Svatý pavouk

„Mám ignorovat případy související s náboženstvím.“ - „Kdo vám to řekl?“ - „Příkazy se shora.“ - „Proč? Od koho chodí?“ - „Toto je Mašhad. Věci se tady dělají jinak.“ Divák zde na rozdíl od jiných krimi zná totožnost vraha od začátku. Má možnost nahlédnout do jeho soukromí (milující otec) i pomatené, cholerické hlavy, která se trápí vlastní nedostatečností, a chce konat ve jménu vyššího dobra (džihád proti dekadenci). Proti němu stojí odvážná novinářka, která se setkává s neochotou místních novin, policie i soudu, a její vlastní minulost jí v konzervativním islámském světě (ilustrační scéna z hotelu) příliš nepomáhá. Divák jí o to víc fandí, zároveň má o ni strach, protože její pud sebezáchovy příliš nefunguje a riskuje vlastní kůži. Vzájemná konfrontace je napínavá, ale nejdůležitější je to, co přijde po samotném vyšetřování (člověku je z reakce veřejnosti špatně ještě víc, než ze samotného vraha). Podobě závěru se mi ani nechtělo věřit, snad ten tlak Teheránu fakt udělal své…Ze synovy hrdé rekonstrukce každopádně nehezky zamrazí. Za mě solidní 4*. (11.08.2023)

Většina Evropanů považuje muslimské země za nepřátelské, nebo aspoň nebezpečné prostředí. A Svatý pavouk to potvrzuje (přestože to nejspíš záměr tvůrců nebyl). Po tomto filmu raději zajedete na dovolenou zase do Chorvatska. Protože i když uběhlo od řádění Saeeda přes dvacet let, není důvod si myslet, že by se něco změnilo. Minimálně ve vztahu muslimů k ženám jistě ne. Celou dobu jsem měl pocit, jako by mi do krku někdo narval povařené slupky od brambor. Záběry na noční Mashhad, syrovost s jako jsou arabské prostitutky prezentovány, jejich likvidace...to vše je společně s hudebním podkladem velmi intenzivní a stísněné. Vraha uvidíte při "práci", ale taky při jeho běžném životě, takže kriminálka to spíš není. I když takto vedený případ, není neobvyklý ani u "standardních" kriminálek, jako byl třeba vynikající seriál Fall. Jenže tady je to jiné. Tady to působí, jako kdyby se tvůrci snažili vraha nejen pochopit, ale taky ho trochu obhajovali. Což bych chápal, kdyby šlo o Íránský film. Ale v evropské koprodukci? Nicméně polovina filmu byla velmi vtahující, takže jsem moc nešpekuloval. Říkal jsem si, že tvůrci asi mají druhý plán a ukáží nám odvrácenou stranu této kultury - že uvidíme sondu do práva šária. Jenže pokud se to tak opravdu stalo, jde to mimo moje chápání. V závěru jsem měl totiž dojem, že se tvůrci zalekli toho co naznačovali a přehodili výhybku na bezpečnou kolej...doporučenou kolej. Ale dobrá...překvapený jsem byl sice stejně jako Saeed, ale proč ne? Hlavně, že to dobře dopadlo. Nebo? Správně, nebo ne. Přišlo totiž závěrečné video, kde mluví Saeedův syn. A to je ten pravý závěr a pointa tohoto filmu. Skvělý edukační materiál pro všechny, kdo by chtěli do Evropy integrovat další a další muslimy...třeba jako byl Saeed, ale taky jeho rodina a sympatizanti. Je snadné Islám po takovém filmu odsoudit, protože jak jinak než hrozbu, by jste jeho následovníky chtěli vnímat? Takhle znepokojený jsem nebyl z leckterých hororů... . (22.01.2023)

Načasovanie filmu vyšlo skvele. V dobe, kedy nie je jasné, či v Iráne zrušili mravnostnú políciu alebo ju nezrušili, či sa bude revidovať zákon o nosení hidžábu alebo nie, v dobe búrlivých udalostí v konzervatívnej spoločnosti. Imám Réza a jeho aura preniká celým svätým mestom Mašhad. V mnohých ľuďoch spôsobuje mesiášsky syndróm, hoci masový vrah Saíd si vraždenie vyložene užíva. O náboženskej motivácii nemôže byť podľa mňa ani reči. Hustá prašná atmosféra spráchniveného fanatizmu a novinárka s tričkom Iron Maiden (v ktorom iránskom komikse sme toto už videli...?) robia z tohto filmu jeden z najlepších v tomto roku. (10.12.2022)

Nakonec jen povrchní pohled pod koberec, kterak íránské ženy dennodenně čelí nerovnosti ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Chudoba na každém kroku, pokrytecká společnost. Cesta žen ke zrovnoprávnění je pomalá a zřejmě nikdy nedosáhne nějaké smysluplné úrovně. Protože nic moc jiného tohle evropské (kriminální) drama nepřináší. Samotné pátrání po vrahovi je nezáživné a nenápadité, filmařsky je to nevýrazné a po zhruba půlhodince nastává monotónní koloběh událostí, které sice nějak vyvrcholí, ale opakování motivů (nepřátelský mužský svět, arogance moci ať už jde o jakoukoliv instituci) mě divácky nestrhlo, stejně jako fakt, že sériový vrah „nečistých“ žen nakonec své kroky vzhledem k veřejnému mínění považoval za svou svatou povinnost a konání dobra. Postavy jsou špatně napsané a uchopené, vrah neohrabaný, ale chápu, že tvůrcům šlo víc o nastínění samotného systému a náboženské hniloby „podporující“ zakořeněné problémy tamní společnosti, viz synek, který nahlas přemýšlí, že by se měl v budoucnu ujmout otcovy „práce“. (27.02.2023)

Naprosto parádní orientální krimi-thriller, který připomíná a může se rovnat žánrovým fincherovkam a přesto je dostatečně osobitý aby ta podobnost nebyla rušivá. Pro našince, který podobně jako já měl Írán zafixovaný jako nekompromisní náboženskou totalitu, kde pouliční prostituce a drogy nepřipadají v úvahu, je to zajímavý kulturně sociologický exkurz a když vidím jaké neřesti jim tam kvetou, hned je mi ten blízkej východ o poznání sympatičtější. Klíčové role jsou parádně zahrané. Hodně atmosféry tvoří hudba. Cením, že přesto, že je to k poměrům v Íránu kritické, nešlo to do nějakých hysterických absurdit a drželo si to zdravej nadhled. (30.09.2023)