Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (135)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Třetí díl velkolepé husitské trilogie je důstojným završením celého díla. Sice se tendenčnosti nevyhneme ani tentokrát, ale celková "politická" situace je nastíněna dobře a vyznění, že boje pánů o moc nakonec vždy odnesou především ti nejchudší, je pravdivé v každé době a situaci. Ten, kdo má majetek a moc se bije za to, co má. Kdo nic nemá, musí se bít za pravdu a čest. Třikrát bravo Otakaru Vávrovi. Celá trilogie je jedním z největších děl československé filmové tvorby. Byl bych moc rád, kdyby se této látky ještě někdy někdo ujmul. Jen se obávám, že by to jen stěží někdo dokázal lépe. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Na dobu vzniku skutečně výborně zvládnuté velkorysé dílo, které sice nezapře poplatnost době, schématické a zjednodušující vidění a učebnicovost dialogů, ale nechápu, proč to vyčítat právě Vávrovi/Jiráskovi, zatímco jinde (statečná Melova srdeční příhoda například) tomu tleskat. Navíc na tom opravdu nevidím nic, za co by kdokoli z tvůrců musel zpytovat svědomí. Štěpánek je výborný, Vávra prokazuje své vskutku světové schopnosti režírovat velké scény a nechybí ani zajímavé okamžiky a rozpory mezi samotnými husity (adamité apod.). "KŘIŽÁCI BĚŽÍ." ()

Reklama

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Po letech dokoukán třetí díl Vávrovy husitské trilogie. Ze všech tří částí asi nejslabší. Čtvrtou hvězdičku přidávám především za finální epochální bitvu na Vítkově. Jinak je to hodně o politických machinacích...Je tu nejen Pražské katolické měšťanstvo a katoličtí kněží, jsou tu Husité, mezi kterými to začíná vřít a kteří se začínají štěpit, ať už na umírněné husity, na radikální, ale i na odštěpení zfanatizovaných adamitů, či chcete-li pikartů.... ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Po letech jsem přidal jednu hvězdu za řemeslo a herecké výkony našich nejlepších herců, byť někteří poněkud přehrávali, ale jejich role si to nejspíše žádaly (např. fanatičtí kněží nebo J. Vojta). Bitvy jsou solidní na svoji dobu, o tom žádná. Jako v předchozích filmech i zde jsou typově vybráni herci tak, aby buď u diváka vzbuzovali sympatie, nebo mu vadili už od momentu, kdy se objevili. A tak tu máme přehlídku držek pomatených pánbíčkářů (dnes by se nejspíš při výkřicích jako Adam a Eva svlékli úplně), zarputilé výrazy šlechty a nehezké tváře kléru.... zato Jana Rybářová a Vlasta Matulová jsou skutečnou ozdobou filmu. Historickou věrohodnost příliš hodnotit nelze, anžto je soudružsky pokřivená, a o tom, že jde o nejedlovskou propagandu (Rudý dědek měl v tomhle dozajista své prsty), nelze pochybovat. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film. (Raccoon.city)
  • Ačkoliv Bedřich Karen hraje v prvním díle Jan Hus (1954) kardinála Petra z Ailly, jenž se aktivně účastnil procesu s Janem Husem (Zdeněk Štěpánek), v tomto třetím díle hraje louňovického probošta, kterého husité z pomsty upálí a jehož pravé jméno se nedozvíme. (Nick321)
  • Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama