Gilmour93

Nikdy nevěřte cigánovi, který boxuje jak třetí Kličko a k tomu se nápadně podobá Bradu Pittovi.. Ritchieho Gangsta Paradise z britských ostrovů se záplavou obskurních postav (Boris Břitva, Kulkozubej Tony) a spoustou vtipných hlášek (především Jonesův monolog o Pouštním orlu a scvrklých kulkách). To vše servírováno v kulometném tempu a s výborným výběrem hudby (Massive Attack, The Stranglers). Pokud nechcete skončit propíchnutí deštníkem Mary Poppins, mám pro vás na závěr jednu dobře míněnou radu: „Nejezděte do Londýna!“

Oceanova jedenáctka navrací lidu peníze prosázené v kasinech s takovou noblesou, že to musí s výjimkou pana Benedicta (skvělý Garcia) ocenit všichni. Líbivá forma Dannyho parťáků spolu s elegancí a šarmem hlavních hrdinů vám pomůže zapomenout na to, že vlastně sledujete neuvěřitelnou hloupost, kdy si lupiči odnáší v osmi lidech najednou 1,5 tuny bankovek ve sportovních taškách a po celý film z mostu nepokrytě močí na Murphyho zákon: „Když se něco může pokazit, tak se to pokazí.“ Scéna navrácení manželské důvěry "zapněte si kanál 88" byla jen pomyslná třešnička na dortu, ale znáte to, když je něco sexy, ledacos tomu odpustíte..

Černý bratr v lochu má pravdu - nesuď knížku podle obalu.. Problém totiž není v barvě pleti, ale v začarovaném kruhu nenávisti plodící jen další zlo. Mrazivé drama s neuvěřitelně silnými reminiscenčními scénami (rodinná večeře s čtenářem Kabaly, pobyt ve vězení) a s beznadějným koncem, který Vás převálcuje. Excelující Norton, kterému lze ten jinak nepravděpodobný přerod uvěřit.

Mladí je zmatek, zmatek je chaos a chaos je anarchie.. Vzhledem k pointě je první sledování zjednodušeně řečeno nanečisto, ale u mě bohužel po čase nezafungovalo ani to druhé. Nemám Fincherův Fight Club rád ne za to jaký je, ale za to, jak působí. Depresivní filtry, nápaditá režie, skvělý Norton, místy nechutné, jak zbytky po liposukci v igelitovém pytli. To beru. Ale ta neuvěřitelně namistrovaně a pokrytecky podaná myšlenka příběhu to postavila na úroveň "buržoazního kryptofašistického škváru" a udělala z Palahniukova příběhu o překročení pravidel novodobý symbol pozérství. Brzy na viděnou v IKEI v oddělení nočních stolků..

Otevřený konec je jedinou útěchou posledních 24 hodin Montgomeryho Brogana před ztrátou svobody, hezkého obličeje a všeho co má rád. Čas pro pozdní lítost, když příštích sedm let po něm neštěkne ani Doyle. Z Ground Zero míří dva světelné kužely k nočnímu nebi a z krapítek xenofobního monologu Montyho nasraného alter ega se zrcadlí Spikeho láskyplný vztah k zjizvenému městu na řece Hudson. Nepřekvapivě velmi dobrý Barry Pepper.

Komedie hustá jako obočí padoucha Karpofa. Máte rádi Belmonda? YES! Už vás někdy sežral žralok v telefonní budce? NO! Tak to musíte vidět Le Magnifique. OK! Nevěřím Bobovi, že si není vědom svého velkého svůdnictví. To by nenosil hřebínek v plavkách..

Vyšinutý vrah s křehkým pohledem na věc a proti němu Bebel v ukrutné fazóně, hopsající po pařížských střechách jako kamzík, co se vyučil pokrývačem. Kapr Jean-Paul ve svém rybníce..

Agent Beaumont se jako pěšec na šachovnici státních zájmů rozhodne proti vůli svých nadřízených vrátit do partie, v které byl obětován. Během hry vždy o jeden tah před soupeřem provede na závěr nečekaný šach-mat, leč mocní pořadatelé mu stěží umožní trumf na celém turnaji.. Scénář, hudba, Belmondo, Hossein - čtyři nosné pilíře filmu. Apropo, čeho se Morricone dotkne, promění se ve zlato.

Neznám ředitele banky, který by odmítl nechat se každý týden vykrást takovým sympatickým šaškem.. Bezva Finta a Muž z Acapulca mají dvě věci společné. Za prvé jsou to nejlepší komedie Bebela a za druhé mají s ohledem na nastolené tempo trochu slabší druhou polovinu. Leč budiž vše odpuštěno, poněvadž: „Mám Tě rád, klaune..“

Legionář Belmondo hláškující, sebeironický, donjuanský aneb Bob Saint-Clar v Tunisku.