Gilmour93

Selže diplomacie? Selže válka? Je čas volat Marky Marka! Přetechnologizované, chaoticky sestříhané, plné otřesného kamerového třesu a rétorických cvičení elitních agentů, kteří jsou sice plní hlubokých mouder, ale jako odstřelovači jdou do akce v modré flanelce. Zbayovatělý Berg je regulérní blázen, který to chvílemi musel dirigovat s tou Wahlbergovou žlutou gumičkou kolem krku. Chtěl jsem napsat, že mě překvapil vyvrcholením, kdy prapor posázený hvězdami nečekaně ušetřil svého výronu, jenže pak jsem zjistil, že má v plánu trilogii. Vsadím se, že na jejím konci budou na vlajce další bílé skvrny a nebudou to nové členské státy. Takhle to přece nemůže nechat..

„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém..

Když vám na konto přistane 23 mil.USD, není si potřeba před tím, než do toho půjdu, pročítat 23x scénář, viď Jime.. Fádní thriller, kterým se tentokrát snaživý Schumi ocitl na své režisérské houpačce dole, ovšem ne s tak odřenou hýždí jak u Batmana a Robina. No nic, aspoň, že uživateli Lima pracují ledviny a vylučovací systém na jedničku. Panebože, teď jsem ve své obsedantní psychóze dospěl k šokujícímu zjištění! Jim Carrey (9 písmen), Joel Schumacher (14 písmen). To je dohromady… Dopis na rozloučenou jsem nechal na stole a omlouvám se za ten průvan..

Z traumatizovaného žoldáka se stává univerzální voják, který ať už zastaví, nebo nezastaví, tak (zřejmě) nepřežije.. Drsnost přestřelek a přítomnost krve nepřebily fakt, že to celé působí jako dítě vesnického idiota a jeho imbecilní matky. Hawke se chtěl zřejmě zařadit mezi akční geroje 40+, ale tady se hlavní role mohl chopit i odulý racek Štefan..

Otevřený konec je jedinou útěchou posledních 24 hodin Montgomeryho Brogana před ztrátou svobody, hezkého obličeje a všeho co má rád. Čas pro pozdní lítost, když příštích sedm let po něm neštěkne ani Doyle. Z Ground Zero míří dva světelné kužely k nočnímu nebi a z krapítek xenofobního monologu Montyho nasraného alter ega se zrcadlí Spikeho láskyplný vztah k zjizvenému městu na řece Hudson. Nepřekvapivě velmi dobrý Barry Pepper.

Nad alkoholem prý nejde zvítězit, jen Moraváci umí zremizovat, ale to autoři tohoto rčení asi neviděli Sandru. Za necelé čtyři týdny v suchým triku.. Za celou dobu se to nestačí plnohodnotně vyprofilovat ani jako komedie, ani jako drama a už vůbec ne jako kombinace obojího. V tomto ohledu mělo jasno jen těžce návykové Santa Cruz.. Raději Sandru v busu než na Antabusu..

Že by zkratka britských jednotek SAS znamenala Spolek Armádních Sexuchtivců..? S roztěkaným vizuálem u mě Boyle shořel jak Manchester a navíc s blížícím se závěrem je studnice scénáristických nápadů podobna úvodním londýnským ulicím. I přes některé hutné scény (rodiče, oční kapky B.Gleesona) mě jeho film jako celek nenakazil a z hlavy se mi vykouřil do nějakých 28 minut..

Tak Begbieho už nezajímá alkohol, ale krev.. J.C.Fresnadillo zaujal vycizelovanou formou bezútěšnosti, do které vložil dynamické akční sekvence zběsilého střihu (ty nemusím), Murphyho hudbu zcela kompaktní s děním na plátně (to můžu) a několik opravdu kuletažných scén (napalmový nálet, smrt čeká všude na J.Rennera, či Londýnský masakr rotorovou pilou). Dovedně se nakonec vyléčil i z virové nákazy logických děr ve scénáři, kterou v první půli sám sebe nakazil a v porovnání s Boyleho bio hazard událostmi mínus 24 týdnů u mě o poprsí nepříliš vyvinuté bakterie tyfu svým nekompromisním tahem na branku zvítězil. Za ten nezastřižený pažit ve Wembley měl správce stadiónu okamžitě dostat padáka. A ještě se bude vymlouvat, že nemůže přijít do práce, protože mu manželka vyhryzla kus krku..

„I'm just a clown dancing to the sins of mankind..“ Sid už bohužel nebyl fit a Smrt před ním ani nenechala brzdnou dráhu, pozérské dialogy vypadají jako napsané třináctiletým puberťákem a paní Zombieová svými „vznáším se na obláčku“ kreacemi připomínala Terezu Pergnerovou při moderování Esa. Kdo v tom ovšem hledá Zombieho se vším, co k němu patří, ten ho tam najde (v tom je jeho autorská zacyklenost fajn). Čekat od toho něco jiného, je stejně naivní, jako hledat u zaměstnankyň Estrella Del Motel panenskou blánu..

„Reklamu na hovno dnes v telke dávajú, každý z nás spozornie len čo zbadá ju..“ Mašínův debut lze rozdělit do dvou, na tuzemské poměry nadprůměrnou formou protkaných, částí. V první bohémský a účelně nesympatický floutek Ivan Heinz příživnicky básní životem, načež je ve druhé pohlcen historicky nechvalně známým obdobím hluboké mysofilie, aneb: "dandy, ó, dandy, osmačtyřicátý je konec srandy." Pominu-li skutečnost, že Hádek do své role nedorostl (nebo ji přerostl ?) a Huba mu opakem jeho velkohubosti dává herecky přes hubu, vidím hlavní nesoulad v tom, že autor se sice po vzoru hlavního hrdiny snaží "jít svou vlastní cestou", ale jaksi zapomněl na chování nespoutaného básníka, který se mylně nespolehne na rozum místo citu. Nehledě na to, že točit o boji individuality proti jakémukoliv systému z pozice reklamního klipaře a k tomu za 80 míčů, mi přijde jako kapánek pokrytecký počin. „Možete ho zohnat´ len pod rukou, nádherne hovno z hor (Kavčích)..“