Opičí muž

Takový Indický John Wick s nádechem morální narážky na situaci v Indii. Za mě příjemný akční film u kterého se zasmějete, kouknete na dobré scény, pěknou práci s kamerou. Možná až moc cítíte americký vliv, ale musím říct, že v kombinaci s dobrou hudbou mi to i tak přijde malinko méně "jednoduché" i když děj je velmi předvídatelný, tak jako akční film svého žánru je velice povedený. S poslední hvězdičkou čekám, až mě překvapí nějak průběh nebo tam do toho bude zajímavější děj. Jinak před propracováním a zachycením jiného kontinentu velice smekám (03.04.2024)

Ve zcela prázdném (!) kinosále jsem byl svědkem osobní odysey Deva Patela, která mě ve svých nejlepších momentech dokonale strhla. Tím vším a ještě mnohým víc je akční snímek Monkey Man, v němž se výtečně etabluje Dev Patel jakožto režisér i hlavní hvězda. Jistě, v tomto bodě je záhodno zmínit, že se zde najde několik porodních bolestí – zejména co se scénáře a celkové dynamiky týče, nicméně i přesto jsme nakonec dostali oku lahodící akční laskominu, u níž jsem napětím téměř nedýchal. Lví podíl na tom má zejména esteticky citlivá a veškeré detaily zabírající kamera, jež kolem všech soubojů opisuje kreativní veletoče, čímž vás ještě o kus víc vtáhne mezi bojující masu a všudypřítomnou vůni kari. Právě tohle je totiž výkladní skříní celého tohoto projektu, do něhož dal Dev Patel očividně celé své srdce. Je tedy úplně jedno, že příběh je soubor vratkých klišé a že moc nedává smysl. Důležitým faktorem zde je a bude akce a ta je vážně dotažená do všech brutálních detailů. Pokud tedy máte rádi na první pohled nenápadné snímky, které svou bezprecedetní animozitu dávají hrdě na odiv, zde jste opravdu správně, jelikož Monkey Man se už ve svém rohu třese na svou pomstu, přičemž si můžete být jisti, že ji vážně dostane. Skvělá práce! PS: Nejepičtější proprietou je zde nekompromisně natuněný tuktuk s turbem a neony. To prostě chcete! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Close your eyes and you will find yourself.“ (04.04.2024)

Dev Patel se postaral o velké a zatraceně příjemné překvapení. Jeho celovečerní režijní debut je sebevědomá a audiovizuálně našláplá akční pecka se sympatickým hrdinou, výborně využitým zasazením do současné Indie a velmi dobrou akcí, která je správně drsná, dravá a špinavá. Je tu hodně znát inspirace Johnem Wickem a novodobými asijskými nářezy (Ong-Bak, Raid), které si Patel zřejmě nastudoval opravdu poctivě. S rozumnější stopáží a ještě o něco lépe vygradovaným finále by to bylo - minimálně v ranku tradičních revenge akčňáků - prakticky bezchybné. Každopádně doufám, že Patel u akčního žánru coby režisér (a vlastně i herec) ještě zůstane, protože takhle zaválet hned napoprvé se jen tak nevidí. 80 % (31.03.2024)

"Opičí muž" představuje dnes na poli akčního filmu podobné zjevení jako svého času první "John Wick", ale má ještě zásadní body navíc za ohromné srdíčko. Je nesmírně sympatické, že tento přímočarý a současně formálně vydřený bitkovací biják o pomstě vznikl coby vysněný autorský projekt, dokonce ještě vyvzdorovaný vůči všemožným protivenstvím. Dev Patel, kterého všichni vnímají jako herce citlivě charakterních rolí, se tu vrací do svého dospívání, kdy na soutěžní úrovni praktikoval takewondo. Respektive jde ještě dál do dob, kdy nadšeně sledoval fyzicky uhrančivé a emancipačně formující bijáky s Brucem Leem. Krom toho také zúročuje svou poučeně diváckou erudici vůči akčním filmům s bojovými uměními a jejich západním, dálnovýchodním i indickým milníkům z nadcházejících dekád. Jenže "Opičí muž" nepřináší pouze nadšenecké reference, které Patel přiznává a vyzdvihuje. Dokáže na nich zcela soběstačně stát a posouvat je dál - ne nutně nějakou sofistikovaností či cílenou pompézní radikalitou, ale čistě léta kumulovanou touhou ukázat, co v sobě nosí. Pomyslnému ringu akčního žánru poslední roky kralovala stáj 87eleven. Ta sice stále ještě dokáže občas vycenit zuby s každým novým "Johnem Wickem", ale protože se její styl stal standardem mainstreamu, působí už značně okoukaně i vyčerpaně. Patel a jeho tým v této analogii představují ony mladé, dravé a hladové otloukánky a outsidery, na které si nikdo na začátku nevsadí, ale na konci souboje mají na své straně srdce celého davu. Patelova kombinace bollywoodské barevnosti, eklektické multikulturnosti (ve smyslu estetické, žánrové i co do tradic bojových umění) a vše prostupujícího nadšení by sama stačila na ozvláštnění a vítězství na body. Ale pak je tu ta přízemní, bestiální choreografie a především nevídaná kamera, jež je dílem nováčka Stephena Renneyho povýšeného z kaskadéra na vodiče kamery, které svou dravostí, syrovostí, nekompromisní fyzickou energií a divokou dynamikou trhají usedlou konkurenci na kusy. (05.04.2024)

„TOHLE JSOU RUCE BOJOVNÍKA, KTERÝ JE PŘEDURČENÝ K VÝZVĚ BOHŮ. BOJUJ ZA NÁS VŠECHNY! …“ Je hezký, že Patel nazapomíná na to, kam vedou „jeho“ kořeny. Zločinnost a korupce je pro Indii oblíbený téma a on proti těmhle zločincům yrukoval s hrdinou z masa a kostí (kterej má jen trochu víc životů). Začátek fajn, všechno odsejpá a baví. Pak se film láme a celá ta předfinální pasáž je nudná, takže když dojde na finále, nějak mě to nebere. Prostě to tý postavě nevěřím, byť se všichni snažej, co jim pěsti stačej. Navíc je to zbytečně dlouhý… Škoda Deve... Těšil jsem se moc!    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Dev Patel jako spoluautor scénáře (a jeden z producentů) chtěl, aby film režíroval Neill Blomkamp. Ten odmítl a řekl mu, ať to udělá on. Patel se rozhodl, že k akčnímu žánru přistoupí trochu jinak – tak, aby z filmu bylo cítit trauma a bolest… 2.) Film se nenatáčel v Indii, ale na malém ostrově v Batamu v Indonésii. 3.) Thx za titule „sheffield358“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  * (27.04.2024)