Do morku kostí

Kurevská nuda. Dialogy nezaujímavé a uspávajúce, a navyše hlavní hrdinovia mi boli úplne ukradnutí. Necítil som medzi nimi a mnou absolútne žiadnu chémiu. Celý čas som sa len v kresle vrtil a ošíval, v jednom kuse pauzoval a pozeral, že ešte koľko do konca. Ani tie osemdesiate roky som z toho necítil. Avšak po remeselnej stránke zmáknuté na výbornú, preto jednu hviezdičku si to u mňa zaslúži. (24.12.2022)

Prvá hodinka je výborná vo všetkých smeroch. Atmosféra, roadmovie feeling, postavy a postavičky a zároveň postupné odkrývanie fikčného sveta, ktorému musíte ísť trošku v ústrety, aby ste dokázali prijať všetko, čo sa od určitého momentu pred vami bude odohrávať. Prijatie tej podivnosti je kľúčové. Po asi hodine sa to ale snaží hľadať niečo hlbšie a tam to začne bytostne balansovať na hrane dobrého vkusu. Čím sme bližšie k záveru, tým viac sa jednotlivé motívy rozpadajú a výsledný dojem systematicky podkopáva skvelo budovanú atmosféru prvej hodiny. Odrazu sa z toho stáva zbierka scén, bez emócií, ktoré majú podporiť čo? Romancu? Nemyslím si, že to dokáže u uvedomelého diváka zafungovať inak ako kostrbato. Taylor Russell aj Timothée Chalamet sú skvelí. Len nie keď sú spolu. Tá chémia tam medzi nimi skrátka nie je. Vedľajšie postavičky potešia a najviac z nich vynikne fenomenálny Mark Rylance, ale aj ten sa ku koncu stáva klaunom a maškarou, svojho tak zaujímavého charakteru. Neviem čo sa stalo. Vidno za tým robotu. Vidno za tým uvedomelú filmárčinu. Koketovanie s hlbšou myšlienkou tam je, ale nikdy sa nenaplní. Takže zaujímavý film, ale v rámci akéhokoľvek diskurzu tam nie je nič o čom by sa dalo rozprávať aj o rok. Čo je na tak premyslený a formálne čistý film škoda. (15.12.2022)

Nejnovější počin režiséra Guadagnina je skvělým mixem dramatu, romantiky a lehkého hororu, kterému na atraktivitě přidává i ústřední téma – kanibalismus. Ačkoliv se samotné téma může jevit jako výstřední, film pracuje se zajímavými myšlenkami a motivy, které vychází ze situací v běžném životě. Ústřední dvojice postav mezi sebou má potřebnou chemii, jsou výborně zahraní a oba mě strašně bavili. Nesmím samozřejmě opomenout ani Marka Rylance, který ve mně v každé scéně vyvolal snad všechny možné emoce, bravurní výkon. K tomu navíc téměř dokonalá hudba, jež kombinuje relativně jednoduché a opakující se motivy s několika perfektně zvolenými písněmi. Jelikož se prakticky jedná o road movie, snímek mě nikdy nenudil, protože pořád určitým tempem plyne dál. Celé to je, i přes místy dost zvrácené scény, svým způsobem strašně „feel-good“ a já jsem si to fakt užíval. I proto mě vážně mrzí, že Bones and all nezvládá prodat jakékoliv silnější emoce, což se projeví především na konci. Naštěstí se jedná o jediný, byť docela zásadní, problém jinak zdařilého filmu, který by neměl zapadnout. 8/10 (31.12.2022)

Na festivalu by se mi Bones and All líbilo nejspíš trochu víc. Guadagnino je navíc jméno, které se po remaku Suspirie chystám sledovat a tenhle jeho ozvláštněný road movie v čele se zajímavým Chalametem je docela stravitelným přírůstkem do hororového indie žánru, který překvapivě nabídne i poměrně slušnou dávku gore. Atmosférou nebo nějakým napětím nicméně nedisponuje ani zbla. Za mě to mohlo mnohem víc tlačit na pilu, protože mi přišlo, že na rozdíl od Suspirie, se Guadagnino tentokrát úplně zapomněl odvázat a ten potenciál, který by z tohohle udělal zapamatovatelnější kousek zůstal nevyužit. (16.02.2023)

Banální bezdějová romance o dvojici mladých kanibalů, která je nesprávně marketována jako horor. Kdo by čekal, že Guadagnino plně využije možností žánru road-movie a na ploše 130 minut rozehraje pozoruhodnou studii charakterů, či ono téma kanibalismu nějakým podnětným způsobem rozpracuje, aby snímku vtiskl hlubší myšlenku, nebo ho prosytil metaforami, bude zklamán. O Guadagninovi je totiž známo, že nedokáže vyprávět kdovíjak rafinované příběhy a v případě filmu Bones and All to bohužel platí dvojnásob. Snímek dokola a zcela explicitně opakuje stále to samé, avšak skutečně nesděluje vůbec nic. Místy se dokonce zdá, že režisér točí bez scénáře a má vždy rozmyšlený jen koncept scén. Možná i proto se Bones and All jako celek rozpadá a nedává absolutně žádný smysl. Výsledkem je nebetyčná nuda, která divákovi proniká hluboko do morku kostí. Jakožto zdejší hororový expert tak snímek Bones and All nemohu doporučit k projekci a uděluji mu pouze jednu silnější hvězdu. (05.12.2022)