Sunset Boulevard

Jakékoliv nastavování měřítek na kvalitu scénáře či režijní invence je v případě tohoto filmu nemístné. Sunset Blvd. se nesmí vnímat mozkem, nýbrž srdcem. Hustý závoj mlhy neproniknutelné očím obyčejného smrtelníka, byl Billym Wilderem rozcupován během sta minut na kousíčky, za nimiž se objevila obnažená tvář hollywoodského pozlátka zosobněného stárnoucí herečkou, jenž si i přes svoje třicetileté překročení vlastního zenitu neustále buduje vlastní sny. Její úroveň životního stylu zobrazená pomocí kýčovitého domu z počátku architektonické moderny 20. let minulého století se kříží s jednoduchostí prototypově neúspěšného scénáristy, jichž bylo nejen za režisérových časů habaděj. Jeho výsledná práce pak v konečném efektu připomíná mistrně zkomponovaný obraz sociálně – umělecko – generační konfrontace, z níž nikdo nemůže vzejít jako vítěz majestátně dosáhnuvší svého cíle, čemuž vydatně napomáhá brilantně odvedená herecká práce. Jedinečný umělecký zážitek, z něhož chvílemi (ne)příjemně mrazí v zádech a dokonalá ukázka toho, kolik „krásy“ v sobě dokáže skrýt i takový žánr, jakým je potemnělý noir. (03.10.2005)

Velmi skvělý film o filmu a filmovém průmyslu, kde se Wilder, jak už to má ve zvyku, nestydí rýpnout do svého okolí. Tentokrát dokonce do oboru, který ho živí. Napjatě sledujeme propletence vztahů slavné Normy Desmond, neúspěšného Gillise, který se docela rád nechává živit i oddaného sluhy Maxe... Příběh zraje každou minutou, čím víc informací snímek odhaluje, tím zajímavějším a promyšlenějším se děj stává. Odcházet z filmu budete každopádně nadšeni, na druhou stranu nečekejte to nejlepší z Billyho, přestože to tak často lidé tvrdí... (01.08.2011)

Haúúúúúúúúúúú! To bylo opravdu silné!! To bylo tak silné, že to vydýchávám ještě teď! Jeden z nejlepších filmů historie, řekl bych! Ústřední trojice Holden, Swansonová a von Stroheim by si zasloužili věčnou a nehynoucí slávu, takže je paradoxem, že dnes jejich jména znají jen skuteční filmoví veteráni, eventuelně odborníci a fajnšmekři. Ale každopádně to MUSÍTE vidět! Tohle je fakt pecka, ale pořádná. Tak trochu jiný Billy Wilder! Zapomeňte na Někdo to rád horké, Byt, Sabrinu, nebo Na titulní straně. Tohle nemá s komedií ani romantikou nic společného! Ale je to geniální!!!!!!!! A že tenhle příspěvek nevystihuje podstatu filmu?! To mi je momentálně úplně jedno, neboť se v těchto chvílích (po shlédnutí této filmové perly) zaobírám smyslem své vlastní existence! O 4 ROKY POZDĚJI: Chrochtám blahem, když tady čtu, kolik lidí bylo ze sledování tohoto skvostu nadšeno skoro stejně, jako já. Chci jen dodat, že tento film pro mě jednou provždy změnil nazírání na film jakožto na prvoplánovitý zdroj zábavy. Viděl jsem spoustu skvělých komedií, dramat, hororů i pár romancí, ale Sunset Blvd. je jen jeden... Díky za něj!!! (25.02.2003)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Snímek byl postaven Americkým filmovým institutem na 12. místo ve stovce nejlepších filmů všech dob. Úspěšný příběh neúspěšného scénáristy (William Holden), který svou práci i život spojil s psaním scénáře pro zapomenutou filmovou hvězdu němého filmu (Gloria Swanson). Stále temnější příběh byl jako stahující se pavučina. Nejlepší snad byl závěr - šarmantní sestup Normy Desmond po schodišti ve svitu reflektorů a za zvuku kamer: http://www.youtube.com/watch?v=VhlhE32SoXs . Co mne opravdu fascinovalo je to, že se podobný příběh zapomenutí velkých hvězd opravdu mnohokrát stal. I zde hrajícím hercům - královně němého filmu Glorii Swanson a režisérovi němého filmu Erichu von Stroheim. P.S.: Všimli jste si Friga hrajícího bridge? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=UwxGbhclIGw (18.07.2009)

"Já JSEM velká! To FILMY jsou teď malé!" Někdy se stává, že začnete film sledovat s takovým tím bohorovným odstupem, založíte si ruce a skepticky očekáváte něco, co už jste stejně viděli stokrát v jiných a lepších variantách. Postupně vás geniální vypravěč (zde Wilder) vtahuje do děje a nějakým šamanským trikem si zajistí vaši účast. Podvědomě zatínáte pěsti, jednou za účelem držení palců, podruhé vzteky na nějakou postavu... Prostě zapomenete, že je to "jen" film. To se mi stalo se Sunset Boulevardem, kde je navíc vše podepřeno mnohoznačným obsazením a hranice mezi realitou a fikcí se tím prakticky stírá. Sunset Blvd. má tzv. "wow factor": okamžiky, kdy vám přeběhne mráz po zádech, poklesne dolní čelist a uvědomíte si, že už dobrých deset patnáct minut nejste schopni mrknout. Takovým okamžikem je třeba chvíle, kdy reflektor ve studiu znovu ozáří slečnu Desmondovou, hvězda němé éry se několik vteřin vyhřívá na jeho výsluní, dokud jí o paví pero na pompézním turbanu nezavadí drzý mikrofon... Nebo... ale to už bych spoileroval a to vám nemůžu udělat. Omračte se sami. Můj delší článek najdete zde 100 % (18.05.2003)