v tomhle směru mému zážitku uškodila mnohem více, než jsem očekával. Vůbec se nedivím těm, co vzpomínají na tyhle filmy s odporem, když na ně museli chodit povinně se školou do kina. Rozporuplné dojmy bohužel podpurují i pateticky teatrální výkony většiny protagonistů, ačkoliv z velké části oblíbených herců. Ani jsem nemyslel, že někdy uvidím takhle špatně hrát i Karla Högera, dokonce ještě pod vedením velkého Otakara Vávry. Holt stalo se... každý má právo na slabší chvilku (chvilky), i když ono jo těžko říci, zda splněný náročný filmový úkol. s obrovským rozpočtem a dodnes se těšící oblibě u mnoha diváků, brát jako slabou chvilku vůbec lze. Každopádně hodnotím spíše subjektivně a husitská triologie mne (na rozdíl od Daňkova filmu Spanilá jízda) nebavila a neoslovila. Nikoho od sledování neodrazuju a ani nechci. (22.06.2018)