Povídky z kuchyně

Jsem zklamaná. Začátek se ještě rozvíjel slibně, na kafkovskou notu, ale pak se to zastavilo v bodě nula a tam to zůstalo až do konce. Komedie to tedy skutečně nebyla. Vlastně to byla docela nuda, koukat se do jedné vesnické kuchyně, ve které se skoro nic neděje. Ba co víc, ani ta atmosféra, kterou jsem očekávala, na mne nedýchla...Takže si pro sebe uzavírám: norsko-švédské komedie-dramata příště nebrat. (05.05.2010)

Takový velmi sympatický film. Jako muž jsem se hodně smál a usmíval. Hrdinové tohoto filmu často komunikují beze slov, náznaky, drobnými gesty, celé je to však tak geniálně udělané, že je to naprosto srozumitelné (například situace, kdy dojde tabák). Mužský film. Lidský a originální (už jen představa, že by vám v kuchyni seděl někdo u stropu na vysoké židli a "vědecky" studoval vaše kuchyňské zvyklosti, má hodně do sebe). Už se těším, až pustím zbytku rodiny! ■ P.S. Obdivuji scénu, ve které jedna z postav bez komentáře a jakéhokoli dodatečného vysvětlování jen tak vezme koně a odtáhne karavan. Typicky mužské chování! (17.08.2011)

Pozoruji, abych byl pozorován :) Když si to vezmeme kolem a kolem, dal by se celý film shrnout do 10minutového kraťasu - místo toho máme snímek o délce 92 minut, který dialogy právě neoplývá... a vůbec to nevadí! Pravda, prvních 25 minut jsem přemýšlel, jestli se na to chci dodívat, ale pak už jsem nelitoval, že jsem vydržel až do konce. Zvláštní způsob vyprávění se skvěle hodí k atmosféře adventu v subpolárním kruhu a osudům lidí, kteří toto období musejí trávit doma sami. 75% (08.10.2013)

Úsmevný, pomaly plynúci švédsky film má spočiatku slabší rozbeh, ale s pribúdajúcimi minútami sa mlčiaca dvojica pozorovaťeľa a pozorovaného postupne zbližuje a príbeh naberá na príťažlivosti. Komorný a milý snímok , ktorý obsahuje pár úsmevných momentov , netlačí na pílu a nesnaží sa za každú cenu vyvolávať úsmev. A v tom je jeho čaro. 80%. (18.04.2010)

Tři hvězdičky nejsou špatné hodnocení a Kitchen Stories pro mě byly sice "malým", ale milým filmem. Vývoj událostí v Izákově domácnosti nepřekvapil, sdílet s někým jednu malou místnost a udržet si od něj absolutní distanc, to musí být nadlidský výkon i pro chladné Seveřany. Takže to, co se přihodilo Izákovi s Folkem, jsem osobně považoval za přirozené a pochopitelné vyústění vzniklé situace. Naopak mám pocit, že by mě mohla víc zajímat sonda do domácnosti někoho, kdo se s pozorovatelem nesblížil. Nebylo by to takové limo, ale koukal bych na lidi, kteří se mi nepodobají, a snad o to víc by mě k sobě připoutal jejich, z mého pohledu zvláštní příběh. (07.12.2013)