Plavecký mariáš

Pokud si odmyslíme viditelnou agitaci, vyjde nám (podobně jako u Pětistovky) příběh doby. Neboť jsem se živě zajímala o voražství a plavení dřeva, příběh, zobrazení i mluva je prakticky přesná. Jen zde mohlo být více detailů, týkajících se řemesla plavení dříví. Dejte tomuto filmu šanci a nebuďte jen pózéři odmítající něco, co minulosti vůbec tak nevyznělo. (Pokud se někdo ozve, že jsem přesvědčená komunistka, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem nebo mě lépe poznat.) (22.08.2010)

Film postrada ladnost predvalecnych filmu, i tak se ale jedna o celkem dobry dobovy film se slusnym hereckym obsazenim, ktery dava vzpomenout na vorarske remeslo. Marvan jako vzdy vyborny. Nekomu se muze zdat film agitacni ( nechapu lidi, co kvuli tomuto faktu neustale snizuji hodnoceni filmu ), nerikam, ze neni. Natoceny byl ale v roce 1952 a lide vetsinou takhle podobne mysleli. Ja tyto filmy vidim pro budouci generace jako velmi hodnotne. (21.08.2010)

Většinou jsem ve filmech zrozených za socíku schopen všelijaké to soudruhování pětiletkování a schůzování zdařile ignorovat, tentokrát mě však rušilo. Možná proto, že to jinak byl nádherně lidský a poetický příběh o mizejícím světě a labutí písni jednoho řemesla. Rozehraný navíc skutečným mistrem hereckého kumštu. Lehce, s nadhledem a dokonale vybalancovaným sentimentem, kterému kupodivu ten okolní idylický optimisus a pracovní elán příjemně sedl. (20.07.2012)

Děsivá agitka na kterou už tehdy museli někteří citlivější diváci opovržlivě reagovat. Je prodchnutá kolektivizací, budovatelským nadšením, láskou ke všemu sovětskému (...to je omyl dědo, co myslíte, že by udělali v Rusku, prokopali by kanál k nějakému jezeru a naplnili by tuhle řeku, až by praskla. Jo holečku, dneska už se i přírodě poručit dá. Je tam i František, hodný opovržení. Odnášel si malý smrček z lesa. Kradl ze společného, kouřil v lese (teda na louce) a vůbec si často myslel něco jiného než většina. Třeba že v neděli by mohl hrát fotbal a ne stavět kravín. (06.02.2021)

Veselohra Plavecký mariáš na námět Jana Morávka byla diváky v době své premiéry přijata neobyčejně příznivě. Proč tomu tak bylo? Zaujal je především prostý lidský příběh bývalého plavce Váni, kterému se podařilo sestavit vorařskou partu a pomohl tak dopravit několik tisíc kubických metrů polomového dřeva včas na pilu. Film realizoval zkušený tým filmařských praktiků v čele s režisérem Václavem Wassermanem a kameramanem Ferdinandem Pečenkou, který dokázal citlivě a poeticky přiblížit krásu neporušené přírody a půvab zapomenutého českého řemesla. Snímek je cenný i tím, že ukazuje vltavské povodí v původním stavu těsně před dokončením kaskády velkých přehrad. Budovatelský entuziasmus pak částečně vyvažují mistři ze staré herecké školy v čele s Marvanem, Plachým, Fialou, Pištěkem a dalšími, byť některé dobově podbarvené vtipy a situace pobaví i přes jejich současnou kamennost. (05.10.2008)