Alonzo, muž bez rukou

Vždycky jsem měl slabost hlavně pro starší kousky a ani éra němých filmů mi není vůbec cizí. Dnešní generace už sice nad podobnými kousky nejspíš ohrne nosem, ale to je jen důsledkem toho, že nedokáží ocenit tyto průkopnické kousky. Hlavně že se rozplývají nad nejmodernější technologií, digitálními triky, silikónovými kráskami a „metrosexuálními šampóny“. Stará garda – jo to byli panečku páni herci a super herečky, kteří si zaslouží úctu i po tolika letech. Je škoda, že původní delší verze už asi není vůbec k sehnání, protože tento film se na několik desetiletí doslova „ztratil z povrchu zemského“, aby byl následně znovu objeven ve francouzském archívu. Tento film není sice vyloženě čistě hororovou podívanou, ale spíše psychologickým dramatem okořeněným romantickou vložkou, ale i tak jde o výborný počin s velmi slušnou atmosférou a především famózními hereckými výkony. Lon Chaney byl PAN herec se vším všudy a především neuvěřitelnými až šílenými grimasami a mimikou. No a Joan Crawford byla charismatická a okouzlující herečka, která tomu všemu dodala onen potřebný půvab. Ani zbytek osazenstva si nevedl vůbec špatně. 70% (22.04.2019)

Překvapilo mě, že " The Unknown " nemá tak jednoduchej děj jak by se na první pohled mohlo zdát. Love Story, drama, horor, atmosféra a stupňující se napětí a bezesporu dokonalej výkon Lon Chaney(ho). Všechno tohle Tod Browning mistrovsky namíchal a vytvořil tak téměř excelentní kousek. Tu pravou třešničku která vyhoupla tenhle film do výšin dodala Alloy Orchestra v podobě kulervoucího hudebního doprovodu. DOPORUČUJU. Film ve stylu Browning(ových) " Freaks ". (27.01.2018)

Mňa na nemých filmoch a ich objavovaní baví, že v nich nachádzam rôzne metafory a režisérske postupy, charakteristické pre modernejšie obdobia kinematografie. Vlastne ma udivuje, že dnes mnohí režiséri vo filmovom priemysle (podotýkam priemysle) na ne úplne zanevreli a to podľa toho, čo vidíme napríklad aj podľa jednoduchej metafory ľudských rúk a čo predstavujú v Alonzovi, je dosť zarážajúce, pretože by mali byť dnes omnoho mnohovrstevnatejšie. Ale dosť filozofovania. The Unknown je jeden z najtragickejších príbehov nenaplnenej lásky v histórii kinematografie, film, v ktorom stojí láska a nenávisť bok po boku a v ktorom sa tieto pocity menia z okamžiku na okamžik. Je to jeden z emocionálne najsilnejších filmov (minimálne) nemej éry a nikto sa ho nemusí vzhľadom na jeho krátku stopáž obávať, ako tomu častokrát pri medzititulkových filmoch býva. Keď sa tak nad filmami Toda Browninga a jeho hrdinami so zvláštnymi fyziognomickými vlastnosťami zamyslíte, tak bol takým súdobým Davidom Cronenbergom. P.S.: Joan Crawford bola nádherná, pred záverečnou trikovou scénou s koňmi by David Copperfield zbledol závisťou. (08.03.2013)

Možná nejvíce podceňovaný a zároveň nejlepší film Toda Browninga. Mistrovské psychologické a psychosexuální drama s různými zvraty a nezapomenutelnými postavami. [8,5/10] (MGM) (Němý čb. /// Scénář: Tod Browning, Waldemar Young /// Kamera: Merritt B. Gerstad) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (30.12.2011)

Alonzo rozhodně nepatří mezi nejlepší němé filmy. Spíš je to průměr. Je to prostě takové "roztomilé" komornější drama s přímočarou zápletkou a na rok 1927, kdy němá éra dosahovala vrcholu, celkem nezajímavým zpracováním (srovnej např. s filmy jako Metropolis, Napoleon, Východ slunce nebo Deset dní, které otřásly světem, jež vznikly ve stejném roce). Co však činí mé hodnocení nadprůměrným, je dodatečný soundtrack Alloy Orchestra, který filmu dodává zcela nový rozměr a činí ho zajímavějším a troufám si říct lepším. Vlastně díky němu už pro mě tento film ztratil status "němý", poněvadž hudba a ruchy, které Alloy Orchestra dodal, zcela narušil moje obvyklé vnímání němých filmů. Okamžitě jsem si vzpomněl na slova hlavní postavy filmu Irma Vep Reného Vidala (kterého hrál Jean-Pierre Léaud): "I'll stop the piano. That makes me nervous. I like SILENCE in silent movie." Zde kvalita soundtracku přebila kvalitu filmu :-) Nicméně Tod Browning se nezapře. Tématicky i zpracováním je Alonzo nepřehlédnutelný předchůdce již mluvených Zrůd. To je však už zase jiná kapitola... Každopádně děkujeme Henrimu Langloisovi za objevení :-) (23.05.2011)