Cesta za smířením

Když jsem viděl režiséra – Tommy Wirkola – tak jsem nepochyboval o tom, že tenhle film bude parádní. Krásný úlet o dvou, kteří jedou na chatu, aby se navzájem pozabíjeli a série neočekávaných absurdních situací jim nakonec vytvoří holý boj o přežití. Bavilo mě to hodně. Připomínalo mi to krásný slet absurdně zábavných scén po vzoru Soumraku mrtvých, který je u mě v rámci podobných filmů absolutním vrcholem. Jen mi k tomu chyběl údernější soundtrack. To bych pak navalil i tu pátou hvězdu a ani bych nemrknul. Noomi Rapace a Aksel Hennie nicméně výborní. (22.10.2021)

„Ten trotl architekt chtěl chatu natočit opačně. Povídám, že je lepší vidět slunko vycházet…“ - „než zapadat?“ - „Jo, protože ti to dává naději. To je problém celý tvý generace. Komplet. Nic vám není dost dobrý. Kurva, vám by prospěla válka! Všem do jednoho!“ Podobně očistnou partnerskou kúru doporučuje 9 z 10 vztahových poradců! Režisér mi naservíroval natolik drsnou podívanou s cynickým, černým humorem (přičemž postupně je tenhle film stále brutálnější, krvavější a na dějové zvraty bohatší), až jsem si místy s nadsázkou tak úplně nevystačil. A to je jeho jediný problém. Je zábavný, vynalézavý, ale Wirkola vůbec nezná míru a dost často ji překračuje. Pak člověk musí přijmout, že postavy jedou v nějakém „hero mode“ a vydrží „poněkud“ více („sekačka“ už byla vyloženě extrémní). Film mě ovšem nenechal dlouho pochybovat nad hodnocením, protože naštěstí přispěchal i s vtipným koncem, který mě v těch 4* utvrdil. „Cos to doprdele udělal?!“ - „No, tak…řeklas, že HO mám zastavit.“ - „Zastavit krvácení. Zastavit krvácení, Larsi!“ (28.11.2021)

To si to takhle letos v létě štrádujeme s přítelkou po Tromsø a vtom mě praští do oka plakát k tomuhle filmu. Tak si ho vyfotím, abych na něj nezapomněl, no a doma hned koukám na filmografii Noomi a film prý běží v kinech v Norsku, ale jinak nikde nic. Pak si na něj ještě párkrát vzpomenu, opět zjistím, že furt běží jenom v Norsku, a tak to pouštím z hlavy. Až dneska, ejhle, vidím k němu titule. A je to nečekaně skvělá pecka. Myslel jsem, že půjde o nějakou úsměvnou a decentní černou rodinnou komedii v mezích přístupnosti, ale Wirkola naštěstí není žádnej měkkejš a cíťa a tohle je surově černohumornej námrd jako prase, nevím, jak výstižněji mé divácké nadšení vyjádřit. V průběhu děje jsem utrpěl několik silných záchvatů smíchu, protože několik gagů je fakt kulervoucích (třeba "homo-Dave"), ale nejvíc mě zmasakroval dědkův žlučovitý výron (ovšemže v norštině) "Pojebanej, vlasatej, dementní volič zelenejch, smradlavej šukač stromů!", při něm jsem málem umřel. (15.10.2021)

Tommy Wirkola řeší manželské krize jinak než Woody Allen. Stejně zábavně a kreativně, ale hooodně jinak. Což mi připomělo, proč mám tak rád povedené filmy šikovných tvůrců, kteří svoji práci dělají s radostí a myslí to s námi diváky dobře. Cesta za smířením je norskou verzí amerických žánrovek, kde se všechno nečekaně zkomplikuje a teče červená. Silně černohumorná i vážná, groteskně brutální i se srdcem. Ne úplně originální námětem, ale neokoukaná postavami a jejich svetry. Přes počáteční jednoduchost nakonec i výživně sestříhaná a vyhrocená přesně tak, jak si spokojený divák žádá. Herecká parta eňo-ňůňo! (29.10.2021)

„PRÁVĚ JSEM ODPÁLIL CHLÁPKOVI KOULE BROKOVNICÍ…“ … „JSEM NA TEBE PYŠNÝ!“ …“ ///    On chce zabít ji, vona zase jeho…, aby nakonec, díky třem uprchlejm vězňům… Hra na přechcávanou. Takový divadlo s několika postavama, ve kterým jde o život. Má to fajnový místa, ale určitě ne na dvě hodiny. Ze začátku je to celkem prdel, v závěrečný čtvrtině zase napínavý – i když se teda postavy chovaj píčovsky, jako ve špatnejch hororech. Ale i to má (asi) bejt ten černej humor.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Manželka mi zachránila prdel. (Ne, nešla místo tebe na tu operaci hemeroidů…) 2.) Jsem rád, když loď zanechává krvavou stopu. /// Thx za titule „K4rm4d0n“.       /// PŘÍBĚH  ***  HUMOR  *  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (02.11.2021)