Párty Hárder: Summer Massacre

Vkusná, jemná, svěží letní romantická komedie o strastech dospívání pro celou rodinu, milá k divákovi, prodchnutá laskavým, decentním humorem a sofistikovanými filosofickými moudry, tu nebyla nejmíň deset let. A předtím taky ne. Až náhle hvězda neoliberálně inkluzní kinematografie - Márty, jenž ve svých dílech zcela v souladu s tak pokrokovou asimilační ideologií progresivního světa nechává bezelstně zazářit rozličné tolik diskriminované postižené menšiny, ať už tělesně, mentálně či pohlavně deformované, ztvrdnul ještě víc a oblažil cinefilní svět touto veskrze něžnou audiovizuální alegorií. Alegorií, která zahřeje na duši snad každého zaníceného mravokárce s dokonale ukotveným morálním imperativem, ortodoxní křesťany, zarputilé třicetileté panny z neomarxistických neziskovek a zejména pak skalní funoušky Mádla s Kokotkem, co by je nejraději viděli jako hlavní chod na dánských stolech. Když byl Márty ještě hárd, predickoval jsem, a vsadil bych se s kýmkoliv o své anální panenství, že tohle žádný z banditských Cinezmrdů nikdy neuvede, ani kdyby sodomističní libtardi z Evropské Údie (soryjako, mám rýbu) prohlásili i zoofilii a pedofilii za zdravě neškodné odlišnosti s právem na sebeurčení. No, vzhledem k tomu, že jsem si dneska takhle v hlavním vysílacím čase pyšně nakráčel do Cinemathiefy, by mě teď asi dost bolela prdel a naděje, že jednou budu konečně moci dědit po své zaregistrované ovci se rapidně zvýšila. V obležení všech těch zádumčivých intelektuálů na opravdu nedůstojné balkónové burze (Cinezmrd sice jo, ale ocaď pocaď) mi Márty nestihl říct, kolik čuráků musel vykouřit, avšak poté, co zcela vkusně a oprávněně poslal do piče českou „populární hudbu“, a jednička, na jejíž předpremiéře jsem byl tenkrát ve vesnickém sqoterském kině, které normálně slouží jako veřejné hajzly, rekordně deflorovala Tytrubko, než to nějaký soudruh nahlásil a jiný soudruh přičinlivě zcenzuroval, někdo zjevně konečně ucítil nesmírný potenciál nadějného tvůrce. Takže neváhejte, oprašte klystýry, progelujte sadu na kolonoskopii, vražte si do bradavek sichrhajcky, sjeďte lajnu nějakých těch býčích hormonů, nezapomeňte si kolostomické pytlíky a chutě vyražte i s dětmi (ti malí zmrdi si to bezesporu zaslouží) do kina, dokud to neuvidí nějaký ten eurohujerský Koniáš s pečlivě vmanipulovanou představou, že život je krásný! Čeká vás tam poctivá porce přes hranu přepadlé, veskrze zábavné, v detailech dokonalé a na všechny ty neherce a nerežiséra naprosto profesionální filmařiny. Filmařiny roztomile košilaté, tedy pokud vás u košil neiritují připosrané lemy. A jak už to ve svěžích letních romantických komediích bývá, vše dobře skončí a zapíchá si úplně každý! Tedy každý, kdo není příliš pynktlich na nějaké ty konvenční otvory a praktiky. Těším se na Párty hárdest, všechny zúčastněné už to nebude tolik bolet jako nasucho, cestu mají evidentně víc a víc progelovanější. (19.06.2022)

Za výber hudby som zvažoval aj vyššie hodnotenie ale toto sa môže pozdávať tak 13-20 ročným divákom, podobne ako kedysi Prci, prci, prcičky inej generácii. Ako niekoľko vtipných momentov sa tam našlo, problémom však je že film sa snažil byť niečím viac, akýmsi morálnym ponaučením, táto snaha však vyšla skrz naskrz nazmar. Kto by sa veľmi snažil nájde tam zopár pokusov vysmievať sa z dnešnej korektnosti ale tieto náznaky vyznejú skôr trápne ako vtipne. Celkovo sa naši západný susedia vybrali cestou kvantity na úkor kvality a po Janovi Žižkovi ponúkli zase raz jeden tuctový projekt, ktorý sa hrá na viac ako v skutočnosti znamená. (01.04.2023)

Problémem dvojky Párty hárd je, že šla do široké distribuce. Ne, že bych to Martymu alias Řezníkovi nepřál – naopak, je fajn, když někdo rozčeří zkažené vody české komediální kinematografie. Jenže trochu postrádám tu odvahu, se kterou kdysi na koleni natáčel své starší projekty. Kamarád se vyjádřil, že zatímco jednička byla dekonstrukcí teenagerovské komedie, dvojka je její rekonstrukcí. Dalo by se pod to podepsat. Nechci moc spojlovat, ale snad nebude na škodu, když si postesknu nad o něco menší úrovní nekorektnosti a nechutnosti. Ano, pořád se tu řeší fekálie a nechutnosti, zároveň se tu ale objevuje něco, co k Martyho filmům tak úplně nepatří, a sice to, že dobré postavy jsou odměněny a záporné potrestány. Takže zatímco ve starších dílech z produkce ZNK dostávaly hlavní postavy plnou palbu a měly až absurdně nespravedlivou smůlu (znásilnění úchylem, zastřelení v obchodě, udušení se kozím chlupem, pomočení vlastním otcem), tady už přichází ke slovu moralizace a trestání skutečných zlořádů (v tomhle případě parta tetovaných hajzlů, co dětem prodávají fet). Neříkám, že je to nutně špatně samo o sobě, ale konzervativní Pohlovi fandové tohle možná úplně neocení. Oproti jedničce tedy slabší kousek, ale určitě někdy zase rád kouknu. (1 385.) (23.08.2022)

Jsem celkem zarytý fanoušek Martyho a celého ZNK a jeho starší filmy jsou jako taková oddechová béčková ptákovina skvělé, ale jít s tímhle do kin... no nevím nevím. Filmařská kvalita sice stoupá (ikdyž se stále nedá říct, že by šlo o "kvalitní film", protože přece jen je to celé prostě low budget a spíše trolling než normální snímek), ale na humoru se celkem ubralo - a to jak na stupidním "ZNK" humoru, tak na objektivně zábavném normálním humoru. Celé je to takové nekonzistentní a se spoustou hluchých míst, vyloženě od srdce jsem se nezasmál skoro ani jednou a přijde mi jakoby Marty nevěděl, kam dál. Objektivně slabá dvojhvězda, z lásky k ZNK tu trojku dám, ale pravděpodobně nezaslouženě. Čekal jsem obrovskou nekorektní mrdu naplněnou černým humorem, ale dostal jsem hodně střídmou a na uzdě se držící mišmaš podívanou s na papíře dobrým nápadem, ale na plátně výrazně hůře fungujícím. (23.06.2022)

Ano, opět se mi potvrdilo již zavedené dogma, že Řezník je zkrátka renesanční umělec s nevídaným citem pro detail. I zde totiž dostaneme neuvěřitelnou nálož epicky nekorektního humoru, jenž je citlivě naroubován na příběh tří chlapců, kteří se svérázně vyrovnávají se svými letními láskami na Ibize východu. Všechno od příběhu, scénáře, hereckých výkonů a gagů (nečekaně eskalující dance battle) zde funguje jako fekáliemi a mateřským mlékem dokonale promazaný stroj, takže se před Vámi na ploše čítající 100 minut rozprostře vytříbeně sofistikovaná podívaná, jaká nemá v našem zasmrádlém tuzemském rybníčku obdoby. Pokud tedy máte rádi hudební, herní či právě filmovou tvorbu tohoto extrémně talentovaného člověka, vězte, že Párty Harder – Summer Massacre je tím nejlepším, co nám Řezník (zatím) nadělil. Už teď se vážně nemohu dočkat, s čím dalším přijde příště! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) (23.06.2022)