Režie:
Viktor PolesnýScénář:
Viktor PolesnýKamera:
David PloyharHudba:
Emil ViklickýHrají:
Luboš Veselý, Veronika Arichteva, Vlastina Svátková, Martin Kraus, Stanislava Jachnická, David Suchařípa, Jiří Schmitzer, Kateřina Winterová (více)Obsahy(1)
Nová psychologická detektivka z produkce ČT je inspirovaná románovým bestsellerem Michaely Klevisové. V navenek idylické středočeské vesnici se našla mrtvola mladé ženy. Pátrání po perverzním sériovém vrahovi otevírá cestu do temné minulosti. V Praze řádí sériový vrah mladých žen přezdívaný Kadeřník. Jeho úchylný rukopis však nese i nová vražda, která se odehrála poblíž středočeské vesničky Smrčiny. Zkušený pražský kriminalista – inspektor Josef Bergman – se v doprovodu své nové, mladé kolegyně Sylvie Sedlákové vydává do navenek idylického místa. Dvojice pátračů z Prahy postupně odhaluje události, které v osamělém mlýně před lety těsně provázaly životy původních obyvatel Smrčiny s novými usedlíky. Ve Smrčině se totiž život točí kolem místních jezdeckých stájí a dostihových sázek – ale také kolem vydírání, nevěry, ztracené drahocenné brože a dávného zmizení syna místního hostinského Indyho. Dojde k další vraždě a v ohrožení se ocitá i nová majitelka titulního domu na samotě – mladá malířka Nela Keplerová… Inspektora Bergmana ztvárnil osvědčený Luboš Veselý. Novou kolegyni zkušeného kriminalisty, poručíka Sylvii Sedlákovou, si zahrála Veronika Arichteva. Postavu přísného majitele jezdeckých stájí Soukupa hraje Jiří Schmitzer a partu hostinského Indyho Lecha se ujal Radek Holub. Majitelku titulního domu na samotě – zchátralého smrčinského mlýna – hraje Vlastina Svátková. V roli Soukupova vnuka Dominika se objevuje talentovaný Tomáš Dalecký. Protagonista populární románové série české spisovatelky Michaely Klevisové, pražský kriminalista Josef Bergman, se poprvé objevil v roce 2008 v románu "Kroky vraha". Za svou prvotinu autorka získala Cenu Jiřího Marka pro nejlepší detektivní knihu roku. Stejnou cenu podruhé obdržela roku 2012 právě za románovou předlohu nového televizního filmu – za román "Dům na samotě". Cyklus knih s inspektorem Bergmanem má nyní sedm dílů. Sylvie Sedláková i v televizní verzi funguje jako energická protiváha klidného, samotářského kriminalisty Bergmana, který už pošilhává po penzi a na novou kolegyni si jen obtížně zvyká. Společně ovšem vytvoří Bergman a Sedláková dvojici, která se při pátrání dobře doplňuje. Dům na samotě zůstává věrný literární předloze v tom, že klade důraz na atmosféru místa, společenské pozadí příběhu a postupné odhalování vztahů mezi postavami. Kořeny problémů jsou skryty v minulosti a ani jejich rozkrytí a dopadení vraha nedokáže napravit staré křivdy a nastolit ztracenou rovnováhu. V příběhu, který se opírá o atmosféru navenek idylické středočeské vesničky, se kamery ujal osvědčený David Ployhar. Autorem scénáře a režisérem filmu, který vznikl v České televizi v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové, je zkušený Viktor Polesný. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Koňům je jedno, kdo koho klep. A v tomhle podání i divákovi.. Pocit jak z libovolné liché epizody Policie Modrava, dvojice „detektivů“ opatřená antistatickým nátěrem, podivné dějové skoky a závěrečné odhalení Kadeřníka, po kterém by Poirot zvolal: „Merde!“ a roztrhal svou licenci. Nepřestává mě fascinovat Schmitzerova dikce, když nasraně metá slovy jako svině, kráva či vodsírat. V posledních letech je to jeho parketa a když si vzpomenu na slušňáka z Chalupářů nebo Slavností sněženek, říkám si, že to snad ani nemůže být jedna a tatáž osoba.. ()
Další film ČT natočen podle předlohy, který má stejného člověka na režii i na scénář stejně jako u Vražedné stíny (TV film) (2022). Dva nezajímavý, bezcharakterní vyšetřovatelé, kteří jsou ještě k tomu všemu špatně zahráni i poměrně zkušenými herci. Scénář zde jakžtakž šel, ale režie spolu s kamerou a střihem... Něco tak špatného jsem snad ani nezažil. Všechny scény byly takové robotické. Žádný příjezd auta po střihu, prostě střih a jsou tam jiní lidé jak už jsou pomalu vylezlí z auta. Během rozhovoru místo na natáčení osob se zde prostřihávají záběry na úplně jiné věci, které s tím vůbec nesouvisí. Všechno je to uspěchané jak střihy, hudbou tak rychlostí kamery. Když už je nám ukázáno něco z té krajiny tak kamera to sjede tak rychle že si nedokážete uvědomit co tam vlastně okolo vás je. Objevil se zde i nějaký colour grading (barevná korekce), ta neseděla. Svítilo sluníčko, stíny jasně viditelné, ale barevná korekce vypadá tak jako by jste byli někde v málo osvětlené místnosti. Příběh ne nějak extra zajímavý. Říkal jsem si bude to film na podobné úrovni jako již zmíněné VS, ale takovou nekoukatelnou nezábavnou podivnost, ve které není ani jedna zajímavá osoba... To je prostě katastrofa. Chci vždy, ale končit své recenze dobře. V jednom měl tento film pravdu a to v jeho poslední větě. "To je konec jak ze špatnýho filmu". Hodnocení: 35% ()
Opětovně se setkávám s tím, že prvotní nadšení z novinky na České televizi střídá v neděli večer minutu za minutou čiré zoufalství. Co je platné, že knižní předloha je bestseller. Filmařsky je to fušeřina nejhrubšího zrna. Luboš Veselý a Veronika Arichteva si během ani ne hodiny a půl nestihli vytvořit s divákem vztah a působí spíš protivně, než divácky atraktivně. Vyšetřování pak spěje do pekla. Nic, nic, nic a během posledních pěti minut záhadně vyřešeno, přičemž všechny ty boční linky jsou mohutně vyignorovány. Docela špatný, přitom Viktor Polesný umí natočit i dobré kousky, třeba Zločin v Polné. No, tak třeba zase příště. ()
"Kadeřník má chorobný smysl pro pořádek. A tady je bordel." Že by dva vrahové? To je neuvěřitelně fikaný. Ale teď vážně. Děkuju tvůrcům podobnejch hovadin za to, že po seznámení s dnem žánru dokážu ocenit dobrou detektivku. Tady je špatně úplně všechno. Od neuvěřitelně diletantskýho dua kriminalistů, přes neskutečný množství nesympatickejch postav až po naprosto debilní konec. Tak proč tomu dávám hvězdu? Protože jsem to dokoukal. Sice pouze proto, že jsem naivně věřil v to, že to nakonec bude mít nějakej smysl. Mýliti se je lidské. ()
„To je konec jak z blbého filmu“, zazněla nesmyslná poslední replika filmu. Ano, tady mě tvůrci zastihli nepřipraveného, protože jsem neměl papír a tužku, abych si v průběhu filmu dělal čárky, kdykoli mi to přišlo „jak z blbého filmu“. Ono to vlastně ani nevypadá jako film, spíš jako sbírka klišé detektivních filmů. Nakonec mě ani nezajímalo, kdo a proč vraždil. Jestli podobná byla i předloha, tak se divím, že se ji někdo obtěžoval dočíst. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (3)
- Premiérové uvedení sledovalo 1,44 milionu diváků starších 15 let (podíl 35,3 %), jednalo se tak o nejsledovanější pořad večera a také celého dne. (rublik05)
- „V roce 2017 se mi ozval režisér Viktor Polesný, že si koupil audioknihu ‚Kroky vraha‘, poslouchal ji v autě, příběh ho zaujal a chtěl by podle mých knížek něco natočit,“ prozradila spisovatelka, pro kterou je to filmová premiéra, přestože už v minulosti nabídky na zfilmování svých knih dostala. „Chtěla jsem práva poskytnout jedině člověku, který s nimi bude zacházet s respektem a v souznění s příběhem. A opravdu, Viktor Polesný napsal k Domu na samotě naprosto dokonalý scénář,“ pochvalovala si Klevisová. (rakovnik)
- Natáčelo se také na dostihovém závodišti v Lysé nad Labem. (M.B)
Reklama