Zabiják

Jeho vrah (v Se7en) trestal nevybíravým způsobem lidstvo za to, že učinilo ze sedmi smrtelných hříchů všední součást života. Jiný jeho hrdina (v 8 MM) pak rozplétal původ jednoho hardcore snímku. Je tudíž trochu s podivem, že Andrew Kevin Walker napíše (nutno podotknout podle komiksové předlohy – ač vizuálně má ke komiksu daleko) ohraný koncept s průměrnými dialogy o nájemném zabijákovi, který poprvé selže. O hyperperfekcionistickém Davidu Fincherovi to platí dvojnásob. Na přešlapy jsme u něj nebyli zvyklí. Jenže pak přišla nemastná neslaná látka bez dynamiky Mank – stylisticky cvičící, dlouhá, nepřístupná. U Netflixu mu zjevně nikdo nestojí za zadkem, i když by (občas) měl. The Killer je sice v mnohém dostupnější, ale Fincher mrzí prázdnějším obsahem a chladnou formou. Velepečlivě komponované scény jsou fajn, ale chybí myšlenkový přesah, chybí něco nečekaného či překvapivého, chybí zapamatovatelnější scény (čest výjimkám v podobě noční rvačky na Floridě). Nedochucený i šablonovitý thriller ze staré školy. Ale ty čtyři dietní hvězdy si pro sebe nakonec obhájím. Asi hlavně proto, že mi tak nějak seděla atmosféra. PS: Rozšlapování mobilů úsměvné. Opakované vyhazování „důkazů“ do košů v okolí daného činu ještě víc. (14.11.2023)

Možná nejmeditativnější Fincher doposud, hudba celou dobu poklidně tepe, jako když Fassbenderův asasín na začátku trpělivě čeká na svůj výstřel, vnímajíc pečlivě svůj srdeční puls a stejně jako téměř celý film se nikam nežene a s až obsedantní pečlivostí si opakuje „Drž se plánu….neimprovizuj.“ A přesně to dělá i Fincher, promyšleně, s precizností švýcarského hodináře na sebe vrší jednu pečlivě komponovanou scénu za druhou a jakoby se, mimoděk, obtiskl i do Fassbenderovy postavy. Na začátku si dotyčný, po zpackané vraždě, řekne „Kurva, tak tohle je poprvý“ a stejně tak bych viděl i Finchera, že mu podobné myšlenky létaly hlavou po rozporuplně přijímaném Mankovi. A jakoby se oba dva honili za dokonalostí, kde se selhání neodpouští. Do plného kvaltu v hodnocení přeci jenom něco chybělo a Fincher za to nemůže. Snad jsem od scénáře Walkera čekal podnětnější myšlenkový přesah (´8mm´ pořád nepřekonáno), snad lepší završení a ne tu mělkou pointu na konci, včetně těch několika idylických záběrů, které jsou fakt plytké. Každopádně precizní Fincher ..… precizní ´Fincher is back!´, tak jak ho máme rádi. Jenom ten Andrew K. Walker si vybral slabší chvilku. (10.11.2023)

Je to až fascinující, zlomyslná zábava. Sledovat elitního superzabijáka, který se v úvodních patnácti minutách vychválí do nebes, potom udělá strašlivou chybu, ale nepřestane o sobě pochybovat. Ani když se čím dál víc zdá, že ta chyba nebyla zdaleka poslední a vlastně ani první. David Fincher si dovolil úžasně natočit dvouhodinovou ódu na ego a jsem si jistý, že s každým dalším zhlédnutím bude přibývat drobností "tohle by profesionální zabiják v jiném filmu asi neudělal", kterých jsem si napoprvé nevšiml. (16.11.2023)

"Předvídej, neimprovizuj!" ...není to oxymoron? Málokdy se nechám strhnout zdejším hypem u nejsledovanějších amerických filmových novinek, ale pohled na stylizovaný plakát a převažně pozitivní hodnocení mě nalákaly, stejně jako příležitost odhodlat se konečně na aspoň jeden film populárního Davida Finchera, takže jsem se na Zabijáka vrhl dříve, než bych si to býval rozmyslel... a nebýt pitomého epilogu a dočkat se naopak uzemňujícího závěru, bez přemýšlení dám i 4 hvězdičky. Asi dvakrát jsem se sice během sledování marně pozastavil nad tím, k čemu vlastně může být existence filmu o zabijákovi, výhradně z pohledu zabijáka a většinou bez jakékoliv další výrazné postavy či přesahu, dobrá, v pár scénách mě tížilo surově zobrazené bezpráví, ale atmosféra osamění a noci byla tak silná, že jsem často zároveň ani nedutal. Řemeselnou stránku tudíž hodně chválím, snad až na přehršel voiceoverů hlavní postavy, kamera vytváří dokonale efektní zážitek, zapůsobily na mě konverzační střety s kolegyní v restauraci a posledním klientem ve výškové budově. Přesto se po skončení nemohu úplně zbavit dojmu, že zážitek z tohoto filmu byl lehce „instantní“ a přináší zčásti odvařenou variaci na to, co mi v ještě lepším balením s hrstkou podobných ingrediencí přinesly už dříve vybrané filmy Jeana-Pierra Melvilla (Samuraj) nebo Jima Jarmusche (Hranice ovládání). [70%] (14.11.2023)

Noirový samomluvca v podaní geniálneho režiséra, od ktorého som sa však špičkového celovečeráku už dlho nedočkal a Zabijak to nezmenil, hoci bol určite lepší ako Mank. Všetko založené na myšlienkach chladného ksichtu, ktorý má vyvolať tajomnú atmosféru v tmavých zákutiach od hotelovej izby až po noblesnú reštauráciu. Ale tento nihilista nezaujme tak ako páni v Klube bitkárov a po pravde na konci si človek uvedomí, že film je zaujímavý len svojim režisérom a hlavným hercom, čo ho od priemernosti nezachraňuje. Film s málom poriadnej akcie a úmyselnou ťahavosťou, z ktorej sa miestami z toho obšívania na gauči robia na zadku opary. (12.11.2023)