Gilmour93

Sextet, sex a exitus dle daného pořadníku. Zły obrót z polských listnatých lesů ve svém průběhu jasně deklaruje, že si je vědom žánrových pravidel, nicméně ani jednou nenašel odvahu se jim vzepřít. Když si ještě stojí na brzdě nudnou expozicí, zbytečnou sci-fi vložkou a společenskou kritikou (od stigmatizace gayů, přes bezcharakterní klér v mercedesech, až po opilecký nacionalismus), není šance na nějakou akceleraci. Posledních pár minut pozorným naznačí, že kromě Sekala je třeba zabít i bachratého mutanta, jenže některé věci nezvládnete, i kdybyste se rozkrájeli vejpůl..

Když v dokumentu Davida Attenborougha začne fauna mluvit a následně zpívat (mimochodem, ani jedna nová česká verze písně nebyla lepší než v originále), působí to mimořádně divně. Je to tak živé, až je to mrtvé.. Pointless. Stejně jako očekávat, že královrah a uchvatitel trůnu Scar vyleze na skálu a zapěje pro zvířecí dav Modlitbu pro Martu..

Co se týká doby post-studentské, kdy na vás čekají už jen samá pozitiva a sociální jistoty, je zajímavou náhodou, že tohle přišlo ve stejný rok jako Kachyňovo podobně laděné Fandy, ó Fandy. Šílené normalizační reálie, které stále probouzejí v některých lidech naivní nostalgii, obklopují soubor obskurních postav (na tomto poli bezesporu vládnou pracovité trio tapetářů či Přeučilův sexuální loudil René) a slouží jako kulisa hořkosladkého entrée do pracovního i milostného života. Mastná tlapa Haliny je poměrně znatelná..

Cholerický choreograf Evan Evans je v podstatě takový Viktor Tichonov. Ovečky zavřené na bázi, naordinovaný tvrdý trénink, pravidelná kontrola dodržování životosprávy, systematické špiclování a snaha co nejvíce omezit civilní život svých svěřenců. A když to nebudete dodržovat, uvidíte ten tanec..! Humor se sice občas ztrácí mezi muzikálovými čísly a plínkami, ale to částečně vykompenzují nápaditý střih a přírodní živel Funès umocněný Filipovským. Jdu si pustit Tata Bojs..

Když se ve zpomalovačkách osvěžují udatní hasiči, z hadic stříká více heroického patosu než vody a při západu slunce a jímavé hudbě vyjíždějí ze stanice naleštěné požární vozy, chybí vám jen záběr na třepotající se vlajku, abyste začali přemýšlet, jestli se už Bay nezačal realizovat pár let před Bad Boys.. Až někde od poloviny začal Howard klenout dramatický oblouk a doklenul ho způsoby, ve kterých se vyzná. Co si budeme povídat, tohle je o postavách a mě spíš než Bejk Russell, vysmívající se otravě kouřem do tváře, zaujal Sutherland ve své krátké kreaci pyromanského Hannibala Lectera. Na opačném pólu je mladej Baldwin, který se tak akorát mohl polonahý mazlit s hydrantem na kalendář pro dámy..

Týden na farmě plné koz? To by v tom byl čert, aby mezi nima nebyl Baphomet! Kdo vyhlíží digitálního belzebubáka s rudýma očima, nebo aspoň z kouřové clony vystupujícího Karla Heřmánka, ten se nedočká. Bertino totiž vsadil na nefyzickou přítomnost neznámého zla a i když se spousta scén ani nesnaží o originalitu, najdou se takové, u kterých se nebudete cítit komfortně. To kupení zlověstných výjevů v kalendářním rytmu postupně přidává na intenzitě a tak nějak přirozeně z něj vyplyne, proč se chodí do kostela v neděli. Hereditary se nekoná, ale liga je to stejná..

Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm.. Oswald bude břídil.. Ostrostřelec z Wyomingu sjednává u protinožců nápravu ve věci mentálního stavu krajanek i útlaku domorodých obyvatel a činí tak způsobem, který odpovídá v dobrém i zlém době vzniku. Devízou jsou charismatický kladný hrdina, Poledourisova hudba (magický závěr, kdy Aboridžinci ukazují, kdo je tady doma a kdo vítaný host) a samozřejmě terorista Hans Gruber, který zase podcení soupeře, aby se obrazně proletěl z budovy Nakatomi. Pravda, trošku mi zkazil zážitek dabing Ernesto Čekana, což je jako by Clinta v dolarové trilogii namluvil mladý Mišík, ale tohle nejde za tvůrci..

Nemá smysl u coming-of-age filmů zapškle blábolit, jak se mění doba a kam to všechno spěje, prostě dřív se při někom stálo a teď se stříká.. Rogenovy producentské prsty uhnětly komedii, co je uječenější než Zed z Policejní akademie a která z proti dívkám tradičně duševně opožděných chlapců dělá obhroublé primitivy, aby vzápětí do jejich úst kromě cizího pubického ochlupení vložila i oduševnělé věty dospělých. Sledování provázel pocit zbytečnosti, který lehce zmizel jen u muzikálového čísla s Foreigner..

Zaklíná se to jménem Barkera a přitom je to tak atraktivně zpracovaný díl Věřte nevěřte, že by jeho moderátor při uvádění usnul uprostřed věty. Momenty s nějakou mrazivější atmosférou by se teoreticky vešly za okousaný nehet, ale to by muselo být přítomno něco, co by k jeho ohryzání vedlo. S dvojitým epilogem jsem si už jen vzal polštář a šel si bucnout vedle Jonathana Frakese. Prosím údržbáře, aby zhasnul..

Atak vjemů. Tykwer nabídl zraku místy až hororovou podmanivost neštítící se naturalismu, uši polaskal vznešeným hudebním doprovodem a nebohého diváka svou iluzí téměř přesvědčil, že může zapojit i tolik podceňovaný čich. Ta hmatatelná snaha dostat tam přesah a pokořit nezfilmovatelnost ale byla provázena marností banality a se závěrem zůstala na patře pachuť, při které mému otupělému já začal šestý smysl našeptávat, že ta třináctá esence je extrakt z podpaží Heleny Fibingerové (po pátém pokusu). A co je nejhorší, Rickman a Hoffman ještě nikdy nebyli tak průměrní..