To jsem já, Margaret!

O dievčenskom románe Are You There God? It's Me, Margaret som veru nikdy nepočula. Ja som čítala Annu zo Zeleného domu🙂. Na IMDb som si všimla viacero nadšených recenzií práve od divákov, ktorí mali prečítanú aj knihu a milo ma prekvapilo, že je tam aj niekoľko pozitívnych ohlasov od mužov! A to som už išla napísať, že Are You There God? It's Me, Margaret je film čiste len pre mladé dievčatká a ich mamičky a tiež babičky😄. Ja som ho chcela vidieť hlavne kvôli mojej obľúbenej Rachel McAdams. Najviac ma aj bavili jej spoločné scénky s filmovou dcérou Margaret, tie boli aj najdojímavejšie. V jednej chvíli, keď si Rachel utierala slzy, som myslela, že sa aj ja rozplačem. Emócie v tomto filme fungujú dokonale, za čo môžme poďakovať veľmi talentovaným hercom - aj tým detským samozrejme, hlavne malá Margaret bola veľmi prirodzená, a potom tiež hudbe Hansa Zimmera - niekedy sa až divím, ako to ten všetko stihá :-). Páčila sa mi aj retro atmosféra a teda chválim výpravu a kostýmy, až som mala pocit, že film sa naozaj nakrúcal v 70's. Neviem, či sa z "Margaret" stane podobná klasika ako "chlapčenský film" Stand by Me, ale kniha už medzi klasiku patrí. V podstate je "Margaret" úplne pohodový film o trampotách dospievania malého dievčatka, ktoré ešte okrem toho rieši aj iné dilemy. Pekný film, no akosi sa neviem rozhodnúť medzi 3 a 4*. Dodatok: Zabudla som na Kathy Bates, rola babičky jej tu dobre sadla. 70% - 75%. (14.06.2023)

Ani se nedivím tomu senzačnímu hodnocení na Rotten Tomatoes. Ten film si zdánlivě jede podle šablony lehčích dramat o dospívání, ale skoro nikdy není neoriginální nebo nudný. Víc ho docení určitě ženy, ale vnitřní zápasy protagonistky jsou univerzální a vůbec nevadí, že dilema ohledně náboženství (mamka křesťanka x taťka žid) vyznívá hlavně symbolicky. Je to ostatně o tom, jak neposkvrněnou dětskou mysl ovlivňují venkovní podněty, jež ji zbytečně zatěžkávají přemýšlením nad něčím, co beztak nejde ovlivnit. Třeba menstruace. Co se má stát, k tomu dřív nebo později dojde. Dřív nebo později najdeme i ty kamarády, kteří za to stojí. A nakonec třeba i lásku, bez ohledu na vyznání či postoje rodičů. Možná je to až příliš feelgood a bez větších dějových zádrhelů, ale v tom je tentokrát asi kouzlo. A samozřejmě v Rachel, která zase hraje fantasticky. Jenže tentokrát asi hlavně proto, že hraje sama sebe. 80 % (16.08.2023)

Milou atmosféru dospívání v retro balení tentokrát nabízí Kelly Fremon Craig, která se už osvědčila solidní záležitostí Hořkých sedmnáct (taky ve velkém se odehrávající ve školních lavicích). Dětským hercům zároveň napsala velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybírala, měla zejména v případě Abby Ryder Fortson sakra šťastnou ruku. Ta musí skousnout, že se rodina stěhuje z New Yorku na předměstí, takže nejen ve škole začne od nuly. Je každopádně obklopená několika suverénními postavami (nová sebevědomá kamarádka Nancy a osvědčené dámy Rachel McAdams či šťavnatá babička Kathy Bates), takže má divák radost je necelé dvě hodinky sledovat. Výsledek sice nezanechá hlubší dojem (jemné oťukávání náboženství se zbytečně vyhrocuje) a nad vším se neustále vznáší opar toho, že víme, že to nakonec stejně všechno dobře dopadne, protože dotyčným nikdy skutečně neteče do bot. Ale je to milé, usměvavé, nenucené a vážně skvěle zahrané. (19.07.2023)

Takový milý neurážející rodinný film. Upřímně, film je určen především pro dospívající dívky, jejich mamky a babičky, a nejlépe pokud se můžou dívat spolu. Film ničím extra nenadchne, není zde žádný výrazně dramatický oblouk, žádná gradace, ale svým příjemným a nenuceným pojetím si tak pozvolna plyne a vlastně to docela příjemně uteče. Film už znovu asi nikdy neuvidím a za pár měsíců si na něho asi ani moc nevzpomenu, ale z nějakého důvodu mám pocit, že tu 4* si to zaslouží, jde poznat, že režisérka i herci do toho dali kus srdíčka. (09.07.2023)

Film o dívčím dospívání, jehož děj se odehrává v době, která byla lepší, než je ta naše. Vzhledem k tomu, že je příběh situovaný do USA, se tam hodně řeší nábožensví, což se u nás v sedmdesátých letech fakt neřešilo. Velká pozornost je zde věnována růstu prsou a první menstruaci, a to zajisté právem, neboť jde o významné ženské téma. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o menstruační krvi (v noci z 28. na 29. září 2016) - - -     Přišel mi balíček od nějaké mé čtenářky. Rozbalím jej a vidím, že obsahuje pečlivě zalepený papírový sáček plus průvodní dopis. Odesilatelka mi sděluje, že mi posílá svoji vakuově sušenou menstruační krev pro případné magické využití. Dále vyzdvihuje výhody tohoto způsobu preparace krve, o němž jsem se ve svých knihách nikdy nezmínil. V textu se nějak často opakují slova krev, rasa, národ, půda aj. Že by slečna byla neonacistka? Opatrně otevřu sáček, abych se na onen produkt ženy bílé rasy podíval.      Uvnitř je sypký červený prášek. Vypadá skoro jako Lapis philosophorum, ale je výrazně lehčí. Přesypávám jej do skleněné prachovnice. Přitom zjistím, že v něm slečna zapomněla jednu použitou vložku. Nebo snad má tento předmět posloužit pro něco jako živná půda? Zdá se, že někteří lidé mají ještě větší magickou fantazii než já. (25.02.2024)