Reklama

Reklama

...a jitra jsou zde tichá

  • Sovětský svaz A zori zdes tichie (více)

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v odlehlé oblasti u hranic s Finskem, přidělilo vedení novou jednotku dobrovolníků. Kvůli neustálým problémům s kázní u předchozích vojáků zažádal Vaskov o abstinenty, kteří se mu v noci nebudou plížit z kasáren za sukněmi. K jeho překvapení na místo dorazí nové posily a splňují všechny jeho požadavky až na jeden háček: jde o samé mladé ženy. Zaskočený Vaskov si není jistý, jestli může nově přidělenou jednotku zapojit do tvrdého drilu a zda je vůbec brát jako běžné vojáky. Krátce na to však přijde zpráva, že v oblasti se pohybují dva němečtí parašutisté a Vaskov si další váhání nemůže dovolit. Vybere pět děvčat, s kterými se vydá Němce zajmout. Skupinka se skládá z Rity, jejíž muž padl v první vlně bojů, Ženi, která přišla o celou rodinu, Židovky Soni, zálesačky Lízy a osiřelé Galji, která si přidala rok, aby mohla narukovat. Brzy ovšem zjistí, že nebudou čelit dvěma, nýbrž přesile šestnácti těžce vyzbrojených německých vojáků... Sovětský válečný snímek se namísto velkým tankovým bitvám či ofenzivám na východní frontě věnuje uzavřenému střetu v karelijské oblasti a válečné drama se pomalu odvíjí až k neodkladné tragédii. Námět filmu je volně inspirován válečnými zážitky režiséra Stanislava Rostotského a scénáristy Borise Vasiljeva, oba totiž jako veteráni druhé světové války po boku žen bojovali. A jitra jsou zde tichá (1972) získaly mezinárodní ohlas po premiéře na MFF v Benátkách a o rok později byly nominovány na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. (Česká televize)

(více)

Recenze (101)

Foma 

všechny recenze uživatele

Myslim, že na rok vzniku a dobu tuhý Brežněvovo vlády, je film docela apolitickej, to mnohý americký filmy jsou daleko víc propagandistický, ideologický, aniž by je do toho někdo tlačil. A tu jejich oddanost matičce Rusi mají Rusáci prostě v sobě. JInak krásnej, poetickej film, kdy skutečně získáme až emotivní vztah k hlavním hrdinkám a jejich osudu. Taky pěkná, severská krajina hraje dost důležitou roli. Jo a nevim, jestli jsem nekdy viděl ve filmu nahuštěno tolik přirozený ženský krásy. To by v Hollywoodu nedali :-)! ()

Filomena.I. 

všechny recenze uživatele

Po projekci slyšel bys špendlík spadnout. Jakoby chtěli diváci tichou pietou vzdát hold pěti dívkám toužícím po tom nejpřirozenějším: Naleznout svého prince a žít s ním obyčejný život v teple domova. Však vtaženy jsou do války. Z odstínů válečné šedi představující bezžití vystupují jejich vzpomínky a sny v sytých barvách života skutečného. *** Soňa s duší poetickou snaží se jako ČLOVĚK - nikoliv voják - udělat druhému radost. Umírá jen kvůli váčku na tabák? Neb pro gesto lidství, jež je silnější nežli vojenský řád? * A není snad přirozené pro sedmnáctiletou Galku ocitnuvší se tváří v tvář smrti volat po ochranitelském náručí matky? * V pohledné Ženě vzedne se nečekaně vlna lidství v heroický skutek lásky a oběti, při kterém křičím v hloubi duše „schovej se!“ a cítím bezmoc šílenou nad zlovolností války. Tato krasavice s prádlem hedvábným a chováním pohoršlivým však umírá s písní na rtech a úsměvem na tváři nikoliv pro vlast, ale pro svoje kamarádky. Pro ŽIVOT. O to silnější je prožitek, když příběh vpravdě se udál a neskutečné scény stávají se tak skutečnými. ******************************** ************************************************** ************************************************ Válka s atributy zmaru a smrti přináší zbytečných obětí. Komorní, lyricky laděný příběh pěti dívek ocitnuvších se v nepatřičném ději zasazeném do nepatřičného místa přírodní horské krajiny, kde jitra jsou tak posvátně tichá... ()

Reklama

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Nejde o klasický válečný film, nese v sobě výraznou dávku lyriky. V každém případě stojí za zhlédnutí. Ještě pár let před filmovým zpracováním, dávali toto dílo Borise Vasiljeva v rozhlase na pokračování, třeba si někteří starší ještě vzpomenou. V r. 1973 byl dle časopisu Sovetskij ekran nejlepším filmem roku, dle půčovny filmů byl na 1. místě a vidělo jej v tom roce 66 milionů diváků. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Na rozdiel od Andertona nemám pochybnosti o tom, že ide o typický sovietsky vojnový film. Sú tam namiešané všetky ingrediencie, predovšetkým vojnová tematika, ideologické ukotvenie, víťazenie tých, ktorí bojujú za vlasť a za Stalina nad okupantmi, tragický nádych celého príbehu a pod. Čo je nové a neobvyklé je podiel žien, ktorých spomienky, osudy a život prinášajú odlišný pohľad na udalosti prežívané v malých bojových jednotkách. Obsadenie úloh fešnými mladými ženami, dokonca jednou krásavicou, muselo byť nutne zúročené pri kúpeli, ktorý ani súdruhovia z dohľadu nezakázali. Film je údajne nakrútený podľa zážitkov režiséra, obávam sa však, že si všetko dobre nepamätal. Alebo si uvedomil, že v dobe nakrúcania je výhodnejšia selektívna pamäť. Tento zdĺhavý film má celkom slušný rozbeh, ktorý neskôr zadrháva a pri bojových scénach dosť zlyháva. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Na to, že byl film natočen v roce 1972, byl překvapivě málo angažovaný. Čekal jsem daleko větší porci komsomolu a úderně budovatelských dialogů, místo toho jsem dostal velmi slušně natočený válečný snímek, který bych klidně hodnotil i větším počtem hvězdiček, kdyby nebylo nešťastných barevných scén. Ty celý film rušily a udivovaly pantomimou i očními souboji a celkově působily pohádkově a zbytečně. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (6)

  • Nahé ženy nebyly v té době na filmovém plátně vůbec běžným jevem. Při prvním uvedení do kin celý „koupací den“ dokonce vystřihli, ale režisér se neskutečně rozzlobil a na cenzorovi si vymohl stažení a opětovné uvedení originální verze filmu. Svůj názor obhájil, neboť scéna ve své nahotě křehkých dívek je tu v přímé opozici k následující krutosti války. Nicméně cesta k tomuto natáčení byla dlouhá, ani herečky samy zprvu nechtěly o svlékání ani slyšet. Svolaly dokonce komsomolskou schůzi, kde vysvětlovaly, že pro umělecké ztvárnění ženského těla se (na akademii) najímají speciální modelky. Aby režisér co nejvíc zmenšil stud děvčat, byla tato scéna (až na jediného kameramana) natáčena štábem v čistě ženské sestavě. (chamonix)
  • Důvod, proč režisér Rostockij natočil tento film, byl nadmíru osobní. Během Velké vlastenecké války mu zachránila život zdravotní sestra, když ho vytáhla z bitevního pole a zraněného nesla několik kilometrů. Celý film je jeho poděkováním všem ženám bojujícím ve Velké vlastenecké válce. (chamonix)
  • Základní válečný děj je zobrazen černobíle, retrospektivní vzpomínky a poválečný epilog celého snímku byl natočen barevně. Tato stylizace výtvarně dotváří a výrazně podtrhuje celkovou ponurost i smutek celého příběhu. (SeanBean)

Reklama

Reklama