Režie:
Ulrich SeidlKamera:
Wolfgang ThalerHrají:
Michael Thomas, Tessa Göttlicher, Hans-Michael Rehberg, Inge Maux, Claudia Martini, Georg Friedrich, Silvana Sansoni, Natalya Baranova (více)Obsahy(1)
Smrt matky přivádí Richieho Brava z adoptivního domova v Itálii zpět do jeho pokoje v rodném Dolním Rakousku. S kořalkou v ruce a sametovými melodiemi Wurlitzeru ve vzduchu se ve sklepě se svým „piccolo fratello“ loučí s rodičovským domem. Jeho otec je v domově důchodců. Popová hvězda Richie vydělává peníze v Rimini. Tvrdí, že je stále „con molto amore“ – a je to právě trocha té sexuální vášně, kterou potřebuje, aby se oblékl do svého korzetu a „jacketto“, což se rýmuje s „perfetto“, a pak se zápalem zpíval tklivé německé písničky ve strohých hotelových foyer. Tento rakouský gigolo oplývá smyslným šarmem a razí si cestu do myslí, těl a peněženek žen určitého věku. Seidlovo nové opus magnum je hluboce romantické až smutné. Bez ohledu na to, jak špinavý a perverzní je tento film na povrchu, zachycuje životní patos jako málokterý jiný. V Rimini, kde se naposledy na plátně objevil Hans-Michael Rehberg, září Michael Thomas v roli syna, otce i muže. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (7)
Rimini je pohľadnicou, ktorú nechcete nikdy poslať ani dostať. Smutný pozdrav z časopriestoru, kde sú vlasy mastné aj po dôkladnom umytí, duša nezvratne skazená, poháriky večne prázdne, zrkadlá pokrivené, publikum hluché i slepé, chodby dní zatuchnuté a rodinný dom prázdny, aj keď sa nečakane zaplní. Viac v mojej recenzii. ()
V Rimini sice čiší deprese z každýho záběru, pomalý tempo, statická kamera a Richieho cringe vystoupení působí minimalisticky syrově, až by z toho mohlo jednomu být nevolno, ale cringe sám o sobě nestačí a tady ho vlastně ani není tolik, aby se to byť minimálně dalo považovat za zábavnej bizár, jako třeba takový Hundstage (který by stopařka Marie Hofstätter utáhla i sama). Chyběl mi tu Seidlův cynismus a něco víc než jenom příběh alkoholické trosky a jejího toxickýho (ne)vztahu s dcerou. A že se ta troska za zenitem prochází po pláži, která stejně jako jeho život dávno není prosluněná, a občas při tom překročí nějakýho kempujícího migranta, kterej je stejně jako on sám vykořeněnej, tomu pro mě hloubku taky nedá, protože mi to přijde moc zkratkovitý a povrchní, zejména s ohledem na to, co za emoce ve mě Seidl dovedl vzbudit ve svých předchozích filmech. ()
Rimini i Richie po sezoně... Richie Bravo je něco mezi Karlem Gottem ze second handu a Mickey Rourkem. Seidl nezklamal! ()
A tak my tu žijem.. ()
Pokud jste trochu na art a trochu gerontofilní, tak budete z této pomalé ultradeprese v sedmém nebi. ()
Reklama