Vyrida

Musím předem napsat, že v mém hodnocení hraje velkou roli dětská nostalgie, protože Super Snooper je jeden z těch řady filmů, na kterých jsem zkrátka vyrůstal a viděl ho snad stokrát dokolečka. Bavily mě převážně ty vtipně natočené loupežné scény, při kterých Terence Hill předváděl své úžasné schopnosti a nedokázal jsem se toho zkrátka nikdy pořádně nabažit. Neodpustím si nepřipomenout ani skvělou úvodní skladbu od The Ocean, která tomu všemu ještě dodává energický říz. Uznávám, že druhá polovina filmu je slabší než ta první, zvlášť scéna na lodi mě nijak nebrala a není tomu ani dnes. Vše se však smazává závěrečnou pasáží, která je vtipná až hrůza a tak nemůžu jinak, než 5 hvězdiček a zařazení do mých TOP 10 životních filmových zážitků.

Mé první setkání s Alexandrem Ajou na pozici režiséra, dopadlo více než-li dobře a od těchto chvil jsem se mu ostře pověsil na záda, aby mi neutekla žádná jeho budoucí tvorba. Haute Tension vypadá na príma strávený čas dvou devčat, ale to co přijde vzápětí mi vyrazilo dech. Úžasně chladně natočená scéna na statku, mě jednoznačně utvrdila v Ajův režisérský talent. Dál už kvalita sice mírně klesá, ale pořád se to dá v klidečku koukat a byla by rozhodně chyba filmek vypnout před závěrečným vyvrcholením. To sice logicky nezapadá do úplného konceptu toho co jsme za uplynulých cca 85 minut viděli, ale je překvapujicí a to hlavně asi šlo. V konečném součtu jde tedy o příjemně natočený thriller, který byste asi neměli minout ikdyž hádám, že ze závěru nebudou všichni přímo na větvi.

Věčný princ Kazisvět na poli distribuce odpadních filmů z Asylum, opět plně zaskóroval. Obětí se tentokrát stala docela očekávaná a poměrně dobře hodnocená Piranha 3D od francouzského režiséra Alexandra Aji. Kolikrát jsem si jen říkal, že už nikdy svůj přehrávač nebudu trápit s trapárnami od této společnosti a vidíte to, zase se tam jeden film s předponou MEGA či GIGA roztočil. Mega Piranha je šílený zážitek, který dokouká do konce jen člověk se silným žaludkem a pevným svěračem... nebo já. Nechci spoilerovat, ale aby nějaká ryba dosahovala velikosti větší než velryba a bezhlavně útočila na prosté občany stojicí na chodníku a bourala mrakodrapy, to byla silná káva i na mě. Když připočteme i fakta, že je nedokázala umlčet ani atomová bomba, která dokonce podle scenáře byla 10tkrát silnější, než ty co dopadly v Japonsku během druhé světové války, není pochyb že tu někdo pojedl hodně vtipné kašičky. Pokud patříte mezi ty nešťastné a někdy jste přeci jen podobný film od Asylum viděli, tak věřte, že grafické efekty, dialogy, herecké výkony zůstavají nedotčené a stále se propadají hlouběji a hlouběji v nejkalnějším odpadu. Jedna z mých oblíbených situací jsou podvodní dialogy potápěčů pomocí vysílačky s vedením, které je pozoruje ve svých monitorech na souši. Telepatie? Břichomluvectví? Spíše MEGAodpadctví!!§

Hodně ujetý styl humoru, který ještě prohlubuje trefný hudební doprovod a flegmatická postava řezníka. Je to taková pitomost až je to usměvné... Na celý filmek se můžete podívat třebas zde: http://www.youtube.com/watch?v=7QXN5k4v01c.

Dnes se tomu všichni asi ze srdce leda tak zasmějeme, ale Power Rangers můžeme klidně nazývat kultem tehdejší 90' leté dětské zábavy a přiřadit je k takovým tahákům, jako byly seriály Pokemon, Teenage Mutant Ninja Turtles či tvorba Walta Disneye. Popravdě jsem si nedávno zkusil sehnat pár česky dabovaných dílů a s nečekaným šokem sledoval obrazovku, co se to tam děje a jak se mi tahle kravina mohla kdysi líbit. Bohužel, dnes tu hromadu chyb vidím stejně tak, jako tupý princip každého dílu, který nabízí minimum inovací a je vždy o to samým. To co bývalo mým hlavním lákadlem, abych si seriál pouštěl každý víkend, jakož to souboje s morfelíny či díl od dílu jiná vytvořená speciální potvora, už nezabírá a spolu s kostýmy strážců, to vypadá jako pěkně pestré cirkusové představení obohacené po každém kontaktu vybuchujicím efektem. Hodnocení je proto založené čiště na dětské nostalgii a díky té hromadě hraček, videoher, kostýmů i vše možných serepetiček, které jsem sbíral jen díky tomu to seriálu, musím hodnotit 5 hvězdami.

Velké téma několika posledních let, které děsí lidi po celým světě. Bylo jasné, že filmová předloha na sebe nenechá dlouho čekat a kdo jiný by měl zasednout na režísérskou židli, než blázen Roland. Od filmu jsem především očekával dechberoucí ničivé efekty, ve kterých si odjakživa ( všichni to moc dobře víme ) Emmerich honí ego ( možná i něco jiného ) a ukazuje rád prostým lidem co dnešní vizuální technika je všechno schopná na plátno přenést. Bohužel to na druhou stranu odskáče vždy příběh, který je jednoduchý a prakticky film od filmu stejný, akorát nenápadně zahalen v jiným kabátku. U 2012 se nic na faktu nemění a pokud si k televizoru vezmete i špunty do uší, určite neprohloupíte, protože přijdete leda tak o známé opakující se klišovité frázičky, u kterých byste se leda tak plácali do čela. Jiná kategorie jsou efekty, které zvlášť ve městech vypadají senzačně a musím napsat, že tady se rozhodně rozpočtem nešetřilo. Vybrané herecké obsazení je příjemné a překvapil i český dabing postavy Yuriho Karpova, jehož šlehnutý přízvuk mi několikrát vykouzlil úsměv ve tváři. Být tam trochu vážněji pojatý příběh, bez těch rádoby napínavých pasáží u kterých jsem si leda tak málem vykloubil nesouhlasně krouticí krk, šel bych možná ještě o jednu hvězdičku výše, ale bohužel... snad příště Rolande, snad příště...

Pro mě tedy v celkovém součtu nic moc zajímavý a poměrně i proto nudný thriller. Mému bystrému oku však neuniklo, že někteří diváci mají nutkání Population 436 porovnávat s filmem The Village, což já osobně takhle posloužit bohužel nemohu, protože jsem jednoduše ještě neměl příležitost tento snímek zhlédnout, ale v nejbližší době to plánuji napravit. Kdybych měl přeci jen srovnávat tak bych se asi nejvíce přiklonil k The Wicker Man, pač hodně podobně vlízavou roli Nicolase Cageho sehrál Jeremy Sisto a spolu s Fredem Durstym patří k nejlepším hercům. Hlavním stavebním problémem vidím první polovinu filmu, ve které se vážne nic moc zajímavého nestane a ani ta nuceně přiložena milostná scéna nemá potřebné parametry na úspěch. Pak však zničeho nic nastane zvrat, který začne směřovat ultrarychlostí blesku k úžasnému vyvrcholení ( nebo to jsem si alespoň původně myslel ). Hádate správně, má tušení se ukázala býti chybná, protože ten kdo dával během sledování minimálně stejně pozor jako já si závěrečnou pasáž umí doplnit bez problému sám. Dále nevím proč, ale neuvěřitelně mě iritovala hudba a pokaždé když začaly housle vrzat tu samou melodii dokola, měl jsem sto chutí film přetočit dopředu, nebo kompletně vypnout a to není dobře. Jak jsem už napsal výše, základní princip filmu zůstal zahalen tajemstvím a k průměrnému hodnocení tomu chybělo pár napínavých scén navrch. Proto hodnotím dvěmi frčky a s lepší vidinou do budoucna k filmu The Village.

Mé vůbec první setkání s Arnoldem na filmových plátnech se uskutečnilo právě díky tomu to už dnes kultovního filmu, který jsem jako tehdy snad 9ti letý hltal doušky každou přibývajicí minutou. Od prvních záběrů jsem tušil, že budeme doživotní kamarádi a ikdyž jsem si při dramatických pasážích zakrýval strachy co příjde dál oči, po naskočení závěrečných titulků, jsem ho chtěl vidět okamžitě znovu. Miloval jsem a miluju dodneška jakékoliv filmy z prostředí džungle a věrte mi, že po vyslovení toho slova se mi jako první vždy vybaví postava lovce lidských kostí. Na své léta kdy byl film natáčen ještě počitačové efekty, nebyly na takové úrovní, aby mohl být onen vetřelec snímán vysokým počtem grafických polygonů a tak je vše tvořeno ručně šitým kostýmem, který může mladším divákům vykouzlit škodolibý úsměv na tváři, ale stím hold dnes nic už nenaděláme. Atmosféra však zůstáva pořád parádní a zvukový dobrovod od Alan Silvestriho se stal velmi brzy pro můj sluh legendárním. Nevím zdali by měl Predator takový úspěch i bez těch to melodií, docela o tom často pochybuju. V podstatě příběhově se jedná o klasickou vyvražďovačku, kterými jsou obzvlášť dvd půjčovny nasyceny díky americké produkci k prasknutí, ale Predator má narozdíl od nich styl, Arniho a sympatického záporňáka, který i po skoro 25 letech neřekl poslední slovo, čehož důkazem film Predators nebo ultimatní série Alien vs Predator. Jednoznačně 5 hvězd a k tomu pořádně silné doporučení pro ty kteří film nedejbože ještě neměli možnost zhlédnout.

Strašně odlehčený akční film u kterého jsem se opravdu nejednou ze srdce zasmál, ale to je asi tak vše co bych tomu to filmu přičetl k dobru. On už samotný celý příběh je postaven kompletně na hlavu a věrte mi, že po nějaké době jej úplně vypustíte z kebule a budete se jen tak bavit nad vtípky ústřední dvojice Bruce Willis a Tracy Morgan. Nejvtipnější scénu má však nasvědomí někdo jiný a to S. W. Scott, který mé celkové hodnocení zvedl ještě o jednu hvězdičku sám. Zkrátka pokud se chcete jednoduše pobavit, vyčistěte si hlavu a pojďte směle do toho. V opačným případě doporučím raději jiný Willisův film.

Asi je to sprostá náhoda, ale scénář mi hodně připoměl ten z filmu Avatar. Nevím kdo od koho opisoval, ale tuhle mini bitvu u mě přesvědčivě vyhrává Cameronův výtvor. Především se District 9 snaží zkombinovat několik kamerových stylů najednou a díky tomu si od prvních minut pěkně sere na hlavu. Když chci točit pomocí reálného kameramana na plátně ( viz. The Project Blair Witch, REC, Cloverfield či Diary of the Dead), tak točím tímhle stylem a nepřeskakuju z něj na neviditelnou normalní filmovou kameru. Tohle byla první věc, která mi vadila a bohužel né poslední. Kreveťáci nebo jak se vlastně nazývali ty mimozemské obludária si mé sympatie, jako třeba modří obyvatelé Pandorry získat nedokázali a tak když se spustila mela, byli mi vcelku ukradení. Jelikož se příběhová linie nešťastně střetla s člověkem, který mi byl taktéž od prvních minut nesympatický, neměl jsem prostě po celý film komu držet palce. Jedinou věcí, kterou tedy dokážu ocenit zůstává efektová a obrazová stránka filmu. Poslední souboj měl překvapivě několik cool momentek, ikdyž byl možná moc zbytečně natahován. Závěr toho moc neodpověděl a asi si nechává prostor pro případné pokračování, které pokud bude natočeno bez zmíněných chyb, tak proč né...