Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Čekal jsem pohádku, jak Jeníček s Mařenkou jdou na maliny do lesa, ale bylo to o úplně něčem jiným. Už jsem myslel, že Mařenka tam ani hrát nebude, protože se tam objevila snad až v polovině. No jo, Zeman musí mít dycky něco extra. Ale hraný filmy kombinovaný s aminací se mi od něho líbí víc. Už jenom proto, že to nejsou pohádky, ale Verneovky. V jeho pohádkách mají všechny postavičky vždy takové toporné pohyby, ale jinak nic proti... Teda kromě toho, že ten děj skáče hrozně rychle odněkud někam, nevyvolává ve mě emoce (postavičky je snad ani taky nemají a často nemají taky rozum)... Přesto se tam ale najde plno skvělejch nápadů a humoru (chch, třeba polonahej rytíř). (20.11.2008)

----- "Ale ona za to stojí !" ----- "Nestojí. Je to rusalka. Pohádková víla. Buchty ti nikdy neupeče a ani knedlíky neuvaří. To neumí."----- Pohádka, jejíž decentně baladické ladění je vyvážené lehkými nenásilnými vtípky. Vypráví o lásce a lidském štěstí, na které v kronikách nezbylo místo. Není tak kompaktní jako "Čarodějův učeň" (1977) - jakoby ji poskládali z náhodně vybraných dílků všech možných pohádek. Kromě toho - její hrdina má až moc usnadněnou práci ... díky třem skřítkům, které mu kdysi přidělily sudičky. I když ... v určitém ohledu to není tak docela pravda: Jeho proměna mu docela zásadně zkomplikuje situaci, neboť je za prvé neobyčejně extravagantní, za druhé trochu děsivá a za třetí ... za třetí ... co bych zapírala - za třetí i převelice přitažlivá ... pro mě osobně - patrně díky mému trochu zvrácenému vkusu ... ale to sem až tak nepatří. V každém případě mě vzaly za srdce jak posmutnělá poezie, tak i zasněná atmosféra, neboť ruku v ruce vyvolávají tu správnou melancholickou náladu. (27.11.2013)

Po Krabatovi jsem se neskutečně těšil na dalšího Zemana, jenže s Honzíkem a Mařenkou přišlo drobné vystřízlivění. Příběh není tak úplně špatný, ale je vidět poměrně silná ideologická vložka. Kronikáři byli pod silnou rukou velkých, a na ty malé nezbylo v kronikách místo... Nee. To prostě v Krabatovi nenajdete. Hudební vložka sice zkorumpovanou Vondráčkovou spravena, nicméně díky páně Svobodovi stravitelnou utvořena. To vše tak nějak dohromady 3* (25.02.2011)

Tato pohádka mě lehce zklamala. Zeman byl vždy mistr v navozování atmosféry exotických dálek a klasická česká pohádka mi k němu příliš nesedne. Celkový dojem také kazí hudební doprovod. Nic proti filmové hudbě Karla Svobody, jeho Návštěvnící, či Chobotnice jsou bez chyby, jenomže chladbý syntetizátorový zvuk působí v animované středověké pohádce nepatřičně. Navíc tam zpívá Helenka a tu fakt nemusím. Na Zemana je tento film příliš obyčejný. (13.10.2008)

Ve stejném roce jako zemřel udatný Jan Lucemburský se narodil jiný Jan. Od narození až do dospělosti jej provází tři skřítkové. První BÍLÝ je hodný, druhý ČERNÝ je rarach který jej ponouká ke špatnostem a třetí ŠEDIVÝ je smíšek. Honzík se vydá na prahu dospělosti do světa a zažívá několik dobrodružství. Zaplete se s loupežníkem, upadne do zajetí a hlavně se zamiluje do rusalky jejíž jméno je nasnadě. Další výborný film Karla Zemana. Obával jsem se že stejně jako u ranných zemanových filmů bude i zde patrný vliv komunismu a propaganda (viz Podkova, Křeček). naštestí se tak nestalo. Mínusem je snad jen rozvleklost a pomalé tempo vyprávění. Ale ono je to film pro děti, tak to zas tak nevadí. Hezký příběh dokreslují chitlavé melodie a zpěv Heleny Vondráčkové. (03.06.2006)