Režie:
Alice RohrwacherScénář:
Alice RohrwacherKamera:
Hélène LouvartHrají:
Josh O'Connor, Isabella Rossellini, Alba Rohrwacher, Carol Duarte, Vincenzo Nemolato, Francesca Carrain, Milutin Dapčevič, Luca Chikovani (více)Obsahy(2)
Lovci pokladů, vykradači hrobů a komedianti. To jsou členové party „Tombaroli". Jeden z nich, Arthur (Josh O'Connor), ale vyniká zvláštním darem – schopností najít místa, kde jsou ukryty staré etruské poklady. Zatímco on sám urputně hledá ztracenou lásku, ostatní přátelé využívají jeho jedinečný talent k dosažení bohatství. Hon za chimérami je však dovede až na hranici mezi živými a mrtvými světy. Režisérka Alice Rohrwacher přináší ve svém nezaměnitelném stylu magický snímek zasazený do prosluněných italských scenérií. (Aerofilms)
(více)Videa (7)
Recenze (19)
Po Šťastném Lazzarovi pokračuje režisérka Alice Rohrwacherová v šíření krásy filmem Chiméra, pojednávajícím nejen o skrytých skvostech etruské kultury. Je jen o málo slabší než její předešlý Lazzaro, v němž pro změnu zkoumala dopady postindustriální společnosti. Svůj osobitý styl Rohrwacherová ani v Chiméře nezapře: Super 16 mm, zrnitý obraz, vskutku magické působení světla. Hlavním hrdinou Chiméry je mladý Angličan Arthur (Josh O'Connor), který - stejně jako Lazzaro - vládne nadpřirozenou schopností. V tomto případě se jedná o umění nalézt pod zemí tisíce let spící etruské hrobky a jejich bohatství. Zároveň Arthur pátrá po bráně do studnice umlklých duší, jež by ho zavedla k jeho ztracené lásce... ()
Tak tady jdu totálně proti proudu, ale vím, že si za názorem budu stát a fakt bych se ráda setkala s lidmi, které tohle nadchlo a podebatovala o tom. Moje hodnocení ale proudí hlavně ze zklamání, které přišlo po tom, co jsem měla Chiméru mezi prvními příčkami filmů, co chci ve Varech po ohlasech z Cannes určitě vidět. Tak málo jsem byla od toho, abych ze sálu odešla a hrozně těžko se mi říká proč. Tady jde asi spíš o ty pocity, co jsem u tohoto filmu měla: zmatek, znechucení, nechápavost, nezůčastněnost, lhostejnost, rozladěnost, únava. Všechny postavy nadmíru nesympatické, bez účelu, bez jakéhokoliv charakteru, který by si měl divák zamilovat. Děj v podstatě nepopsatelně o ničem. Žánr lákal na fantasy, ale pár fantasy momentů působilo spíš jako parodie na něj. Kamera nepřívětivá a odpudivá. Všude chaos, řev, nesmysl. Asi chápu, že tohle je prostě určitý druh kinematografie a nejspíše vzdává holt minulým stylům italského neorealismu, ale tam jsem právě asi našla svou Achillovu patu, minimálně v podání Alice Rohrwacher. KVIFF 2023 ()
Alice Rohrwacherová se drží své oblíbené retro nitky a citlivě skládá neuvěřitelné filmové dílo, které jde k divákovi vlastní trnitou cestou. Magické Toskánsko vězní cizince (zřejmě vliv rodinné karmy), který bloumá kdesi ve své snové minulosti a není schopen navrátit se zpět do naší banální přítomnosti. Vše je precizně (a věrohodně) nasnímáno v duchu nejlepších italských filmových tradic a ani jasné odkazy na Felliniho práci (Roma) nepůsobí jako nežádoucí laciné opisování. ()
Filmu by prospělo lehké zkrácení, ale i tak dávám nejvyšší hodnocení. Stylizace, humor, prostředí, vše na mě dýchlo tou správnou atmosférou. Z návštěvy kina tak trochu naslepo se stala velmi příjemná záležitost. Určitě přehlížím jisté nedostatky filmu, ale celkový dojem a hlavně hořkosladký konecto přebil. A Josh mě herecky moc moc baví! ()
Už po prvních pár scénách jsem věděl, že jsem ani trochu netrefil v co jsem doufal (fantasy toho moc nebylo). Zbytek filmu byl pro mě utrpením. Dlouhá stopáž, nesympatické postavy a jejich charaktery, uřvanost, trapnost a buranství s nezajímavým příběhem. Nadšené ohlasy ale dokážu pochopit. Já jsem se tady ale totálně minul. 1* pouze a jenom za řemeslnou práci. ()
Galerie (29)
Photo © Stadtkino Filmverleih
Reklama