Niagara

Rok 1953 už plně patřil MM. Měla štěstí na trojici filmů, které zabodovaly. Niagara ještě neobratně nabízela hlavně Marilynin surový sexepeal (kromě skvělých exteriérů), ale bylo jasné, že pro příště se už nebude plýtvat její energií na vedlejší roličky a levné produkce. Po Niagaře byla MM součástí už jen drahých, případně barevných či CinemaScopových produkcí. Žádná béčka. Čím si to zasloužila? Obyčejným napínákem o ženušce, která plánuje se svým milencem vraždu manžela. A takových příběhů znal Hollywood mnoho, jednou to byla Barbara Stanwycková, jindy Lana Turnerová, ale tentokrát to byla skandální holka z nahého kalendáře, která uhrála klevety i vlastní ambice. (26.09.2021)

Barva tomu filmu nesluší, ne že jo, ale překvapivě ani vyloženě nepřekáží. Musím říct, že jak mě Marilyn zaujala třeba v Mustanzích, zde mi přišla taková... nevím... ne špatná, ne nesnesitelná, spíš tak podivně "nastrčená". Každopádně jde o líný noir těžící ze základní atraktivity ověřených motivů. Kdyby nešlo hrát hru "odškrtni si vždy ze seznamu věcí, které Monroe v každém filmu musí udělat" (sprcha, pobrukování, zpívání, každý trademarkový kukuč, polehávání nahá v prostěradlech), nebylo by se na co soustředit a prostě by to uplynulo. Děj byl předvídatelný až hrůza. Nevzrušivé finále to zabilo. Není to špatné, protože tyhle filmy zkrátka mají něco do sebe, ale žádné terno rovněž ne. 3 a 1/2 (17.09.2013)

Jeden z filmů, které nejsou s Marilyn, nýbrž stojí na Marilyn. Královsky obsazené drama/noir ze začátku nemá vůbec tempo, režisér Hathaway (který přitom později přesvědčil nejednou o kvalitách) chrlí bezradně co nejbarevnější obrázky a ani nemůže příliš vyvést s přílišně literárním scénářem, jenž neměl opustit papír. Než se divák zorientuje a zjistí, oč se tady hraje, je dobrá půlhodina v tahu. Následně se film poněkud zvedne a narůstá napětí, ale problém přetrvává už v samotném zárodku, protože ani Marilyn Monroe a překvapivě ani jindy spolehlivý Joseph Cotten příliš nezvládají charakterní herectví. Niagara se může opřít ještě o další herce, nic netušící dvojice manželů zatáhnutá do toho všeho je však ukázková rodinka padesátých let, pro což já nemám příliš pochopení. Konec je díky nad užité zadní projekci a svítícímu technicoloru docela zábavný, přesto je to spíš taková nezamýšlená zábava. Tohle neříkám často, ale asi by to chtělo remake, ten příběh má na víc. A mám za to, že znát zákulisí vzniku by mohlo být snad ještě o něco zábavnější než ten konečný výsledek. (17.09.2010)

Moc zajímavý film, který ale bohužel nemá to základní, čím by podobný snímek měl diváka zaujmout. V zásadních momentech mu totiž chybí napětí. Některé sekvence jsou až hitchcockovské, vizuálně zajímavé, ale svojí ležérní dramaturgickou výstavbou promrhávají šanci. A je to opravdu škoda, jelikož film vypadá pěkně, technicolor Marilyn sluší a děj i docela slušně ubíhá. 6/10 (30.06.2017)

Z niektorých záberov dnes už režú oči a nemyslím tým Marilyn v negližé. Proste triky pred 70 rokmi neboli to, čo dnes. Ale ako krimi a jediná záporná rola Marilyn vôbec to je fakt kinematografický skoro poklad. Scéna vraždy vo zvonici bola vymyslená bravúrne a finále je napínavé aj dnes. Monroe ako vypočítavá femme fatale je viac než uveriteľná, pričom Jean Peters vôbec nezaostáva. A fakt že super farby to celé oživili. (11.04.2023)