Notre-Dame v plamenech

Co jsem si z filmu odnesl? Jo, dalo práci to uhasit. Ale víc mi film zkrátka nedal. Výsledek je hodně rozporuplný, protože na jednu stranu cením foto/video záběry z reálné události a stejně tak se mi líbilo nahlédnutí do interních praktik hasičů, ukázka jejich reálné techniky, strojů a robotů, stejně tak popel létající všude okolo a tekoucí olovo z chrličů je fajn, ale na druhou stranu je to kvalitativně tak trochu TV film jak z prima love. Po chvíli už děj trochu ztrácí tempo, divákův zájem lineárně upadá a ve výsledku mě film nechal vlastně vcelku chladným a žádné výraznější emoce ve mně nevyvolal. Zkrátit film o 30 minut a udělat jej více „dokumentárně“, byl by výsledek znatelně lepší, takhle to působí možná až zbytečně moc zdlouhavě, ale ve výsledku rozhodně nemohu říct, že by mi film nějak změnil život či pohled na onu událost. Pro fandy podobných událostí a hasičů asi povinnost, ale jinak nevidím důvod, proč bych Notre-Dame v plamenech chtěl někomu doporučit... (11.01.2023)

Vynikající rekonstrukce tragického požáru, který prakticky zničil jednu z nejslavnějších památek světa. Příběh bez hrdinů i všech klasických atributů katastrofických filmů. Přestože chybí opravdové napětí, jedná se o strhující podívanou, která navíc výborně pracuje s propojením filmu a skutečných dokumentárních záběrů. (20.08.2022)

Mezi nejslavnější filmy Jeana-Jacqua Annauda patří Jméno Růže, Medvěd, Sedm let v Tibetu či Nepřítel před branami. Šikovný 78-letý filmový tvůrce, jehož filmy měli vždy nádherný vizuál a především Annaud vždy zkoušel něco tak trochu jiného. To potvrzuje i jeho novinka Notre-Dame v plamenech, která absolutně nepůsobí dojmem, že by jí natočil někdo, komu táhne na 80 let. Občas to totiž dokonce působí dojmem, že by celý film mohl natočit Michael Bay. Především je ovšem Notre-Dame v plamenech fascinující rekonstrukcí události, která zasáhla víceméně celý svět.  Film tak postupně rekonstruuje události, které se odehráli 15. 4. 2019 a místy film působí až dokumentárně, především i proto, že to velmi často působí dojmem, že je film natáčen ruční kamerou. V průběhu celého filmu se poté zkouší různé typy záběrů, celé to má skoro až nádech akční podívané a především to celé skutečně funguje jako rekonstrukce. Film tak vlastně nemá hlavního hrdinu, pouze lidi, kteří se snaží Notre-Dame zachránit či lidé, kterým záleží na tom, aby důležité památky neuhořeli a snaží se též v rámci svých sil pomáhat. To je celá zápletka filmu. Annaud nezklamal, i na jeho nejnovější film se krásně kouká, fascinující je ovšem skutečně celé pojetí filmu. Funguje v něm napětí a to i přes fakt, že má divák povědomí o tom, jak to celé zhruba probíhalo. Do filmu jsou schopně převedené archivní záběry ze skutečného požáru Notre-Dame, stejně tak je filmový Notre-Dame velmi věrný skutečnému Notre-Damu. A navíc dojde nejen na Emmanuela Macrona, ale i na Donalda Trumpa.  Má to funkční thrillerovou atmosféru, kdy je snadné se bát o bezpečí hasičů, celé to ovšem skutečně je funkční a není to nechtěně vtipné. Do toho všeho hraje solidní soundtrack Simona Franglena (po smrti Jamese Hornera právě na něj padnou povinnosti ohledně soundtracku pro druhého až pátého Avatara) a je to přesně ten typ filmu, který se vymyká obvyklým filmům, které vznikají dle nějaké skutečné události.    Délka 110 minut možná úplně adekvátní, ten film již v druhé polovině ztrácí tempo. Humoru není mnoho, momenty, kdy na něj dochází ovšem úplně nefungují a tak trochu shazuje onen vážný tón. Přesto je nový Annaudův film rozhodně povedená záležitost a jeden z nejvýraznějších filmů za poslední dobu...... (17.04.2022)

Po celou první půlku jsem si říkal, že čtyři hvězdy to má jisté, ale pak se do napínavé katastrofy čím dál tím víc míchal patos. Ano chápu došlo tu k ničení Francouzské národní památky to já asi nedokážu docenit, ale po atmosférické a svižné první půli se to v tom přeci jenom trochu utopilo proto nakonec jen lepší trojka.65% (09.09.2022)

Když to tenkrát hořelo, nějak extra emocionálně dotčenej jsem tím nebyl a jen jsem si říkal: pěknej požár, ale líto je mi jedině té monstrózní stavby a né její náboženské symboliky. Kdybych byl Francouz, asi by to pro mě bylo víc vlastenecky zajímavé, ale pro mě bylo spíš zajímavé to, jak si s tím hasiči snažili poradit. Žár, tavení olova, zhroucení částí budovy, špatný přístup, vysoko. Horší to bylo s těmi náboženskými relikviemi, které mě osobně jsou spíš pro smích a byl bych nasranej, kdybych byl Francouz ateista a věděl bych, že někdo koupil takovou blbost a cetku za 50-letej dluh, chch. Stejně tak mě pak fascinovali (ironicky) ti různí čumilové, zavazeči, vyjadřovači podpory a jiní hňupové. Jean-Jacques Annaud mě kdysi dostal Sedmi lety v Tibetu a od té doby mu odpouštím vše možné. Ale už toho mám dost. Sice řemeslně to nebylo to špatné, ale uchvácení se nekonalo, zachvácení plameny se konalo, ale jestli tam bude zas někdy hořet a natočí dvojku, asi už si ji nechám ujít. (05.04.2024)