Všetci ľudia budú bratia
All Men Become Brothers
Režie:
Robert KirchhoffScénář:
Robert KirchhoffKamera:
Juraj ChlpíkHudba:
Miroslav TóthObsahy(1)
Vůdce Pražského jara hlásal v období svobodných šedesátých let myšlenku „socialismu s lidskou tváří“, kterou nakonec v roce 1968 umlčely sovětské tanky. Dubčekova tvář se navzdory všeprostupující temnotě totality stala symbolem. Ve filmu Všichni lidé budou bratři se k tomuto stále živému symbolu vrací slovenský režisér Robert Kirchhoff a skládá příběh „tváře Dubčeka“: tváře vizionáře a tajemníka, ideálního a skutečného, absolutního a relativního, elitního a lidového, politického a soukromého, globálního a lokálního, moci a bezmoci, vítězství a prohry. Svědkové jeho života se ve filmu objevují v obrazech z utopistické komuny v Kyrgyzstánu, kde vyrůstal, a komentují jeho život jako vůdce Pražského jara, disidenta, vězně na svobodě i v době jeho návratu do vysoké politiky po Sametové revoluci roku 1989 a jeho tragického úmrtí. (Pilot Film)
(více)Recenze (10)
Film som videl zhruba pred mesiacom v kine a už vtedy som kamošovi povedal ako bezprostredný pocit, že podľa mňa zabudli pridať pohľad od neho samotného k mnohým udalostiam alebo aspoň od ľudí, ktorí ho poznali, lebo kritiky tam bolo dosť a myslím si, že aj oprávnenej, lebo on by rozhodne modla nemal byť. Ja som si ho kedysi veľmi idealizoval aj napriek tomu, že môj dedo, ktorý si tú dobu odžil, nemal až tak rád na rozdiel od väčšiny, ktorá ho dodnes má veľmi rada. Dej sa veľmi tiahne, občas je doslova uspávajúci a preto by sa tam toho zmestilo viac, napríklad aj podrobnejšie rozobrať, aké reformy uskutočnili v roku 1968, lebo toho bolo dosť. Má to formu, ktorú som videl už u mnohých slovenských dokumentov, kde sú prestrihy do mnohých súčasných udalostí, kde môže mať divák často pocit trápna a pýtať sa, prečo zrovna toto a tu. Najradšej by som tomu dal niečo medzi 3 a 4 hviezdičky, lebo je to určité zhodenie masky z Dubčeka, ale mám pocit, že všetko podstatné som zhltol za 1 premietanie a viackrát by ma to nebavilo. ()
Zamiloval som sa do tej štruktúry a demýtizácia Dubčeka takisto potešila. Možno trochu dlhé, no celý čas pútavé a autorsky silné ()
Skládání dojmu o Dubčekovi od mnoha "mluvících hlav" jeho pamětníků. Pobavil mě slovenský politik, který říká, že slovenští politici po Sametové revoluci chtěli za prezidenta Havla místo Dubceka, protože na území Československa bylo sto tisíc sovětských vojáků. Havel se obával demonstraci za Dubceka k nimž samozřejmě nedošlo. Zaujme i epizodka s protidubčekovym demonstrantem na slanosti na hřbitově, který dostal od organizátora ránu pěstí a pak ležel asi jako poslední dubcekovska oběť na zemi. Dokument je k shlédnutí na www.dafilms.cz ()
Dejiny sa snažia svoje osobnosti zarámovať a (obrazne povedané) balzamovať ich odkaz. Kirchhoff sa tento proces snaží nabúravať a relativizovať.... a je z toho premýšľavý, v československom kontexte veľmi moderný dokument, kde cesta je cieľom. Všetci ľudia budú bratia sa javí ticho a nenápadne, ale skrýva veľa vrstiev a majstrovské zachytenie procesu premýšľania v obrazovej skladbe. Nevyhýba sa slepým uličkám, nezodpovedaným otázkam, produktívnej extenzívnosti v premýšľaní nad svojou témou (témami) a... v konečnom dôsledku ukazuje, aký nadľudský výkon je spätne rekonštruovať ľudskú tvár niekoho, kto sa stal moderným mýtom. Pokorné majstrovstvo. ()
Demýtizácia Dubčeka potešila, na rozdiel od formy tohoto filmu. Nikdy som sa veľmi nespriatelil s takouto podobou dokumentu, ktorá sa na Slovensku - zrejme aj vďaka viacerým oceneniam našich dokumentov (na rozdiel od hraného filmu) - stala akoby jedinou možnou alternatívou tradičnému faktografickému žánru. Tým, že sa pamätníci nechajú vystupovať a inscenujú sa ich príchody alebo natáčajú a do konečnej verzie dostávajú zábery akoby z pozadia, zákulisia, vzniká dojem hravosti a bezprostrednosti a posilňuje sa pocit autentickosti, pre mňa je to však nie až tak úprimné, ale hlavne časovo a informačne stratové, až otravné. Z dvoch hodín filmu tak dostanem minimum informácií, a nových ešte menej. Plusom, aj keď pochybným, sú aj scény so súčasným presahom, zo stretnutí všakovakých popletených extrémistov, mudrlantov a revizionistov - ktoré sú z filmu najzaujímavejšie (a chápem, že autorovi nedalo ukázať, kam sme to dopracovali s tou ľudskou tvárou), ale to by si zaslúžilo skôr svoj vlastný film, pretože tu sa mi veľmi nezdalo, že by mali akýsi priamy či podstatný vzťah k téme filmu. ()
Spočiatku pomerne vtipný, ale neskôr nečakane desivý film, ktorý okrem života Dubčeka veľa hovorí aj o dnešnej slovenskej realite. ()
Dokument o Dubčekovi který rozhodně nemá za cíl ho oslavovat. Tady je snahou ukázat jeho skutečné já a z mého pohledu hlavně jaký přesah má i do dnešní slovenské reality. A právě části o současném Slovensku, asi poslední třetina snímku jsou na dokumentu to nejzajímavější, nejvtipnější a zároveň nejděsivější. Když na scénu setkání tajného agenta STB s jeho kamarádem a sledovaným v jedné osobě u vína navazují výjevy z demonstrací s až násilným uctěním Alexandra Dubčeka, docházím bohužel po nedlouhé době znovu k závěru, že Slovensko pomalu ale jistě směřuje k autoritářskému, mafiánskému a znovu silně nacionalistickému státu. Což je věc která mě vůbec nepřekvapuje, ale i tak celkem mrzí. ()
57. KVIFF 2023 ()
Reklama