Červený stan
La tenda rossa
Krasnaja palatka
The Red Tent
Červený stan
Režie:
Michail KalatozovKamera:
Leonid KalashnikovHrají:
Sean Connery, Claudia Cardinale, Hardy Krüger, Peter Finch, Massimo Girotti, Grigorij Gaj, Mario Adorf, Nikita Michalkov, Boris Chmelnickij, Jurij Solomin (více)Obsahy(1)
Roku 1928 ztroskotala vzducholoď Italia na ledové kře. Přeživší členy posádky by čekala jistá smrt, kdyby se z velitelské gondoly nepodařilo zachránit vysílačku, kterou si přivolali pomoc. Poté musí mnoho dní čekat na záchranu v červeném stanu, obklopeném ledovou tundrou, než se objeví ledoborec Krasin. V hlavních rolích tohoto nákladného velkofilmu se objevili Peter Firth (velitel výpravy Umberto Nobile), Claudia Cardinale a Sean Connery jako Roald Amundsen. (mahler)
(více)Recenze (47)
Dobrodružný velkofilm sovětsko-italské produkce, v němž se objevuje řada známých herců, což dodává snímku na poutavosti, ovšem už i samotný příběh, jenž je založen na skutečné události, je atraktivní. Škoda, že Běhounka nehrál nějaký český herec. :) Prolínání života trosečníků se soudem mrtvých je zajímavé a spíše k dobru. Kdyby byl snímek o něco kratší, zvažoval bych i 5*. ()
Na jednu stranu dobrodružný velkofilm o záchraně přeživších ztroskotání vzducholodi Italia v Arktidě, tzn. v extrémně nehostinných podmínkách, na druhou stranu psychologická studie skutečných událostí z roku 1928.. Téma odpovědnosti (nejen za svá rozhodnutí, ale zejména za životy jiných lidí) a spousta otázek, jaká je cena jednoho lidského života, má smysl riskovat život vlastní pro někoho jiného, jaké to je přežít katastrofu, koho zachránit jako prvního a další a další, s tím si tvůrci pohráli, postavili diváka doprostřed obýváku a vtáhli ho do soudního jednání.. Pozoruhodná záležitost s krásnou hudbou a příjemným hereckým obsazením, zajímavé je, že mi ani ta ruština nevadila.. ()
Máme Claudii Cardinale a neváháme ji použít. Italský producent si přál mít co nejvíce na plátně CC (nejraději v každém záběru), až autor knihy o výpravě odešel znechucený od scénáře. A tak místo ztroskotané Nobileho výpravy spíše sledujeme CC, jak chodí sněhem, či jak rozmlouvá s Amundsenem. Její znechucení je nesmyslné, protože se Nobileho výpravu snažil zachránit kde kdo, nejen Rusové. Roli slizkého zlosyna nafasoval nebohý letec Lundborg. Ten zahynul pár let po událostech líčených ve filmu, a tak se pochopitelně nemohl této urážce bránit. Finn Malmgren si myslel, že on svou špatnou předpovědí zavinil ztroskotání Italie, a toho velmi oslabilo (nejspíš to byl asi Nobile svým rozkazem, aby Italia vystoupala nad mlhu). Tady je z něho svatý, objekt tragické lásky. Co se stalo mezi těmi třemi se nikdy nedozvíme, ale asi to nebylo nic hezkého. Film toto všechno obchází estetickou konstrukcí soudu mrtvých, který je spíše směšný než dramatický. Jako dítě jsem rád četl Běhounkovo vcelku objektivní vylíčení událostí z pohledu trosečníka. Skvělá kniha. Ale tak nepovedený film se jen tak nevidí. ()
videl som dlhšiu 2 a pol hodinovú (ruskú) verziu, a pravdepodobne iba vďaka tomu sa prikláňam k slabším 4*. Predpokladám totiž, že záverečná "najfilozofickejšia" polhodina filmu utrpela rukami strihača pri kratšej verzii najviac. Film sa skladá dajme tomu z troch rovín, ktoré sa vzájomne prelínajú (a častokrát je to skôr na škodu výsledného dojmu) - práve filozofická rovina, kde žijúci Nobile je predvedený pred imaginárny súd ľudí, ktorý pri jeho expedícii a následnej záchrane zomreli, a rozhodujú o miere jeho viny za smrť mnohých ľudí. Postavy do tohto "súdneho procesu" pribúdajú postupne podľa toho, ako sa paralelne odvíja rekonštrukcia Nobileho expedície a jej tragického konca, pričom (myslím že) posledný na scénu prichádza Amundsen (Connery) čoby najvyšší arbiter, stelesnenie ideálu vodcovstva, racionálnych úsudkov, ale aj morálnych kvalít. Druhá rovina príbehu je práve spomínané realistické vykreslenie osudov jednotlivých členov expedície v ľadovej pustatine a treťou rovinou je príbeh lásky medzi Valeriou (Cardinale) a členom expedície Malmstromom (Marcevič), priatelom Amundsena. Možno by som pridal aj štvrtú rovinu, nazvyme ju "ideologická", ktorá sa neúmerne venuje angažovanosti komunistického Sovietskeho zväzu (1928) v celej tragédii od zachytenia núdzového volania pomocou antény umiestnenej na šarkanovi v nejakej ruskej "derevnji", cez triumfálny odchod ľadoborca Krasin ktorý s frenetickým nadšením odprevádza snáď celé obyvateľstvo Petrohradu (mladík, ktorý údajne zachytil núdzové rádiové volanie sa štverá na otvárací most a so slzami "na glazach" sa dožaduje účasti na záchrannej expedícii ľadoborca - následne strih na "západných" letcov, ktorým sa kvôli zlému počasiu "nechce" vzlietnuť a hľadať preživších.... čistá propaganda), až po spasiteľské naliehanie mladého sovietskeho letca (Michalkov) z lode Krasin, aby mu kapitán dovolil vzlietnuť a zachraňovať. Samozrejme, nechcem zľahčovať celkový význam ľadoborca Krasin na záchranu väčšiny preživších, ale spôsob vykreslenia nasadenia sovietov a nasadenia ostatných krajín na záchranu je skreslený, podobne ako je skreslená postava švédskeho letca Lundborga čoby prospechárskeho hajzla (ak bol naozaj taký zlý, ako to že po záchrane Nobileho sa na všetko nevykašlal, a pri ďalšom lete zahynul pri snahe o záchranu ďalších ľudí?)... ale ok, zase sa vo mne prebudila moja antipatia voči sovietskej propagande a donútila ma rozpísať sa širšie o filme, ktorý si to možno ani nezaslúži. .... Čisto triezvo by som napísal, že dobrodružná, výpravná stránka filmu je priemerná rovnako ako scenár a z nadpriemeru ju ťahá najmä vedomie námetu podľa skutočnej udalosti - romantická stránka filmu s Claudiou Cardinale je tam najmä preto, aby "použili" hviezdnosť Cardinale čo najviac - a za najlepšiu by som označil práve "filozofickú" stránku filmu (čiže najmä posledná polhodina) pri pomyselnom "Nobileho súde", kde zaznejú zaujímavé myšlienky a dialógy (Connery to zahral výborne - pri tom ruskom dabingu by som kludne naletel, že je to ruský herec) o zodpovednosti, prirodzenom vodcovstve, ľudských chybách, svedomí.... Atmosféra tejto komornej, zádumčivej časti filmu mi najmä v závere miestami pripomenula Tarkovského Solaris, a možno práve preto sa nakoniec "uchylujem" k veľmi slabým 4-om hviezdičkám v hodnotení - čert ber aj tú propagandu :) a určite zavážila aj krásna Morriconeho hudba (aj keď rozhodne najlepší jeho soundtrack to nie je).... a videl som to žial iba vo formáte 4:3 oproti pôvodnému 2,20:1 !! , takže dá sa povedať, že veľkú časť "filmu" som nevidel, a aj preto je moje hodnotenie zhovievavejšie. () (méně) (více)
Nejen Artkida je pro zocelené muže. Totéž platí i i o Červeném stanu, jehož znázornění o morální síle člověka a zdůraznění nezlomné vůle přežít mě zcela minulo obloukem. Vinu přikládám nejenom halucinogennímu hávu, ale i celkové roztříštěnosti děje. Celá záchranná akce působí neuceleně a emoce tak vyznívají do prázdna, což je vzhledem k tématu dosti velký nedostatek. Nevím jak je na tom kratší verze, nicméně mnou viděná ruská by skvěle posloužila jako náhražka léku na nespavost, protože díky této "nervydrásající" operaci jsem dvakrát úspěšně zavítal do říše snů, ve kterých už ale Claudia Cardinale bohužel nebyla... :-) ()
Reklama