kulyk

Z řady úpěnlivě plačtivých dopisů je zjevné, že musím zase něco okomentovat, neb mí milí čtenářové trpí, kurděje útočí, nehty na nohou jim slezjaj, nad orgánem lysinka se tvoří. A protože se mé draze zakoupené promile probojovávají do dvouciferných čísel, přišel ten čas. Tedy - co že jsem to viděl? Jo, todlemctonc. Hm, eh. Heh. Éééé - docela dobrý to je vlastně! Casting sice stál za pyču s voctem, ovšem když se divák ráčí soustředit na příběh,obnášející čistokrevné scífko se šťastným zakončením, udělá si dobře. No. Tááák. Jsem si to po sobě přečet - a jedu dál! Udeřila má hvězdná hodinka.

Tak já nevím. Člověk se sice zasměje u některých golemovitých poskoků v podání atrakcí typu Záruby nebo pulce Pavláskojc, ale že bych to musel jako pořád.... Ještě k tomu na jednoho pořád lezou dozvuky, třeba rozchod Gejondera s tou jeho zRidičkou, případně Čvančarka, jejíž hoššík asi skvěle vaří. No, kdo má potřebu civět na seznamku profláklých xychtů s úzkobokými sexuálními objekty, nechť si užije.

Tak ten můj dobrovolný auditing u scientistů, jak jsem avizoval po předchozím Rýčrovi, se asi konat nebude. Ti budou plakat. Ono totiž díl stávající není zase taková pecka. Pravda, sice se tam pidiTom motá okolo Šmudlersky, což bych taky rád (asi mi chybí troška opovržení od ženského elementu), ale ta hraje maskulinní kravku a i jinak jde vcelku o hovno. Tomáškovi začíná opadávat fasáda, takže masakristu, co pohledem rozbije atom, mu uvěří již jen zaslepení, fail s ,,dcerkou" zapadá do pokusu o inkluzi od Šabatky s Valašnicí, konstrukce ,,nepřátel" je tak nevyvedená, až píčovina.

Tvarohový sejrec a jeho pokus o nostalgickou komedii. Nejsem s to posoudit, zda film na pozvolna stárnoucí Angliky působí tak, jako kupříkladu Občanský průkaz na mě, naše kulturní okruhy se tenkrát dosti lišily. Přesto jde o spokojeně sledovatelnou záležitost. Á, už vím. Lehkost. Trošku tomu chybí lehkost. Těžko vysvětlit, prostě když autoři odstoupí od legrácek a přejdou na vážnější notu (obzvláště u vztahu podnikatel - panička ze zlaté klícky), malinko to drhne.

Pro chlapce byla určena troška akce, pro holky Garciův pohled, po kterém měly tampony vyletovat z drážek a intimky bobtnat do nečekaných rozměrů. Obzvláště když dámy viděly že jim konkurují takové exempláře, jako Balková a to druhé, jen o krapátek pohlednější strašítko. Tak - to asi vyšlo, ne? S odstupem let je zjevné, že kultem se film nestal, protože jde spíše o druhořadou gangsterku, kde je vše ,,o něco horší, než tam, odkud se čerpala inspirace". Za poznámku stojí role mého oblíbeného Buscemiho. Hodil se na ni asi tak, jako Hurvajs na proděkana pro akademické záležitosti. Kromě toho si málokterý (úspěšný) nájemný řezník počíná natolik zhovadile, riskantně a nápadně, jako bylo dáno do vínku jeho figuře.

Svými Vikingy rozkopl History Channel bránu mamonu pro další následovníky. Nejaktuálněji jde o Legendu o meči, kterou jsem zatím neráčil vidět a dost se jí bojím, protože tu nad ní nejeden nadšenec cáká jako Klonilony před patnáctiletým připrclíkem, takže půjde nejspíše o čiré zlo. Na vlně se veze i Poslední království. Pozitivně mi po druhé sérii prozatím vyznělo, že nastoupila nějaká ta aviváž a Saský soldát již není jen ovcí, podřezávanou seveřanem. Akce je také dost, sem tam intrika, občas vykoukne cecík. Uthred, syn stejného debílka shodného jména, je již složitější na hodnocení. Předlohu od mistra Cornwella neznám, protože si nechci kazit oči, takže čtu již jen etikety na lahváčích, ale pochybuji, že by se mistři meče a díky tomu i hromadní vrazi dali popsat coby ,,chlapci jako panna". Samozřejmě je výhodou míti plné rty a luzné tělo, jeden si více zamrdá, jak mi vyprávějí kamarádi, co mají o dva až tři hrby méně, než já, ale když stotřicetikilové hovado máchne obouručákem proti štítu podobného hezounka s útlým pasem, holenou nožkou a pečlivě zastřiženým obočím, je tomu většinou exteriér hovno platný, či jinak - urychleně se na něj vyvrhávají součásti interiéru. Též mi poněkud začíná rušit naivita výše jmenovaného, který, byť rodem slizký Anglik, výchovou pak kluzký Viking, skáče na špek každému, kdo tu mastnou záležitost vytáhne. Králům pak opakovaně. Ovšem když má přijít na válečnou lest, náhle se u něj objeví záchvaty geniality.... no, sere to pes, prostě nejsou další díly Vikingů a tímto se dá čekání bez ublinknutí zkrátit. Mimo mísu - jsem žádostiv, zda někdy vznikne skutečně realistický seriál z válečného tažení. Vojáček bude většinu času trávit kopáním sanitárního zařízení, aby hovna nedekonstruovala příjezdové cesty. Devět z deseti vyznamenaných budou štábní krysy, co si za celou válku vystřelili jen po chilli con carne. Hlavní geroj poté, co jako zázrakem vyjde zbrocen krví nepřátel z kruté potyčky, chcípne v polovině druhého dílu na zhnisanou záděru. Milující ženy hrdinů si čekání na jejich návrat krátí dílem chcípáním hlady, dílem kurvením se s modroknížáky. A v závěru ta stáda přeživších invalidů s hrdostí zjistí, že buď prohrála a mají ostudu, nebo zvítězila a je jim to plat prdné, ovšem ,,svoboda byla zachráněna", nebo nějaká podobná abstraktní pičovina, zatímco bankéři všech zúčastněných i nezúčastněných stran s úšklebkem počítají zisky....

Tady se Žervé přece jen ještě učil s pro něj novým, celovečerním formátem. Nápad za všechny děngy, který by ve zvoleném podání vydal na vynikající hodinovku, či při drsnějším přístupu k humoru zabral i zvolenou stominutovou stopáž, natáhl a přitom se to snažil udržet v rámci sledovatelnosti pro každého. Škoda. Ve finále jde jen o povedenou komedii s nedovyužitým potenciálem. Co však u Rickyho nechybí, jako vždy, je jeho dechberoucí schopnost dělat si prdel sám ze sebe.

Kakablanku jsem ještě neviděl. A asi již neuvidím. Protože má-li to být totéž ve starším vyndání, jak tu nejeden i nejedna tvrdíte, tak na to seru jako Indoš na hygienu. Příběh ve filmu je, herci solidní, čekání na atentát skoro i napínavé. Fakt, že mě druhá polovina nudila až na mandlích a slzopudný závěr mi dojal ku zpupnému usnutí, to přesto pod tři nestáhne.

Ono to je od oné paní, co se tak oužasně vyzná v klecových, síťových a jiných lůžkách a proto si tedy z titulu své geniality může dovolit radit našim psychiatrům, jak na to? A tvrdí, že je lepší z duševně načatých dětí dělat vyfetlou brokolici, neboť tak je milým zvykem na Blitských ostrovech? Tak to jsem nevěděl. Kdybych to byl býval věděl, tak bych to býval byl nestahoval. Nu co už. Došlo mi to ve chvíli, kdy rozvrkočený jinamkoukal vytasí hůlku a místo, aby si ji vyleštil nad nějakou Ňjůjorčankou, co vypadá trošku lépe, než v jeho domovině běžné vylité křivozubé oduliny s pihami velikosti mexických dolarů po celém sýrovitém a varhánkovitém tělese, narvaném v šusťákovce..... s ní začal mávat na tlusťocha. Nebudu to natahovat, příběh pitomoučký jako všechny její bradavičnaté excesy je malinko pozvednut skrze svůj křečovitý ekologický podkres. A trikově výborné, bohužel. Proto to nemohu sesekat tak, jak bych rád.

Je prostě o kus jinde. Celý ten Worvalínův bloček filmů. Dospělejší, smysluplnější... tedy oproti ostatním geneticky retardovaným figurám od Márvela. A pokus o epický odchod, byť mohl skončit trapněji, než Sobotkovo ,,chlapáctví", se i přes chvilkové záseky vyvedl také výborně. Takže plná, aby byl rozdíl ještě zřetelnější.