Andílek (E03)

Ďalšia ťažká téma, čo s takými deťmi, ktoré nie sú tupé, ale majú poruchu správania? Neviem, ale keby mojej dcére nejaký zasran rozrezal brucho nožničkami, tak by som asi nereagoval takto zmierlivo, ako to bolo tu. To je normálne na lynč a je mi jedno, či on má nejakú poruchu. Dnes sa však bežne poruchám dáva priestor a tvrdí sa, že ich máme tolerovať a my zdraví ľudia sa máme nechať nimi zatlačovať, len aby sme sa nedotkli ich práv. Opäť ukážka chorej doby. Hoci zámer režiséra bol trochu iný. (29.12.2021)

Technicky v pořádku, příběh k zamyšlení taky v pořádku, ale to smířlivé vyznění, kdy za všechno může nedostatečná připravenost systému (rozuměj agrese vystupňovaná k nekontrolovanému napadení). Něco hodně vzdáleně podobného mám teď v reálu na dosah ruky. Systém opravdu není připraven. Ale nikoli v pomoci chudince, není připraven pomáhat okolí, rodině, která to musí zvládat a kterou chudinka nakonec zcela rozložil a zdecimoval.   Tohle je prostě příliš sluníčkové, příliš zjednodušené a rozhodně mě nemohlo toto zpracování tématu uspokojit. Je mi líto. (20.09.2021)

Myslím, že už vím, kde se asi rozcházím s autory seriálu v pohledu na věc. Pozice seriálu dle mého do značné míry stojí na předpokladu, že člověk je tabula rasa a teprve okolí jej formuje. Proto to zaměření na "systémová řešení", ministerstvo, zásahy škol, tedy vnější prostředí. Zkrátka "Should we blame the government? Or blame society? Or should we blame the images on TV". :) Potíž je, že člověk tabula rasa není a to, jestli vyrůstá s matkou samoživitelkou není až tak významný faktor jako jakými geny je vybaven. Jak už tu zaznělo, jsou lidé ze špatného sociálního zázemí, kterým to nebrání něčeho dosáhnout. Mám známé, co vyrůstali většinu života jen s matkou, která nebyla kdovíjak bohatá, přesto vystudovali a jak se říká "něco z nich je".  Pochopitelně pak jsou zase ti, kterým dobré finanční podmínky a zázemí naopak nezajistí nic, protože na nic osobnostně nemají. Stran tohoto dílu, inkluze má smysl pro děti, které jsou k tomu vybavené intelektově a svými sociálními schopnostmi. Pak je jedno, jestli jsou třeba na vozíčku, když dokážou ovládat učivo a fungovat v kolektivu. Když tohle nezvládnou, můžou být sebezdravější a chytřejší a "originálnější", ale do normální školy nepatří. P. S. Jak píše kolega honajz, Martha Issová hraje pořád to samé (hlavně proto, že hrát něco jiného než sebe samou prostě neumí). (20.09.2021)

Parafrázuji-li Nerudu, mohu položit otázku "Co s ním". Lepší, než řešení " Kam s ním ". Protože, jak konstatováno, málokdy jsou uspokojeny nároky a potřeby všech. Ožehavé a bohužel stále aktuální téma, které nemá jednoduché a rychlé řešení. Na druhou stranu oblíbený učitel je v nové roli skvělý psycholog, stratég, zásadový a vůbec geniální. Ovšem snad je to spíše zkratka, přece jen díl má pouze hodinu.  Věnování na konci bylo symptomatické. (19.09.2021)

Bohužel musím hodnotím ovlivněn podobnými zkušenostmi ze svého pedagogické praxe, takže nejsem objektivní. Ale tohle je velmi silný případ a možná se spousta učitelů dostala do podobné situace, kdy nevychovaný (nebo spíše deprimovaný) žák byl nad jejich hlavu. Zároveň se mi ale líbilo, že zde byl ukázán nejen pohled rodičů a učitelů, ale také ministerstva školství. Ono jednoduché a tolik očekávané řešení totiž fakt neexistuje. Jo, tohle sedlo jak zadek malého dítěte na hrnec. (26.09.2021)