Obsahy(1)
Když se společnost zhroutí kvůli násilné epidemii, která mění oběti v nemrtvá monstra, bývalý elitní voják uteče z vězení, aby našel svou rodinu. (JasonCZ)
Recenze (13)
Tak jako Indie, Čína...neumí zombie masky, tak ani Filipíny nejsou na tom 2 x lépe. Zombie je komické, nabarvené ksichty, třepající se retardi....nulové napětí a nuda, nuda, nuda. ()
Akčná zombie rezačka. Postavy a scenár nič moc teda, tam diváka nemá veľmi čo zaujať, proste pobehovanie, ukrývanie sa a likvidácia zombíkov. O nič iné nejde. Ale to gore a intenzita, to bolo pre mňa až prekvapivo dobré. Tu si divák veľmi nevydýchne, samopaly, pištole, nože, sekery, litre krvi, výborné gore a jeden mŕtvy zombík za druhým. Hlavný hrdina len stál na chodbe a masakroval ich vkuse dobrých 15 minút. Koľko ich tu padlo mŕtvych? Možno 500? Neskutočná akčná nálož - nie síce až taká kvalitná ako nedávny Sadness (ktorý mi prišiel zaujímavejší aj ohľadom postáv či príbehu), ale mne aj tieto krvavé hody dostatočne spríjemnili večer. ()
Standardní zombie řežba nevnáší do žánru nic nového, ale to nepřekvapuje, jelikož originalitu vzhledem k určité vyčerpanosti v téhle hororové odnoži najdete už jen výjimečně. Jednoduchý příběh o záchraně rodiny před krvelačnými monstry je přímočarý s milosrdnou stopáží. Gore obstojné, byť nijak nevybočující. Práce sekerou, nožem i střelnými zbraněmi je plná krve, dojde i na kůly, tyče, jako zbraň poslouží prázdný zásobník, jen zvoneček vykoná práci napůl. Chybí střeva ven, což právě tady zamrzí. Komu stačí útěk z činžáku plného hladových monster, bude spokojen. A co se týká hlavních postav, tvůrci si servítky neberou a s řadou z nich tvrdě zúčtují. ()
Byly časy kdy jsem zombie horory vyloženě vyhledával. Ta doba už je ale dávno dávno pryč. Tu a tam se sice ještě na filmy o nemrtvých kouknu ale myslím si, že tenhle hororovej subžánr už toho nemá moc(novýho) co nabídnout. Za poslední desetiletku mě napadají jen tyhle čtyři filmy kterým jsem dal 4 a víc hvězd. The Dead 2: India(2013), Dead Snow: Red vs. Dead(2014), Train to Busan(2016) a The Sadness(2021). Day Zero jen potvrzuje to o čem jsem psal. Kouknout se na to asi dá ale nejde o nic co by stálo za větší pozornost natož o něco k čemu bych se někdy v budoucnu vracel. Dějově o ničem (s tím se ale dal počítat), zombie působí spíš směšně. Akce je tu sice celkem dost ale co z toho když je většina akce snímána chaotickou kamerou. To, že se většina stopáže odehrává v baráku o několika patrech na atraktivnosti taky zrovna nepřidalo. Ten rádoby dojemnej konec si tvůrci taky mohli odpustit. Třeba na posledně zmiňovanej horor The Sadness se to nechytá ani v nejmenším. Vyloženej průser to není ale že bych se u toho bavil to říct nemůžu. ()
Vzrušujúce ako thajské dievčatá, z ktorých sa väčšinou vykľuje chlap. Zombíci slabo namejkapovaní, no a tí hlavní hrdinovia zas sympatiami pripomínali tých zombíkov. Zažijete klaustrofóbny boj o prežitie. Ale aj svoj vlastný. Budete chcieť utiecť od filmu rovnako ako oni od tých nemŕtvych. ()
Dvoumetrový pokérovaný svalovec Emon, xichtem trochu připomínající mladého Fanánka, bývalý člen amerických commandos, rube v tomhle šťavnatém filipínském fláku zombíky napravo i nalevo. Rukama, nohama, nožem, sekerou, bouchačkami, nebo vším co mu přijde pod ruku. Až potud spokojenost a omšelé kulisy filipínského lapáku a posléze činžáku vytvářejí vhodné rubací prostředí. Ale rejžovi šlo bohužel i o nějaký ten přesah. A tak film obsahuje ještě i složku lyrickou (Emon moc moc miluje svou ženu, dcerku i svého subtilního vězeňského kamaráda), ale hlavně složku progresivně korektní - jeho malá dcerka je totiž hluchoněmá, což už začíná být klišé jako prase. Ale nic teď tedy už nebrání tomu, aby se film mohl letos směle ucházet o nominaci na zahraničního Oscara. ()
Teraz vyšlo niekoľko zombie hororov a tento je z nich rozhodne najlepší aj keď, tiež to žiadna sláva nebola. Filmy z Filipín nie sú divácky vďačne a u mňa to tiež celkom platí i keď sem-tam motyka môže vystreliť, ale tento prípad to nieje. Tu prakticky ani príbeh nie je, len veľký tatino sa z vezenia ponáhľa brániť svoju rodinku pred krvilačnou svorkou. Nevieme kde sa vzali zombíkovia a okrem jedného bojovníka tu nebol nikto iný, ani odvážny policajti, mafia či vojaci, len jeden silačisko. Aspoň ten to tam roztočil a len kvôli nemu to bola celkom sympatická akčná marovačka. A to bolo naozaj jedine z pozitív, lebo ujo sa nápadne podobal na The Rocka a aj mastil to tam rovnako. Lenže herecké prejavy boli katastrofálne, masky zombie boli obyčajne a prostredie celkom všedné, ako nakoniec aj samotný film. Keď už príbeh a aj všetko okolo toho bolo nepodstatné, film sa mal zamerať aspoň na viacero postáv, jeden hrdina je veľmi málo a i keď je to veľký bojovník, tak v konečnom dôsledku ho scenárista nepodržal, čo už. Silné 3*. ()
Mma champ verzus zombies. Silno béčkové spracovanie, avšak po technickej stránke to je celkom pohoda. Zopár originálnych mordov a jedno žánrové klišé za druhým. Dve hviezdy sú tak akurát. ()
Na, převlíkni se, aby Tě dcera tak neviděla... No super... Vypadal jsem jako vězeň, teď vypadám, jako kretén :)) Slušné "zombie" béčko, mrtvých je zde dostatek, docela masakr, jen ti samotní zombíci byli spíše k smíchu, než aby z nich šel strach. Kdyby v režimu spánku byli v klidu a netřepali se jak naháč v zimě, tak by to bylo napínavější. Hlavní hrdina sympaťák, který úderně ničil tu havěť a jeho žena moc hezká. ()
Filipínský Rock bojuje proti zombie..... Nízkonákladový snímek z Filipín není nic nového pod sluncem. Vše jede podle očekávání..... Virus, panika a boj o přežití. Je vidět, že Filipínci to neumí jako Korejci. Ale prostředí třetího světa je zajímavé a krví se taky moc nešetřilo... Film je jen pro fanoušky zombie žánru... ()
Neškodná blbina o ex-vojakovi (Brandon Vera), ktorý sa počas pandémie akejsi chrípky snaží zachrániť ženu a dcéru. Pripomenulo mi to Raid, keďže aj tentoraz sa to odohráva skoro výlučne v interiéri. Napriek nízkemu rozpočtu celkom príjemná oddychovka, v ktorej však absentuje hlbší príbeh. Ak radi sledujete mordy zombíkov a odpustíte filmu trochu monotónnosť v rozprávaní, zabavíte sa. ()
Nepozerateľné. Neexistujúci príbeh, debilita a nelogika na každom kroku a rohu, otrasná kamera, ešte otrasnejšie dialógy a najotrasnejší ne/herci za poslednú dobu. Jedinú plus za vizáž zombíkov. Ak tomuto niekto dá štyri a viac, mal by okamžite vyhľadať odbornú pomoc. ()
Filmy o zombiích neskýtají svým tvůrcům právě velký prostor k rozvinutí jejich invence. Ani tento film ničím zvláštním nevyniká. Viděl bych to na jednu hvězdičku. Druhou přidávám za Asiatky a přikládám záznam tematicky lehce korespondujícího snu, snad trochu originálnějšího, než je Guzmanův film. - - - Sen o lokálním božstvu (v noci z 1. na 2. července 2022) - - - Děj se odehrává v alternativní budoucnosti. V Evropě zaniklo křesťanství a islám. Nyní se zde v důsledku jiného politického uspořádání světa vyznává pohanství dálně-východního typu, které připomíná pohanství předbuddhistické Číny a Thajska. Čas od času sem jezdí inspekce, aby dohlédly na úroveň kultu a prověřily naše znalosti teologie. Jedu tramvají na církevní shromáždění. Sedím na sedačce a vedle mě stojí nějaká thajská slečna s kufříkem na kolečkách v ruce. Všímám si, že má vzhled modelky a že je na Thajku dost vysoká – měří dobrých 170 centimetrů. Tramvaj sebou trhne a slečna málem upadne. Podaří se mi ji včas zachytit a při té příležitosti si spolu vyměníme pár zdvořilostních frází. Koukám, že slečně vypadla z kapsy krabička cigaret značky Garam. Tyhle cigarety jsem kdysi kouřil ve Vídni, kam se sporadicky pašovaly. Jsou velmi silné a obohacené nějakou mletou vonnou pryskyřicí. Když z takové cigarety člověk pořádně zatáhne, létají z ní jiskry. Napadne mě, že bych si cigarety ponechal, ale pak slečně ztracenou krabičku vrátím. Na shromáždění ve svatyni se objeví i tato slečna a předloží nám písemné pověření, které prokazuje, že byla ustanovena za lokální božstvo Vršovic. Vyprávím historku, která se stala v tramvaji. Věřící usoudí, že šlo o znamení shůry, a jednomyslně mě zvolí knězem lokálního vršovického božstva. Zpočátku všechno klape, ale slečně asi nejde k duhu české prostředí, protože nejdřív propadne trudomyslnosti a posléze začne chodit nedbale oblékaná, nenalíčená a dokonce zanedbává osobní hygienu. Rovněž má problémy s příjmem potravy. Když přijede inspekce z Thajska, pozastaví se nad zanedbaným vzhledem božstva a já zanedlouho obdržím předvolání k pohovoru na ministerstvu kultu a náboženství. Jedná se mnou čínský ředitel odboru. Snažím se mu vysvětlit, že veškeré mé domluvy slečně jsou marné. Podle mě holka trpí simplexní formou schizofrenie, potřebuje odbornou léčbu a také by měla být odvolána z funkce božstva kvůli své nezpůsobilosti ji zastávat. Ředitel odpoví, že bude tlumočit můj návrh v Bangkoku a doporučí jej ke kladnému vyřízení. Ale i pokud mi bude vyhověno, nebude to hned. Věc musí nejprve projednat a schválit kněžská rada, případné rozhodnutí o odvolání slečny z funkce božstva musí podepsat thajský král a pak ještě formálně potvrdit čínský císař, protože Čechy jsou čínskou provincií. Ptám se, co s tím mám zatím dělat, a dostane se mi tohoto vysvětlení: V minulosti, kdy byla božstva ztělesňována neživými idoly, patřilo omývání, oblékání, líčení a krmení božstva k povinnostem kněze, takže se prostě ujmu tradičních kněžských povinností. Namítnu, že mýt dvakrát denně tak vysokou slečnu je moc práce. „Tak říkáte moc práce?“ – opáčí ředitel. „A kdo v posledních měsících vykouřil všechny ty kartony cigaret, které z Thajska posílají božstvu? Víte, že ukrást něco božstvu je svatokrádež?“ Na to nemám co odpovědět. „Já za to nemohu, že Češi jsou národem práskačů,“ dí ředitel. „Prostě se ujmete tradičních kněžských povinností a dál to nebudeme řešit.“ () (méně) (více)