Moskva slzám nevěří

Velmi slušná romantická tragikomedie z dob, kdy se ještě zbohatlé rusky neproháněly po tureckých plážích a nenajímaly si mě jako hlídače kabelek plných dolarů. Než dospěly k souloži, ptaly se je, to ten pravý? No bylo to hovno platné, jak vyplývá z děje. Klady tohoto filmu jsou v tom, že za ty holky strana ani tajemník nic neřeší. Rozvést se musí samy, děcka maj na krku samy. Do továrny musí samy. Třídní rozdíly jsou a ne, že nejsou Vladimíre Iljiči! Zápory: Naivita zpracování, odbytá nereálná rvačka Gogy a ukazování nereálného přepychu moskvanů v 70. letech, což není pravda, jak ukazují historické materiály. No a šílená stopáž. (22.11.2010)

8/10 Na svou delku prekvapive svizny film, sledujici zivot tri mladych kamaradek z ubytovny v prubehu 20 let. Kazda z nich je jina a tim padem ceka od zivota neco jineho. Pres sve divci idealy se ale postupne musi vyrovnavat s nenadalymi prekazkami v podobe nechteneho tehotenstvi, alkohlou a hlavne s katastrofalnim nedostatkem vhodnych muzskych partneru. Ve filmu se stridaji bezstarostne etudy s hodne drsnymi zivotnimi situacemi, s momenty ironickymi az komickymi. Az na par naznaku - napr. placeni stranickych znamek, nejlepsi lekarsky system na svete - se do filmu nedostala temer zadna idelogie, zato existencialni problemy, ktere v ruznych variantach prozivaji lide na celem svete, proto ani neprekvapi oceneni filmu Oscarem. (02.05.2008)

Už chápu Poláky, kteří “Španělskou vesnici” nazývají “Českým filmem”. Tohle pro mne byl tak trochu “Český film” očima kohokoli ze zahraničí. Nebylo to nijak trapné ani špatně zahrané, ale film ve mně vyvolal asi tolik fascinace jako červená na semaforu. Krom toho jsem to vůbec nepochopil? Kdyby se filmy daly přirovnat ke středověkému vojenskému vybavení a jeho součástí, tak tenhle bude ve své užitečnosti  někde na úrovni bradavek na hrudním plátu (02.06.2022)

KOUSEK DĚJE Solidní pohádka o ženě, která se vypracuje z dělnice na ředitelku a pak si najde ruského macho chlapíka, se kterým je spokojená, čemuž tedy nevěřím, protože ona není žádná putička. Hezky vykreslený svět přece jenom se už uvolňující atmosféry konce padesátých a šedesátých let. I když více, než jednoznačně kladná až vzorná hrdinka, byla zajímavá její rozvernější kamarádka Ludmila s materialistickým přístupem k životu. Škoda, že se v druhé části filmu skoro vytratila. /19. 7. 11./ (19.07.2011)

Moskovský epos + ženská odysea + moderné spracovanie s takmer i nulovým výskytom súdruhov & súdružiek = sovietsky titul Moskva slzám neverí; venujúci sa trojici najlepších kamarátok, pričom akýsi, povedzme ústredný prím, bude nakoniec predstavovať iba jedna z nich - Káťa - azda vôbec tá najzaujímavejšia postava, aká sa mimochodom ponúkala naprieč, vskutku, naprosto pestrou paletovou mozaikou medziľudských vzťahov medzi ženami a mužmi, čo bola zároveň i hlavná podstata daného, kinematografického diela s celkovo až približne i 20-ročným rozpätím nasledujúcich udalostí [začínajúc v roku 1958, a končiac asi okolo roku 1978], v ktorých teda nebola žiadna núdza o pomerne dosť zaujímavé situácie; v podstate najmä vďaka čomu samotné sledovanie našťastie neskĺzlo do akejsi statickosti či trebárs taktiež aj teatrálnosti v rámci celého rozprávania, za to ale režisérskej roztržitosti zo strany Vladimíra Meňšova, som určite viackrát postrehol, ale nie zase toľko, aby mi to úplne pokazilo potenciálny zážitok, v ktorom bola naprostá, a k tomu i nefalšovaná radosť zo sledovania ústrednej protagonistky v podaní Viery Alentovovej, ktorá bola v tom čase nielen skutočnou manželkou režiséra tohto titulu, ale zároveň tiež utiahla i väčšiu-väčšinu [prí]slušného počinu len na svojich pleciach, ktorej neskoršie zručne sekundoval i prichádzajúci Alexej Batalov. • Mal som zameškaný jeden väčší rest, ktorý už nejaký ten piatok rozhodne poznám, keď by som chcel na záver hádam len úprimne skonštatovať, že isteže neľutujem svoj strávený čas, zrovna až takto priamočiaro obkolesený samými, sympatickými predstaviteľkami, keďže i Antonína a Ľudmila svoju kamarátku zväčša iba vkusne dopĺňali a povzbudzovali, a tak práve preto boli akosi ich mužskí náprotivkovia mierne odsunutými na vedľajšej koľaji, čiže autor sa inými slovami zrejme najviac snažil i o to, aby čo najvernejšie zobrazil akúsi ženskú emancipáciu, z čoho sa už pomaličky začínal ozývať akýsi f e m i n i z m u s, ktorý ozaj máličko začal vystrkovať rožky, no aspoňže ešte v prijateľnejšej miere...? (18.05.2024)