Koprodukční sci-fi horor v režii Juana Carlose Fresnadilla navazuje na úspěšný film 28 dní poté. Odehrává se šest měsíců po tom, co děsivý virus takřka vyhladil obyvatele Velké Británie. Armáda nyní vyhlásila, že boj s virem úspěšně vyhrála, takže uprchlíci se mohou vrátit a začít s obnovou země. Patří k nim i Don Harris se svou ženou Alicí a dvěma dětmi, kteří nákazu přežili. Nikdo ovšem netuší, že virus nebyl zničen úplně a vzal na sebe ještě nebezpečnější podobu. (oficiální text distributora)
Pro všechny, kteří kdy přemýšleli o tom, jak by vypadala taková ‚pandemické after-party‘, přináší Juan Carlos Fresnadillo velmi (ne)uspokojivou odpověď. Zázraky tenhle španělský talent sice neumí, ale napumpovat film dynamikou, vyházet cokoliv, co byť jen zavání kompromisem, a vše okořenit pořádnou porcí beznadějné atmosféry zvládá na jedničku. Za doprovodu perfektní Murphyho hudby a s ansáblem výborných herců (Jeremy Renner se do uniformy na plátně narodil) nabízí vysokou porci adrenalinové zábavy, korunované hned několika vrcholy. Vyčítat tomu sice lze mnohé, ale ten film je jako zdatný chameleon, kterého budete obdivovat o to více, jestliže do jejich pavilonu nechodíte třikrát týdně.
Zombíci nejspíš pečlivě neposlouchali svého trenéra atletiky, speciálně jeho rady ohledně správné respirace, neboť při finišování svých vytrvalostních běhů doslova a do chrchle kašlou krev. 28 týdnů poté je dle nejlepší sequelové tradice filmem rychlejším, dravějším, akčnějším a horším. Neskutečná atmosféra napěchovaná do prvních minut, kdy je naplno zužitkován potenciál situace „pár lidí v domě obklopeném zombies“, vytryskne do volného prostranství společně s ukázkovým přespolním během Roberta Carlylea. Ten hraje o duši a na akční horor předvádí stejně nadstandardní výkon jako jeho předchůdce Cillian Murphy. À propos, kam zmizel on a ostatní hrdinové z prvního dílu? Kdo ví, na odpovědi, třeba i ty žádoucí, není čas. Juan Carlos Fresnadillo již v Intactu prokázal cit pro efektivní scény, jež vám nadlouho uvíznou v paměti. Stejně jako v Intactu tyto scény nedokázal přetavit do celistvého a strhujícího filmového zážitku. Okamžiky bombastické, až do nebe kulervoucí a roztomile nekorektní ředí nadbytečnými žvanci keců a politickými paralelami. (Když už konečně scénáristé survival hororů pochopí, že nemá smysl obohacovat slovník hrdinů o jiná slova než jsou synonyma pro „dělej“, „rychle“, „utíkej“?) Nemluvě o vyloženě akčních scénách, připomínajících lepší momenty z prvních dvou dílů srajdozního Resident Evilu. Rád bych za hustě chaotickou kameru, za nářezovou muziku, za kýble krve a jiného svinstva, za vylidněné londýnské ulice (I love that!), dal čtyři hvězdičky, jak jsem ostatně učinil u 28 dnů, jenže… to, co bylo napoprvé originální a odvážné zde prostě jenom je, což je škoda. 70% Zajímavé komentáře: tombac, Rex Mundi, petero, Desperado, Alojs, Haymar
Sympatické béčko s áčkovou kulisou a údernou režií. Tam, kde scenáristé jen recyklují známá klišé, tam se režisér Juan Carlos Fresnadillo tasí s dravou režií, která doslova přibije do sedadel. Především pak úvodní honička, ve které jsem Robertu Carlylovi věřil, že opravdu bojuje rychlostí o holý život. Celý film je svižný a nekompromisní a i když má děj spíše videoherní strukturu, potěší nenadržování postavám. Body navíc dávám za úvodní myšlenku toho, že někdy jsme „opravdu jen lidé, kteří vezmou nohy na ramena, ať už nás o pomoc prosí kdokoli“ – a krásně se to pak všem vymstí. 28 týdnů poté není bezchybným zombie filmem, ale je mainstreamovou jednohubkou, ukazující možnosti současné filmařiny, pokud obraz naplno splyne se soundtrackem. Geniální ústřední hudební motiv – čistých 90% za neutuchající zrychlený tep…
Scénář: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, Jesús Olmo ..
Z tohoto snímku si budu jistě pamatovat skvělý hudební motiv. A pak už jen pár drobných detailů jako je úvod, napalmové bombardování ulic, nové Wembley nebo toulky po liduprázdném Londýně (které jsou mnohem obsáhlejší než ve 28 dní poté). Jinak je to ovšem v příběhové kostře stereotypní honění přeživších lidí s nakaženými zombies a do toho zase ta armáda, které se vše vymkne z rukou.. Komorní nádech prvního dílu je ty tam, rozpočet byl evidentně bohatší a tak je vše (jako ve správné "dvojce") impozantnější, akčnější, zamotanější, ale bohužel ve výsledku spíše horší. 50%.
Oproti jedničce je tu jasný odklon od hororové atmosféry (resp. snahy o ní) a film se stává krvavou jízdou po Londýně. Zábavnost rozhodně vzrostla od mdlého prvního dílu a konečně vidíte postavy, u kterých není zdaleka jasné kdo umře. Dokonce jsem se dočkal i několika scén, které jsem opravdu chtěl někdy vidět a čekal jsem který režisér ve svém filmu propustí právě tu krvavou strunu své fantazie. Jak lehce se pomocí vrtulníku dají vytvořit z pole jatka nám režisér ukazuje s chutí a konečně pořádnou dávkou krve. Rozhodně 28 týdnů poté není i přes všechny patrné nedostatky špatný film, který by zklamal. Ukazuje jinou stranu mince zombie hororů, v které se nešetři krví a mrtvými lidmi i masožravými potvorami co je ještě před pár okamžiky honili. Ať žije krev a těším se do Paříže.
Úvodná sekvencia naladi, ovsem o to "tazsie" sa prijima zbytok. V duchu pravidiel pokracovania je prijemne, ze sa nepridalo iba na pedal akcie a vyrazne rychlejsieho "drajvu", ale ze je snaha aj scenaristicky sa posunut dalej. Ovsem iba snaha, pretoze druha polovica aj napriek rychlonohym zombies coskoro upadne do stereotypneho survival runnig modu, ktory okrem jednej vynimky (vrtulnik ako sekacka) gradaciu neprinasa (aj vdaka videoklipovemu strihu).
Je to neuvěřitelně hloupé a děravé, ale zároveň zkušeně natočené. Jako fanoušek Londýna navíc oceňuji ty helikoptérové nálety na zpustošenou metropoli. Padesátka za promarněnou šanci, ale i za Fresnadillův talent. Snad se uchytí jinde.
Už je to docela dlouho, co jsem viděl 28 dnů poté. Ale musím se přiznat, že jsem po filmu měl takový ten zkurvený pocit, že ze mě film vycucal všecko, co mohl. A tohle pokračování to udělalo stejně tak. Nevidím v tom jediný důvod, proč byste ho měli zahazovat, a že ho taky zahazujete. Režisér Chuan Carlos natočil pokračování v osobitém stylu. Sic se klepající kamery nezbavil, zato pro diváka nechal pár docela zásadních změn a to mě udrželo až do konce. A možná by udrželo i dýl, ale bůhví kam až by po další půlhodině scénáristi byli schopní zajít. Líbilo se mi ale, jak se samotný režisér pokoušel být osobitý a natočil to tak, jak to cítil. Žádné matlanice, žádná čistá akce. Tady si střihač máknul, jako dlouho ne. A díky němu jsem pak měl při každé adrenalinové scéně srdce až v prdeli. Tak to má být. No a při psaní komentáře to tady má 67 % A to jsem se nezmínil ani o samotné, neskutečně dokonalé muzice. Byla to bomba, ne úplně dokonalá, ale cejtil jsem se u toho naplněnej adrenalinem, jako dlouho ne. Zkušenější uživatel čsfd v tom viděl maximálně díry, né v zombících, ale ve filmu. A další fakt, že dvojky to prostě lehký nemaj. Každopádně tady odborník lehce ostrouhal. Sleduju zdejší odborná hodnocení, která odborným znaménkem určují, že film je ve většině případů na 50 %. Výsledný počet 67% je nakonec vcelku dobrým překvapením a trnem v oku nejednoho odborníka. Je vidět, že film se normálně líbil. Nedivím se, mně se také líbil. Proč by ne. Má všecko co dobrý film mít má, tak proč v něm hledat složitosti?
Britský masaker vrtuľou helikoptéry, alebo Ako chlapci z ostrovov ukázali Amíkom, ako sa točí fakt, ale fakt tvrdý zombie masaker (aj keď všetci vieme, že to vlastne zombíci nie sú). Nápadito a veľmi zručne inscenovaná krvavá nakladačka, v ktorej vám naozaj záleží na postavách, takže ste skutočne napätí, a ešte to má aj mimoriadne slušné akčné tempo. Gore efekty sú super, hlavne zmienená žatva vrtuľníkom. Vlastne nedám 5* len kvôli priblblému scenáru - to, že hrdinovia neustále niekam rýchlo unikajú, dokonca aj autom, a všade, kde prídu, už čaká krv dáviaci tatko Carlyle, je do očí bijúci trapas.
Na druhé shlénutí zvedám o hvězdičku, na první díl "to nemá" ale samo o sobě by to mohlo fungovat jako samostatný film, brutalita je reálná, efekty skvělé, i když mě kamera občas dost štvala, dynamiku miluji a vyhledávám, ale rozmazanost a nezaostřenost, to už je moc i na mě... ale jo, účel hororu to plní... a hl. ta hvězda navíc je speciálně za bonusy na DVD, které mi film ukázaly v jiném světle a komentáře Dannyho Boylea, to je prostě pro mě konečná, zbožňuji ho... // Shlédnuto již 3x...
Zombíci ruku v ruce z US Army rozpoutali v Londýně luxusní jatka. Ve filmu se nám vyskytuje mnoho žánrů. Třeba žánr akční je povedenej, ale děsně mě srala ta třaslavá kamera. Ona se naštěstí netřese pořád, jenže pokaždý když je nějaká slušná akce se zombíkama, tak s tou kamerou začnou třást jak mentálové a já se pak v tom hovno vyznal. Naprosto dokonale vypadal Londýn "poté", deprese z něj šla až ke mě do postele. Vydařené lekačky prověřily nejedno pérko mého gauče při mém vylekaném nadskakování . Střelba do civilistů v případě ohrožení je docela solidní téma k zamyšlení a US Army v Londýnských ulicích se také nevidí každej den. Do toho připočtu super rychlé a drsné zombíky, brutální scény, třeba hlazení zombíků vrtulí je frajeřina největší, to vše proložené hutnou muzikou a docházím k jasnýmu názoru, že jsem viděl nejlepší zombie film. Ještě uklidnění nakonec. My se v Čechách moc bát nemusíme, my tady totiž budeme mít americký radar a ten nás před zombie jistě ochrání. K něčemu přece bejt musí. Takže u nás žadný dny, týdny či měsíce poté nehrozí.
OH MY GOD!!!!!!!!!!! Film který si nebere servítky s ničím, ale fakt s ničím. Krve je fakt hodně a dočkáme se i chuťovek jako vydloubávání očí bezmocné ženě. Narozdíl od Hostelů a podobnejch "komedií," to v tomhle filmu "fakt bolí." Úvodní útok zombií na obydlí hrdinů je perfektní a filmu pak dech rozhodně nedochází. Zvlášť sračkování zombií vrtulníkem mě nadchlo. Režisér je vizuální mág, takže si toho vyprázdněnýho Londýna užívá snad víc než Danny Boyle. A má to i dobrý herce - malej kluk mi nevadil (což se moc nestává), jeho ségra je spanilá, a mariňáci jsou patřičně nabouchaný, sympatický a heroický. Deprese, která mě nadmíru potěšila.
Mě osobně se tento druhý díl - líbí více. Pomalý rozjezd, ale pak to stojí zato. Perfektní scény (promačkávání očí, krvavá jatka helikoptérou), to jsou jedny z nejlepších. Fakt dobré.
Snímek s obrovským potenciálem, který zůstal z velké části nevyužit. První 15-ti minutovka byla naprosto bombastická. Škoda, že nevydrželo nasazené tempo, místo toho zvítězil rychlý střih nad obsahem. Za pochvalu každopádně stojí slušná kamera, která hlavně, když přijdou na řadu zombie, dodává tu správnou atmosféru. Dostat se film do rukou zručnějšího režiséra a obsatit lepší herce (Robert Carlyle mi vůbec ve své roli neseděl). Když nemáte co dělat, tak se jít pobavit do kina, ale určitě výsledek mohl dopadnout o dost lépe......
