Svatý pavouk

Trailer k filmu mě popravdě vůbec nenalákal ale všeobecně kladný ohlasy mě přiměly k tomu abych dal "Pavoukovi" šanci. A jsem rád. Jak se říká jinej kraj jinej mrav v tomhle případě je to naprosto jiná kultura a mentalita. Tuhle sondu do íránský společnosti musím hodnotit jako velmi zdařilou. Film působí velice věrohodně především díky režii a scénáři Ali Abbasiho, který je sám původem íranec. Ačkoliv jsem k filmu přistupoval bez větších očekávání tak nakonec se z toho vyklubala hodně povedená a silná podívaná. Nemusí ale sednout každýmu. (21.12.2022)

Blízkovýchodná verzia Sedem, avšak inšpirovaná skutočnými udalosťami. A mnohým veciam sa dá veľmi ľahko uveriť, ako napríklad reakcia verejnosti na činy sériového vraha a aj reakcia rodiny. Ťažko povedať, čo presne robila polícia, film síce jej činnosť priamo nekomentuje, ale implicitne z deja vyplýva, že sa prípadom priveľmi nezaoberala. Scenár zahŕňa aj postoje niekoľkých mužov voči hlavnej hrdinke, čo len dopomáha k celkovému obrazu toho, o čom film chce byť, nechcem priamo tvrdiť, že ide aj o objektívny pohľad na Irán. Niektoré veci sú totiž všade rovnaké (prostitúcia, drogy, šovinizmus) a preto je aj Svätý pavúk tak globálne zrozumiteľný. Niektoré veci sú v Iráne samozrejme diametrálne odlišné, stále však ide o divácky pomerne príťažlivú kriminálku. (27.04.2024)

Vzpomínám si na autorský komiks Riada Sattoufa Jednou budeš Arab, kde zpracovává své zážitky z dětství na syrském venkově. Popisuje vraždu dívky, kterou provedli nejbližší příbuzní jako trest za nepřípustný milostný románek. Vrazi se stali nejrespektovanějšími osobami místní komunity a byli vydáváni za morální vzor společnosti. Ali Abbasi neměl v úmyslu natočit běžný thriller o psychicky narušeném sociopatovi. Zaujal ho náboženský motiv očisty společnosti od hříchu, kterou pachatel své řádění u soudu obhajoval, stejně jako přízeň významné části íránské veřejnosti, které se těšil. Prostřednictvím své hrdinky, novinářky Rahim, kterou konfrontuje s neschopností a předsudky místních úřadů, vydává režisér hořské svědectví, jak vypadá a funguje íránský náboženský režim. Abbasi jako emigrant zemi, kde prožil dospívání, rozumí a díky němu vypadají íránské reálie hodnověrně, i když se pochopitelně natáčelo jinde. Diváky by nemělo zaskočit, že v rámci působivosti odhaluje víc, než bývá zvykem, a to jak v oblasti intimity, tak násilí. Thrillerová složka díky vhodnému použití hudby a střihu funguje bez problémů. Herecky bez výhrad. Celkový dojem: 90 %. (27.10.2022)

Mrazivá evropská sonda do bolavé duše fundamentalistického Íránu. Skutečný příběh íránského Jacka Rozparovače pojal Ali Abbasi ne jako obyčejnou detektivku, nebo snad nějaký laciný horor, ale jako realistický vhled do status quo současného íránského totalitního zřízení se všemi jeho kontroverzními a problematickými místy, nerovným společenským postavením žen, sociální situací, porušováním lidských práv, tristním (ne)fungování policie, korupcí, náboženským fundamentalismem atd. Abbasiho koncept, kdy vrahova identita je od začátku známa a divák tak celou dobu sleduje paralelní osudy vyšetřující ženy-novinářky suplující práci naprosto neschopné policie i dějovou linii samotného vraha prostitutek, jeho motivaci inspirovanou náboženským pomatením, jeho rodinu, manželku, děti, skvěle dotváří možnost pochopení zrůdnosti náboženského režimu...je cosi shnilého ve státě perském... (18.12.2022)

Ďalší dôkaz, že Irán a jemu podobné cigánske osady si ešte budú musieť na svoje zaradenie do katalógu all inclusive dovoleniek počkať. Krajina, kde majú síce ľudia chladničku položenú na paletách, ale zato ich morálny kompas nikdy nesklame. Námetom určite zaujímavé, filmársky možno trocha nevýrazné a v strednej časti monotónne, ale vykreslenie mentality národa, náboženstva a postavenia žien na ďalekom (chvalabohu) Východe vierohodné. Niečo medzi 3-4*. (26.02.2023)