casyy

Frank (Al Pacino) a Charlie (Chris O'Donnell) oslovovali šoféra své limuzíny Manny nebo Manolo, stejně se jmenoval parťák Tonyho Montany z jiného Pacinova snímku – Scarface (1983).

Al Pacino (Frank Slade) zůstával v roli i mimo kamery. Během přestávek používal k chůzi slepeckou hůl a nikdy se nedíval na toho, s kým zrovna mluvil.

Christopher Nolan oproti původní verzi scénáře upravil několik explicitních scén: pes, do kterého Dormer (Al Pacino) střílí, je v originálu živý, s recepční v hotelu se hlavní postava sblíží mnohem víc a málem ji znásilní, a kamarádce, zavražděné při jízdě autem, sáhne do klína.

Ve scéně, kdy Redfoot cvrnkne cigaretu po McManusovi, měl Peter Greene trefit Stephena Baldwina do hrudníku. Místo toho však zasáhl obličej, Baldwinova reakce tak byla autentická. Bryanu Singerovi se scéna v této podobě líbila natolik, že ji ve filmu ponechal.

Replika Kevina Spaceyho (Verbal) "The greatest trick the Devil ever pulled was convincing man he didn't exist" pochází z díla francouzského básníka Charlese Baudelairea. Zazněla i ve filmu Konec světa (1999), kde hrají také "obvyklí podezřelí" Gabriel Byrne (Keaton) a Kevin Pollak (Hockney).

Keysera Sözeho ztvárnilo ve filmu celkem pět herců. Při úvodní scéně filmu v přístavišti, kdy si zapaluje cigaretu, ho představuje John Ottman, který jinak k filmu skládal hudbu a měl na starost střih. Ve flashbacích při Kintově výslechu se jako Söze objeví Scott B. Morgan a Gabriel Byrne. Kevin Spacey hraje Sözeho na samém konci filmu, kde jako Söze vystoupil i režisér Bryan Singer. Při scéně, kdy Kint přestane po odchodu z policejní stanice kulhat, jsou v záběru Singerovy nohy.

Při scéně u kulečníkového stolu si postavy rozeberou své osobní složky, které jim tam nechal Kobayashi (Pete Postlethwaite), v pořadí, v jakém později zemřou.

Za režii Mnichova obdržel Steven Spielberg nominaci na Oscara, a stal se tak prvním režisérem, který byl v této kategorii nominován ve čtyřech po sobě jdoucích dekádách.

Al Pacino (Will Dormer) svého času skutečně trpěl nespavostí.

Slavná scéna z restaurace, kde se vůbec poprvé potkají Vincent Hanna (Al Pacino) s Neilem McCauleym (Robert De Niro) společně na plátně, byla z velké části improvizací obou herců. Tvůrci ji navíc jeli naostro bez zkoušek, režisér Michael Mann pak oba herce snímal dvěma současně běžícími kamerami.

Všechny scény v hotelu, kde se ubytovali Frank (Al Pacino) a Charlie (Chris O'Donnell) při návštěvě New Yorku, se točily v noci, aby mohl hotel během dne normálně fungovat.

Hlášku „Because she's got a... great ass!“, kterou zakřičí během výslechu detektiv Hanna (Al Pacino) na Alana Marciana (Hank Azaria), vymyslel Al Pacino přímo před kamerou. Následný šokovaný výraz Azarii je tak zcela autentický.

Speciální zvukové zařízení po letech rekonstruovalo, co Bob (Bill Murray) v závěrečné scéně filmu říká: "I love you. Don't forget to always tell the truth."

Policistu, který mluvil k podezřelým během předváděčky, hrál scenárista filmu Christopher McQuarrie. Jeho pobídka k postavě Benicia Del Tora (Fenster), aby text přečetl anglicky, nebyla ve scénáři, reakce Del Tora tak byla skutečná.

Scéna, kdy se McClane (Bruce Willis) a Gruber (Alan Rickman) poprvé setkají tváří v tvář, byla natočena na první pokus. Tvůrci ji navíc ani nezkoušeli a filmovali rovnou "na ostro".

Herec Ron Vawter (Bob Seidman) – představitel jednoho z šéfů žalované právnické firmy, který byl posledním svědkem u soudu – trpěl nemocí AIDS. Studio ho kvůli tomu nechtělo obsadit, což bylo paradoxní vzhledem k tomu, že film vyprávěl o diskriminaci lidí s nemocí AIDS. Režisér Jonathan Demme však na obsazení Vawtera trval a jeho účast ve filmu si u studia TriStar nakonec vyvzdoroval. Vawter zemřel čtyři měsíce po uvedení filmu v amerických kinech.

Anthony Peck (Ricky Walsh) hrál také v prvním filmu jednoho z podřízených velitele policejního zásahu proti teroristům (v titulcích je uveden jako "mladý policista"). Zde hraje důstojníka newyorské policie.

Inspirací pro postavu inspektora Francise Abberlinea (Hugo Weaving) je skutečný detektiv téhož jména, který koncem 19. století vyšetřoval v Londýně vraždy Jacka Rozparovače.

Když Kevin Spacey přebíral Oscara za výkon v tomto filmu, dopustil se pravděpodobně největšího spoileru v dějinách. Při děkovné řeči s narážkou na svůj part ve filmu prohlásil: „Ať už je Keyser Söze kdokoliv, dnes se strašně opije.“ V USA se přitom tou dobou promítali Obvyklí podezřelí pouze měsíc, ve většině světa pak ještě vůbec. Lze tedy předpokládat, že mnoho diváků film nevidělo a neznalo pointu.

Robin Williams po natáčení prohlásil, že na roli Johna Keatinga jej nejvíce lákala možnost si zahrát takového učitele, jakého si přál mít během svých vlastních studií.