Půlnoční klub

Tak tohle mě vyloženě zklamalo. Po Domě na kopci a Záhadném sídle, skutečně slabé. Opravdu se nás tvůrci snažili vystrašit tím, že smrtelně nemocní skutečně zemřou? Byly tam nápady, to jistě, ale jejich potenciál úplně vyšuměl v balastu rádoby srdceryvných skoro hororových příběhů. Nakonec zbyla jen pachuť nevyužitého a zklamání z toho, že se člověk ani nebál. Laciné lekačky atmosférický horror nevykřešou... (14.10.2022)

Nesnáším antologie. Záměrně se jim vyhýbám, protože odmítám investovat svůj čas do mikropříběhů povrchně načrtnutých postav. Flanagan na to šel ale od lesa. Klasické mikropříběhy rozšiřují dění v hlavní dějové lince, vzájemně se ovlivňují a je v nich otisknut charakter, zkušenosti a životní příběh vypravěče. Popravdě jsem po ohlasech moc nečekal, ale výše uvedené v kombinaci s klasickými atributy Flanagana, jako perfektní casting a dialogy - tentokrát naštěstí opravdu zacílené na cílovku a oproštěné od filozofování, mi přinesli opravdové potěšení. Problém s tím budou mít hlavně lidi, kteří čekají další horor a předpokládám, že trailer byl taky zavádějící. Naopak, horor je tam poněkud navíc a bez něj by to bylo mnohem kompaktnější dílo o předčasném umírání protkané naivními brakovými báchorkami. (31.10.2022)

Nic moc. (18.10.2023)

Čekala jsem to strašidelnější a více hororové. První epizoda v tomto aspektu definitivně nezklamala a vytvořila silný start pro celou sérii. Příběhy dětí byly někdy celkem průměrné a fajn, jindy naopak fantastické. Nic se příliš zbytečně neprotahovalo. Ke konci (asi od 7. epizody) mi už to přišlo nudnější než začátek, ale i tak se to dalo dokoukat v pořádku a divák si užil celou sérii. (08.10.2022)

Stejný, jako u předchozích počinů Flanagana, neudrží tempo. První polovina byla skvělá, zajímavé téma, trochu toho děsu, ale pak se z toho stal ufňukanej epos. Myslím, že HoHH už nezopakuje. (13.10.2022)

Nepodařilo se mi prokousat se pilotem. Holka má smůlu, to je blbý, špatný věci se holt dějí. Nicméně život a dialogy teenagerů v hospici mě ničím nezaujaly, naopak, a jimi vyprávěné historky už vůbec ne. Nebudu to hodnotit dobře jen kvůli tomu, že tvůrci použili silnější námět, když dívat se na to nedá. (6%) (17.10.2022)

Pro mě jako fanouška díla Mikea Flanagana byl Půlnoční klub velkým zklamáním. Hororová zápletka prakticky nulová (až na stín a stařečky) a celé se to doplňuje vatou s rádoby strašidelnými teen-příběhy. Dokoukal jsem, ale byl to boj - hlavně prosím netočit žádné sequely (které prý už měl Flanagan promyšlené). Přístě už si to s tebou, Majku, dvakrát rozmyslím, než se do něčeho pustím. (31.12.2022)

Mike Flanagan a jeho ďalší hororový kúsok, v ktorom strašidlá len doplňujú prepracovaný dej a postavy. Samozrejme dôjde aj na slzy a srdcervúce scénky. A viac ako samotnej duchariny sme sa skôr dočkali veľmi smutných scén mladých ľudí, ktorí sa snažia vyrovnať so smrťou. Ten nápad na historky v jagavom štýle Black Mirroru bol skvelý. Takisto nápad s liečebným centrom pre smrteľne chorých, ktoré skôr slúži ako dovolenka pred bránami smrti. Ale tentokrát to Flanagan už mierne prepískol. Tú dojemnú atmosféru som mu už po pár epizódach nebral a chýbalo mi tam viac strašidiel a napätia. Nie žeby sme sa nedočkali žiadnych jumpscarov, ale bolo ich málo a vo finále sme sa o duchoch absolútne nič nedozvedeli. Čo bolo sklamanie oproti Hill Houseu či Bly Manor. V oboch sériách sme totiž vo finále poznali pôsobivú minulosť strašidiel a ich predošlú ľudskú stránku. Celkovo The Midnight Club nie je zlý, ale rozhodne nevyužil svoj potenciál. Ak dôjde k druhej sérii, tak dúfam, že do toho Flanagan vloží ešte trochu viac svojho talentu. (14.10.2022)

Tak tohle se opravdu nepovedlo. Když přimhouřím oko nad netflixim multikulturním obsazením tak zjistím, že to na seriál nemá ani náhodou. Příběhy jsou jenom vata co vyplňují a natahují celý seriál, který by možná jako film fungoval. Navíc se vůbec nic nedozvíme nic není vysvětleno. (28.10.2022)

Flanagan pre začiatočníkov a mladšie (i keď otrlejšie) publikum. Realita je tu zľahčená, premyslené dramatické dielo typu Haunting sa tiež nekoná, ale cast je sympatický a scenár vie i prekvapiť. Priala by som si dlhšie / viac hororových stories, ale to, ako ich prostredníctvom seriál predstavil históriu postáv, bolo extrémne zručné. Obzvlášt vďaka tomu, že divák často nevie, koľko je pravdy na polnočných príbehoch. Spokojné 4 hviezdy. (20.02.2024)

Nebýt těch láskyplných emotivních řečí, tak by to jinak bylo o něco lepší .. Stopy hrůzy jsem četla, konkrétně tenhle díl.. Ale není to ono.. Asi.. Nevím.. (12.10.2022)

8/10 (13.10.2022)

Přišlo mi to celkově hodně depresivní, ale místy to mělo příjemnou atmosféru, střídaly se okamžiky, kdy mě to bavilo víc s chvílemi, kdy jsem měl chuť posunout děj dopředu. Taková směska všeho možného, trochu duchařina, víc drama, krapet New Age, špetka čarodějnictví, osobně preferuji spíše žánrovou ukotvenost, ale víc, než tahle roztříštěnost, mi vadila roztahanost děje a upovídanost postav - některé dialogy jsem vyloženě protrpěl. Nejvíc mě asi bavily ty příběhy, co si navzájem vyprávěli, v těch byl mnohem větší švih a šmrnc, než v hlavní dějové linii. (14.10.2022)

Tohle je velmi těžké hodnotit. Jsou tam výborné věci a není jich vůbec málo. Zároveň jsou některé věci hodně trapné. Byli chvíle, kdy jsem chtěl dát max. 2*, jindy 4*, udělám tedy průměr. Bylo by to tak na 50%. Navíc to není ani ve všem pořádně zakončené, asi příprava na další řadu. S předchozími počiny Flanagena jako Haunting či Doktor Spánek se to nicméně nedá vůbec srovnávat, to byla naprosto jiná liga. (27.10.2022)

V hospici kde sa obvykle chodí umierať sledujem partiu mladých ľudí, ktorí ale vyzerajú až veľmi zdravo. Táto partia sa stretáva a rozpráva si príbehy, ktoré sú nudné, nezaujímavé a postupne po každej časti lezú viac a viac na nervy. Celé mi to pripadá ako nudný poviedkový seriál. Žiaľ hlavná zápletka je až na tretej koľaji. (16.05.2023)

Zatiaľ najslabší Flanagan. Zbytočne naťahovaná historka o hospici a udalostiach v histórii, plus nie všetky polnočné príbehy boli zaujímavé. A tie ľakačky tiež neboli dostatočne úderné. Záver taktiež zbytočne otvorený pre asi ďalšiu sériu. Postava Ilonky bola top. 60% (05.01.2024)

Konečně jsme se dočkali dalšího Flanagana, mého oblíbence v hororovém žánru. Jeho psychologický a existenciální horor, který nesází na laciné lekačky, ale spíš na tíživou atmosféru a vývoj postav, mám ráda. Tady ale šlápl vedle. Postavy byly tak nějak otravné, celý příběh plochý a jako celek stěží průměrný. Mrzí mě to. Čekala jsem víc (15.10.2022)

Vzhledem k předchozím počinům Flanagana jsem očekávala teda mnohem více. Ne, že by se na seriál nedalo koukat, ale vůbec teda nezapadal do žánru horor ani drama. Oba dva žánry tam byly jen lehce nastíněny a tím, že se tam v odehrávalo více věcí současně, se v podstatě neodehrálo nic zásadního.  Na jednu stranu máme drama, kde si smrtelně nemocní přátele vypráví “hororové povídky” s nádechem jejich osobních příběhů, a na druhou stranu starý kult, který dříve přebýval v hospici. Samotné příběhy jednotlivých lidí mě snad bavily více, než ten hlavní storyline, který tam teda, zřejmě na úkor těch příběhů, vůbec nedostal prostor.  Opět nevysvětlený konec, takže nic nechápu a jsem akorát zmatená. Nevím, jestli je to režisérův záměr, aby si každý sám domyslel závěr, nebo jestli má v plánu další sérii…  Každopádně, jak už jsem psala, v porovnání s jinou tvorbou Flanagena je to fakt slabé. Jako režisér teda nezklamal, ale po scenáristické stránce teda nic moc. (22.10.2022)

Vcelku zajímavý počin a ne tak tradiční projekt s hororovými prvky. Místy mi to ale přišlo dost chaotické a jindy to zase mělo až moc hluchých míst. Z celého klubu byly zajímavé tak tři postavy, zbytek byl jen do počtu a jejich osud, ani jejich příběhy mě nebavily a nezajímaly. A ten konec mi přišel vyloženě odfláknutý. Vysvětilo a uzavřelo se toho hrozně málo. (22.10.2022)

Těžký osud mladých lidí je představen v méně komplikovaném kabátku než obvykle, pravděpodobně s ohledem na právě ony hrdiny a hrdinky – mladé dospělé. Bandu odrostlých teenagerů spojuje téma nevyléčitelné nemoci. Depresivní stavy si vzájemně pomáhají zvládat osobními příběhy a velkou porcí podpory. To, co naplňuje žánr horor je především téma smrti, jinak se jedná čistě o konverzační drama. Projdeme si různé fáze emočního kolotoče, dotkneme se lehce i okultismu a černé magie, ale to zůstane jen na povrchu, jako jakési nepochopené lidské snažení zdržet nevyhnutelné. S The Fall of the House of Usher nebo Midnight Mass se Midnight Club nedá srovnávat, je komornější, prostší… to však rozhodně neznamená, že horší. (22.11.2023)