fragre

Jasně, je to krásný a působivý film, poetický a tragický, to vše zde již bylo dříve a lépe řečeno. Mně ale ten film připadá depresivní, což chápu jako něco jiného než tragický. Je to film o volbě a nepletu-li se, je obecně chápáno, že si hlavní hrdina vybral špatně - mrtvému děděčkovi (kterého lze chápat jako zástupce rodu, tradice, společnosti....) dal přednost před Terinou (láskou, životem...). Mrtvému zachoval věrnost, živou zradil. Tu jistě zradil a vydal Viktorovi (a předčasné smrti), při tom ze své věrnosti žádné zadostiučinění nenačerpal - na začátku filmu ho vidíme sedět nad nedopitým pivem, vystudovaného učitele (tedy oporu společnosti), ale opuštěného a prázdného. Ale byla by opačná volba správná? Neskončilo by opojení s létem, nestal by se společný život dvou nevyzrálých lidí nutně zatížený existenční nejistotou nakonec očistcem (zvláště přišlo-li by dítě)? Neskončilo by to nenávistí, rozchodem...? Stálo by to za to? Sám nevím. Možná žádná jeho volba nemohla být dobrá. Na tuhle Skyllu a Charybdu asi není nikdo dostatečně lstivým Odysseem.

Cha, vždycky jsem myslel, že erotický film znamená jen jiný název pro film soft-pornografický (tedy pokrytecky pornografický - jehož typickým představitelem je Emanuela), ale tento film se tomuto zařazení vymyká. Ne že by půvaby Laury Antonelli (a její podvazky) zde nehrály důležitou roli, ale ten film je opravdu vtipný a utahuje si z mužské nadrženosti obecně a z italského machismu zvláště (jakož i potažmo z pokrytectví "srdečných" příbuzenských vztahů). "Happy end" je opravdu ironický.

Blut und Boden! Nesebrali tvůrci tohoto dílka ty své herce někde na nějaké té Gay Pride? Ty vypracované figury a sexy oblečky.........

Na začátku filmu přiveze muž ženu do parku a na konci ji v tom parku vyzvedne. Mezi tím žena cestuje hromadnou dopravou a chodí po městě, neustále byvše následována černochem v bílém svetru. Prožívá, představuje si či sní banální, násilné, zábavné situace, přičemž není jasné co je skutečnost a co představa či sen. Celé vyprávění je rozbité do obrazů, kde se střídají dokumentární záběry, obrázky komiksů, hrané scénky...Míchá se zde nasilí, sex, trapnost, krása... Vše je podkresleno hudbou skupiny Freedom, která hraje dobový psychedelický beat podobný tomu, který v lepší kvalitě produkovaly skupiny jako Procol Harum či Traffic. Snad je to pokus o avantgardní, psychedelický film, ale spíše je to parazitování na dobové módní vlně. Ten film se až příliš trefuje do toho, co bylo tehdy obecně považováno za "avantgardní" a boří ta tabu, která se již tehdy válela v troskách. Prostě dobře povrchně napodobuje "avantgardu". Mám psychedelii (i v komercionalizované podobě) rád, ale tohle bylo trochu zdlouhavé a není jasné, co tím básník mínil. Za několik hezkých pasáží přece jen 3*.

Je to taková vcelku plytká exploatace původního nápadu Mary Shelleyové, ale má své mírně zašlé kouzlo. Hezké kostýmy, šerosvitná atmosféra. Dr.Frankenstein je zde ovšem fanatik neštítící se zločinu, nikoliv faustovský typ originálu. K pousmání provokuje zasazení děje někam do Rakouska-Uherska (aspoň policejní uniformy tuto inspiraci nezapřou), což podporuje zmínka o tom, že Frankenstein je z Čech (tedy krajan). Slabé 3 *.

Především má ten film nádherný obraz. Krásná krajina a černobílá kamera vyvolávají silný pocit čistoty. Do toho je vložen křehký příběh pouti raněného partyzána (skvělý Ivan Mistrík) a mlčenlivého děvčete nebezpečným územím. Film je tak působivý, že mu našinec odpustí těch několik dobových ideologických klišé, kterých konec konců není moc. Film o pomíjivosti a o tom, že to co je důležité je nevyslovitelné..

Je mi jasné, že Republice československé je v tomto dokumentu fanděno, tudíž je vykreslena zářivěji než by realitě odpovídalo.Při dnešní revizionistické ofenzívě, snažící se dokázat, že Sudeťáci byli vlastně hodní a v protektorátu se žilo dobře, je to však stále aktuální film. Ta 1. republika žádný ráj na zemi nebyla, ale v té době to byl jediný slušný a demokratický stát ve střední a východní Evropě. Dnešní neustálé sudetoněmecké požadavky na omluvu (Havel se snad již omluvil) pak připomínají tehdejší sudetoněmeckou taktiku neustále se stupňujících požadavků, která měla za úkol hlavně se nedomluvit.

Tak špageťáckému westernu se vyčítá jistá morální rozvolněnost, ale kdo je ten morální hrdina zde? Vždyť o peníze (odměnu) zde jde v první řadě (což je opravdu realistické). Tento film ani není tak zábavný jak ty talijánské kovbojky, časem trochu nudí. Řekl bych, že zub času se zde zakousl mohutně a destruktivně. Už jen ta hlavní ženská figura s tím krátkým účesem a přiléhavými kalhotami-prostě dobová Playboy girl, nic více, nějaké psychologické hloubky bych zde nehledal. Uznávám však, že v roce 1953 to mohl být hodně neobvyklý snímek (a navíc exteriéry jsou opravdu nádherné), proto dávám 3 *.

Taková spaghetti-gangsterka, která navzdory svému stáří s přehledem přeplivne aspoň 90% soudobé produkce stejného žánru, má spád, je napínavá a konec není zcela předvídatelný. Mario Adorf zde sice hraje pěkného parchanta, ale nakonec mu našinec musí fandit už kvůli jeho nedokonalosti. Jeho protivníci totiž dokonalí jsou. Jsou chladní, kontrolují své emoce, ba spíše jsou již emočně trakřka mrtví, zůstala jim jen chamtivost a pýcha. Americký boss instruující zabijáky činí tak vyrovnaně, jako by ani nemluvil o vraždě, ale o nepodařené investici, kterou je třeba zachránit. Konečně svým zjevem také připomíná spíše žoviálního bankéře (bankstera) než nějakého Al Caponeho. Klidně si ho lze představit jako protagonistu nějaké charitativní akce či jako prominentního návštěvníka kostela. Sami zabijáci jsou také dokonalí - chladní a výkonní. A představitelé italského organizovaného zločinu jsou více méně stejní, snad jen trochu provinciálnější a buranštější. Adorfův pasák ještě takto citově neatrofoval, ještě je schopen cítit lásku a přátelství, což jej činí lidštějším, ale také, z hlediska průmyslu zločinu, zranitelnějším, je to sice těžký hříšník, ale jeho protivníci jsou již pekla zplozenci .

Tak konečně! Konečně se i Klaus Kinski, po té co ztvárnil desítky rolí magorů, úchylů a křiváků, dočkal (více méně) kladné role mstitele.Nic originálního či nečekaného se v tomto filmu neděje, ale je to natočeno zručně a působivě (neustále klinkání zvonu působí výhružně i otravně zároveň), mrtvolami se nešetří (je to přec jen Spaghetti Western) a K. K. vskutku působí jako neúprosný anděl pomsty.Hodně dobré 3*.