Gilmour93

Springsteenova píseň Straight Time zase trochu jinak. S poklidným nástupem, civilním pojetím a nepříliš explicitním násilím. Někdo si v tom najde tu tíhu při hledání důvěry a zařazování se do „normálního“ života, někdo v tom uvidí jen pomalé, emočně vyprahlé drama, jehož třetinu stopáže zabere umývání nádobí v čínském bistru. Živočišnému Møllerovi ta vlastní kriminální minulost kouká z očí a pro podobné role drsňáků se zapáleným doutnákem agrese je jako stvořený. Jeho výpad do otevřených dveří auta nechal vzpomenout na vybrané způsoby Velkého Chrise v podání Vinnieho Jonese..

Dva různé filmy, které spojuje to, že je Fellows zbabral. V tom prvním zpustlý Jean-Claude bere drogy, úplatky i sebekontrolu všem blízkým a kolegům. Pod jedním okem sak na ryby, pod druhým pytel na raky, kotlety jak Bodie a snad i něco jako náznak hereckého výkonu, nicméně Cage mu o dva roky později v Herzogově The Bad Lieutenant ukázal, kde jsou ještě rezervy. Ve druhé pasáži si to nechá projít hlavou, půl roku si dáchne a po rehabilitaci jen o fous delší, než potřeboval Seagal v Hard to Kill, se s popelem nasypaným na hlavě definitivně utká s nepřítelem připomínajícím profesora teologie. Režisérovi zatmívačky mezi scénami, rotující kamera či podprahové záběry z toho nic extra neudělaly a alternativní happy-end pro DVD vydaná v Severní Americe jen potvrdil, že ten film je jako hod mincí. To zdejší hodnocení je past, do které jsem se nechal nalákat..

Takže Hřebejk už má co dočinění i s brněnskou kavárnou? Pane mluvčí, reagujte..! Od úvodu sjíždí z výrobní linky jedna šablonovitá scéna za druhou, abychom věděli, co všechno legionář Martin má (dobré srdce, čest, fyzičku, sen, pocit viny, kostlivce ve skříni, trauma). Následnou romancí směřující k podivnému konfliktu pak už Lionheart ze Štatlu nenajde způsob, jak Epsteinův nepříliš invenční scénář povýšit na něco funkčnějšího. Oravský Statham Ondrík dobrý, akorát nechápu, že ho nenechali mluvit, jak mu zobák narost. Mile se stydící Marie Poulová mi zase krapet připomínala Claire Forlani, když se seznamovala s chmurným žnecem Bradem Pittem..

Když nám SSkynet pošle svého vůdce, měla by společnost na prozřetelnost reagovat prozíravostí.. Hlavní myšlenka má svou naléhavost, ale forma ala Fakjů, pane kantor, zvětralý smysl pro humor i diskutabilní koncept ten potenciální zážitek ze satiry tnoucí do živého výrazně otupily..

Neexistuje válečná reparace, která by dětem nahradila to, že musely předčasně dospět.. Duguay citlivě a nikterak okázale o rodinném a sourozeneckém poutu utuženém těžkými časy, nicméně na tohle silné téma mám o něco vyšší požadavky ohledně formy i emoční ryzosti. Drobná role Christiana Claviera v mých očích znamená jeho další rehabilitaci za tu smrdutou kreaturu v Návštěvnících..

Nezvládnutá adaptace na nový společenský systém sebou přináší frustraci, sebelítost a vztek. Připadá mi, že pro spoustu lidí je to v dnešní době jediný hnací motor a to je špatně. Altrichterův „antipaušalizační“ počin předkládá zajímavou otázku. Může být člověk sympaťák a zároveň agresivní xenofobní debil? Ta nečernobílost spojená s pohledem na kořeny problémů je devízou, škoda jen, že nebyly ambice zajet do obou spekter hlouběji, aby se divákovi zamotala hlava ještě víc. Čermák jako srdce obalené asociální čuráčí tkání poměrně přesvědčivý..

Nevadí mi, že má Egerton charisma žumpy pod okny Šerifa z Nottinghamu, nezávidím Foxxovi, že to točil pod vlivem rakije a pominu i fakt, že zloděj Guy Ritchie byl nemilosrdně okraden. Jsem už vnitřně připraven i na dobu, kdy z Marian bude Marián, nicméně nikdy se nepřenesu přes neskutečnou obsahovou tupost a styl, který se v posledních letech snaží podbízet a já upřímně nevím komu. Finále s digitálními plameny připomínající protesty proti zasedání Světové obchodní rady a Snyderovu Třístovku, to byla poslední kapka do mého poháru trpělivosti s touhle slizce anachronickou a mentálně zaostalou modernou. Bathurstův Robča z diskošky bere bohatým i chudým a nikomu nic nedává..

Jsou umělci, jejichž dílo nelze extrahovat od jejich osobnosti.. Saudek jako nezodpovědné dospělé dítě s pozérskými sklony z toho vychází trošku samolibě, obzvláště když si prostřednictvím filmu vyřizuje účty s osobou, která mu do ateliéru přinesla špatné světlo. Dramaturgie je bohužel pevná jak sádelnaté hýždě některých Janových modelek, takže to na tři hvězdy musí vytáhnout Roden, který pro postavu, kterou ztvárňuje, získal do jisté míry něco, v co jsem vůbec nedoufal. Mé sympatie..

Turecký pasák Kingsley v apartních slunečních brýlích ze sbírky dnes již Konečného Dana či blábolivě filozofující a pistoli jak prase kost držící Herr Hopkins, se snažili následky Srážky zmírnit, ale ani váha jejich osobností neměla šanci tenhle sisyfovský džob dokončit. Hlavní hrdina směšně nezničitelný, postavy přemísťující se v čase a prostoru, invalidní dialogy a scénář fikaný jak sypač s letními pneumatikami. Divoká silniční akce, která je na autobahnu pochopitelně možná jen v čase Simírovy dovolené, nebyla špatná, ale víte, co se říká. Vše, co je ve větě před slovem „ale“, není myšleno vážně..

Flanagan se Kubrickovi i Kingovi klaněl tak uctivě, až mu ruplo v zádech a nemohl se napřímit. Osa příběhu (zkáza rodiny - uzdravení) byla předem dána, je to silné v některých jednotlivostech (logo Warnerů, konec Grampa Flicka, přestřelka v lese, procházka zchátralým Overlookem), nicméně přes ten opar young adult dark fantasy jsem nezvládl najít cestu dovnitř a mainstreamovými požadavky podivně svázaný Flanagan také ne. Navíc hodně špatný McGregor, uhrančivé Rebecce Ferguson mohl leda dělat věšák na klobouk..