Dvojirakri

Nečekaně kvalitní film! První československý špionážní snímek dopadl o dvojplošník lépe než první detektivka! Jistě, stále je dost přítomen jistý patos u některých scén, ale kdybych měl film srovnat se špionážními díly Majora Zemana, tak Vzdušné torpédo 48 vítezí na plné čáře, jak ve scénáři, některými hereckými výkony(KRÁSNÁ houslistka Míla Reymonová!), tak obrazem! V závěru je zmíněn vlastenecký apel, a nesmíme se divit, tehdy už Evropu pomalu začínal zahalovat temný mrak se svastikou ve znaku a bylo třeba zkusit mobilizovat i ty kteří nebezpečí bagatelizovali. Snažím se vcítit se do pocitů člověka který mohl do té doby shlédnout leda tak romantická, hudební či dramatická díla, a já bych z biografu asi odcházel nadšen. Přes všechny nedostatky jsem nadšen i teď, po téměř 90 letech od vzniku!

Tak jsem se těšil na prvorepublikovou předzvěst Anděla na horách, ale dočkal jsem se žel jen obyčejné konverzační veselohry s převlekovým/záměnovým motivem boháč<->chudák a krásnou dcerou která se do toho druhého zamiluje. Celé je to ale příliš naivní a schématické. Venkovních scének je tuze málo a kazí je ne moc povedené postsynchrony. Scéna sáňkování před plátnem je nepovedená. Technická stránka je vůbec na štíru, většinu času se třese obraz, snímání hlasů je slyšitelně na několik přístrojů s porůznou kvalitou. Ty dva tři záběry na Sněžku a okolí už nezachrání mdlý dojem z celého filmu.

Bez nějaké zevrubnější přípavy jsem se jedno po celodenním usrkávání z lahvinky odpoledne jal sledovat tento film, začínající příjemným monologem jenž diváka uvede do děje. Brzo jsem ale odpadnul, příběh mi nepřišel zajímavý, postavy mě nebavily, tak jsem to prostě zavřel s tím že možná dokoukám druhý den. Tak se taky stalo. A brzo mi to začalo docházet, ty stupidní fórky, suprová kamera, vytříbený scénář, výprava, skvělá hudba, ale ty fórky, to jsou zase ti maníci co natočili Fargo! Nemůžu si pomoct, ale já si ty jejich filmy užiju až někdy od půlky, až když mi dojde že musím přistoupit na jakousi jejich hru. Pak se dokážu královsky pobavit, třeba jako u této potrhlé komedie!

Řádně bláznivá komedie která působí až nečekaně současně! Nejvíc jsem byl unesen krásou Adiny Mandlové, Hany Vítové a tím NEUVĚŘITELNÝM ekvilibristickým úprkem hlavní postavy před Hanibalem, to je něco co už se dnes ve filmech nevidí! Potěší malé role Václava Trégla a Františka Černého.

Vynikající herecké výkony všech zcela dominují, hlavně když jde do tuhého a postavy zvýší hlas, to až mráz běhá po zádech! Jak to často bývá u snímků, jejichž předlohy byly přeneseny z divadelních jevišť i s herci-protagonisty svých rolí, každému věříte slovo od slova, roky zkoušené a zažité scény jsou ohromně znát! Lízal Kovářík je prototypem venkovského boháče který by si dal pro korunu koleno vrtat, jaké známe i dnes, jedna z jeho největších rolí, kdo ví jestli ne vůbec největší!

Nijak vynalézavá, natož ještě vtipná veselohra které dominují výrazné postavy Theodora Pištěka a Antonie Nedošínské, mamon a bohužel i vystoupení v lokále, kterých je prostě moc, jinak by ale film byl řiďounký, takže to má svoje opodstatnění. Inu ani ve 30´ se studia nevyhnula sotva průměrným snímkům, s pokleslými náměty jež by se v klidu daly napasovat do jakékoli doby. Remake tohoto snímku by mohl raz dva vzniknout v 50´ nebo 80´, tím spíše dnes. Což ho ale nedělá aktuálním nebo nadčasovým, pouze to dokazuje jak jednoduchým byl už tehdy. Velmi nenáročným.

Snímek Muži v offsidu stvořil první kultovní postavičku československého zvukového filmu, a sice židovského obchodníka s konfekcí pana Načeradce, kterého tak kouzelně ve jmenovaném filmu, i v tomto nepokračování stvárnil Hugo Haas. Bohužel, tento už tak šťastně nedopadl. V Mužích jde totiž o jednu z několika figurek jejichž osudy více či méně spjaté s kopanou sledujeme, jakmile ale trampoty Krále kibiců dostaly plnohodnotný samostatný příběh, přestává být vtipnou figurkou a stává se otravným strejcem kterého nerad vidí každý, komu je podobná cholerická povaha protivná. Možná, že kdyby okolní postavy zůstaly stejné, bylo by na čem stavět, takto ale došlo k rozehrání zcela jiné hry a... mě to nebavilo. Jen málo fórků mi přišlo úsměvných. Stejně tak střih a timing nebyl nejšťastnější. Budu uvažovat o zvýšení hodnocení pro Muže.

Detektivka anglického střihu, která proto nekoresponduje s tím, jak si, díky všem těm Vacátkům a Arazímům představujeme vyšetřování a vyšetřovatele prvorepublikového mordu u nás. Tvůrci byli očividně ovlivněni západními snímky na toto téma, dost možná i sám autor předlohy Emil Vachek. Herci jsou tím pádem jako strnulí, kromě hysterické domovnice na začátku filmu téměř schází jakékoli emoce, pokusy o humor jsou suché jako suchary(HA HA). S tím možná souvisí i všudypřítomná hudba. Některé souvislosti jsou celkem nepochopitelné, třeba co dělá ten maličký novinář v detektivově kanceláři?! Zajímavé je sledovat počínání Jindřicha Plachty v hlavní roli, který je známý hlavně jako komediální herec, podle mě se toho zhostil více než slušně a hlavně jeho výkon posouvá celý snímek o celou hvězdu výš.

Povedená komedie která spíš než ze situací čerpá z konverzačního humoru a tedy podařeného scénáře. Záběry z fotbalových zápasů mě nijak neuchvátily, beru je jen jako povinnou vložku pro fajnšmekry, jinak o sport vůbec nejde, ač je ta vyhrocenost mezi fanoušky různých klubů humorná. Jen mám to zdání, že takový Načeradec by nestačil kulit zraky jak se dnes můžou někteří jedinci na stadionech projevovat... Potěší vynikající Jindřich Plachta, kterého jsem ještě neviděl ve špatné roli, Theodor Pištěk když zuří nebo má naváto, a roztomilá mladičká Jiřina Štěpničková. K absolutnímu hodnocení chybí maličko!

První zvukový, nebo možná lépe "poslední němý film" československé výroby. Pro to druhé označení jsem kvůli absenci dialogů, vybavuje se mi jeden, kdy se tulák s hostinským dohaduje o jídle a penězích, jinak jsou velmi zřídkavé, úsečné a krátké. Často je obraz useknut nečekaně a rychle vystřídán titulkem. Je znát že snímek není celý ale byl upečen z kousků které nebyly zničeny. Mistr Kocián je tím nejlepším co lze za celou hodinu shlédnout. Už z výše uvedeného mi vychází, že film je zcela mimo kategorie a bylo by NESPRAVEDLIVÉ ho hodnotit kvalitativními měřítky pro obyčejný zvukový snímek. Tedy verdikt? Za mě nejlepší němý film jaký jsem zatím viděl.