Cesta za smířením

Tommy Wirkola řeší manželské krize jinak než Woody Allen. Stejně zábavně a kreativně, ale hooodně jinak. Což mi připomělo, proč mám tak rád povedené filmy šikovných tvůrců, kteří svoji práci dělají s radostí a myslí to s námi diváky dobře. Cesta za smířením je norskou verzí amerických žánrovek, kde se všechno nečekaně zkomplikuje a teče červená. Silně černohumorná i vážná, groteskně brutální i se srdcem. Ne úplně originální námětem, ale neokoukaná postavami a jejich svetry. Přes počáteční jednoduchost nakonec i výživně sestříhaná a vyhrocená přesně tak, jak si spokojený divák žádá. Herecká parta eňo-ňůňo! (29.10.2021)

Aneb I takto se dá řešit manželská krize. Tommy Wirkola je v podstatě takovou norskou verzí Edgara Wrighta. Vsadil bych i všechny své vlasy na to, že je obrovským fanouškem jeho Cornetto trilogie. Jeho nejnovější snímek Cesta za smířením je v podstatě taková krvavější a vtipnější forma filmu Pan a paní Smithovi, akorát s kvalitnějším scénářem a lepším závěrem, který celkový děj řádně zakončí. Přijde mi ale trochu škoda, že Wirkol poměrně brzo opustil onen motiv "manželé jsi jdou krku", na který film láká, ale ve skutečnosti se ho drží vlastně jen jednu třetinu. Myslím, že by bylo poměrně zábavné sledovat, kdyby se vyvíjel déle. Klasicky nás ale ten dánský plantážník neošidil o krvavé a brutální scény (ovšem zároveň hezky kreativní), které jsou natolik absurdní, že se u nich musí člověk prostě řehtat. A svým způsobem je to i dost uvěřitelný film o krizi v manželství. Ne snad, že bych doporučoval si z něho brát příklad, ale na konci filmu jsem si o hlavních dvou hrdinech říkal něco ve stylu: ,,Sakra, to je chemie!" Herci vynikající, stejně tak i pozvolně gradující tempo. Finále možná trochu přepálené, ale ve výsledku to vlastně funguje. Důležité je, že to je po celou dobu dobrá sranda. Průměrné 4* (02.12.2021)

Tak tohle byla neskutečně zábavná krvavá jízda od začátku do konce. Totální úlet s neskutečně vymazleným scénářem, pořádnými gore efekty, pěkně nabouchanými záporáky, homo Davem a především ústřední dvojicí, která se nejdřív hrozně nesnáší, aby se pak vlastně zachraňovali před nebezpečím, které na číhá. Jako třešinka na dortu je potom otec hlavního hrdiny, který se svojí scénou s autem rozstřílel úplně všechno. Norové se tedy pořádně vytáhli. Aneb Pán a paní Smithovi trochu jinak 80% (24.10.2021)

A mě se ty Wirkolovo fantazie líbí. Přijde mi, jako by se s každym dalším filmem snažil bejt serióznější a dramatičtější a přitom to sou čím dál tím větší uchylárny. Naštěstí zatím nešlápl vedle.  Tady to podtrhuje fantastickej casting. Jako ten námět není nijak originální, ale jednoduše perfektně zahraný. Občas jakobych z těch dialogů slyšel smějícího se Quentina. Ale když se to vezme kolem a kolem, tak je to romantika jak hovado. Není lepší a originálnější způsob jak slepit nefunkční vztah. A hlavně žádný zasraný rasový ani genderový blbosti. Ženská dostane naloženo úplně stejně, jako chlap. A chlap si zase užije stejný pocity, jako mnohdy prožívá ženská. A tak to má být. (26.01.2022)

Bavil jsem se, ale během závěrečné půlhodiny, která všechno akorát zbytečně natahovala, mě to nějak přešlo. Kdyby se děj podařilo víc zhustit a film by pak byl o těch 30 minut kratší, byl bych určitě spokojenější. Tak či tak ale tahle krvárna za vidění stojí, ať už jste fanoušci Tommyho Wirkoly, Noomi Rapace nebo prostě tohoto  svérázného "tarantino-light" žánru. (17.10.2021)