Padlé ženy

Padlé ženy jsou slabým příběhem se silným námětem. Je škoda, že autoři nám vypravují o tom, jak to bylo v Magdalénských domovech drsné, ale při tom drsnost a síla snímku schází. Vždyť vlastně sledujeme skupinu žen, které hřešily a proto musely být potrestány. Ostatně nejdrsnější na snímku je právě jejich hřích a následně odstrčení rodinou, dokáže však zapůsobit i atmosférou, kterou se sestry snaží lidem ukázat, že v Magdalénských domovech to nebylo tak drsné jak by mělo být. Když už jsme u jeptišek, dokonce se zdá, že ony nejsou zlé a rozhodně jim na padlých ženách záleží, chtějí jim pomoci odčinit jejich hříchy a připravit je zpět na běžný život. Přesto mě však snímek zaujal a to hlavně několika nezapomenutelnými scénami, jako příklad uvedu třeba tu, kde má jedna žena šanci k útěku, přesto jí však nevyužije. Pravá síla však leží na zobrazení vnějšího světa, který je mnohem barevnější a lákavější než ten svět, kde jsou hříšnice nuceny žít. A vrchní sestra byla opravdu skvělá... (19.01.2006)

PADLÉ ŽENY (pro mě osobně) patří do té kategorie filmů, u nichž forma výrazně převyšuje obsah. Nemám co vytknout formální stránce - Peter Mullan umí vytvořit atmosféru (viz například úvodní svatební scéna), umí výborně skloubit vizuální stránku se stránkou hudební (Craig Armstrong), dokáže vygradovat scény etc. Co se mu však totálně nepodařilo bylo přesvědčit diváka (či alespoň mně) a nepropadnout přitom tendenčnosti. Nepopírám šílenosti, které se ve filmu udály; nepopírám to, že takhle nějak to mohlo skutečně v některých (či mnohých) případech vypadat. Ale ona tendenčnost a černobílé podání problému nakonec působí značně kontraproduktivně... mnohé zneklidňující, burcující a "do nebe volající" problémy to zbytečně degraduje. Škoda... 3 a 1/2. (24.05.2004)

Silné a >lidsky< (úmyslně nepíšu >nelidsky< , protože takoví zkrátka mnozí - zvláště mají-li příležitost - lidé prostě jsou) kruté drama. Pozor, tenhle příběh se neodehrál někdy v dávných a temných a bezprávných časech historie, tenhle film je náhledem do reality, panující v kulturní evropské zemi ještě ve druhé polovině dvacátého století! A lhostejno, zda šlo jen o výstřelek, systémové pochybení nebo cílevědomé a společností tolerované ponižování lidské důstojnosti a potlačování v té době již dávno deklarovaných a v moderní civilizaci pojímaných a v zákonech přijímaných lidských práv. Zde konkrétně nějakými pošahanými, zamindrákovanými a citově naprosto otupělými dělnicemi a dělníky na vinici Páně, skrývajícími svou zlobu a bigotnost za víru v Krista a Katolickou církev. Nemyslím si, že by tenhle film měl být (jak se zde domnívají někteří komentující - a nemůžu si pomoct, ale z jejich komentářů je právě cítit notná míra emočního nezvládnutí filmu a pokrytectví...) nějakým jednostranným pohledem a samoúčelnou či černobílou obžalobou církve. Je jen (jak režisérovi věřím!) realistickým ztvárněním konkrétní reality, byť umělecky vyhroceným a pomocí vyhraněné autorské licence! Navíc je filmem natočeným právě ku prospěchu věci vskutku syrově a bez nějakých (k tomu v rámci žánru svádějících) klišé!... Ano, není snadné se dívat na takto vizuálně pojaté ztvárnění lidského utrpení, ale tím je právě Mullanovo dílo působivé a svým způsobem i očištující a varující! - - - - - (Poprvé viděno 31.8.2008 na ČT2, komentář zde jako jedenatřicátý - 1.9.2008) (01.09.2008)

Smutný film o něčem, co se dělo v Irsku 60. let. Ještě smutnější by bylo, kdyby se to dělo stále, protože "uvězňovat" do kláštera někoho nejen proti své vůli, ale prakticky jen ze svých sobeckých důvodů je naprosto nelidské. Hlavně osud dívky, kterou poslali do kláštera, protože ji znásilnil její bratranec (v Irsku je muž hodnotnější než žena?), mi přišel hodně depresivní, i když ostatní dívky na tom nebyly o nic lépe... Je dobře, že se takové filmy točí, aby lidé věděli, co se dělo a aby se pokusili podobné věci zakázat nebo odsoudit. Irsko bylo vždycky zvláštním zemí, chvílemi trochu připomínající o dost východnější země s názory o naprosté zbytečnosti žen a jejich názorů nebo práva na svobodný život. Na druhou stranu je tu možnost, že film je, jak se často stává, spojením tří různých a cizích příběhů žen, které spolu třeba vůbec nesouvisí a ve výsledném dojmu jejich spojení úmyslně hází na církev špínu. Tohle nejde jednoznačně říct, ale osobně si myslím, že se v podobných domem neděly zrovna příjemné věci... Za "podle skutečné události" jsem opravdu rád, ale nejsem si touto jednoznačností úplně jist. Rozhodně zajímavý film, který chvílemi působí dost nepříjemně, ale jehož tři hlavní hrdinky, každá s jiným osudem, působí divácky atraktivně. (05.10.2008)

Děsivě vyhlížející internace čtyř hlavních hrdinek do kláštěra na převýchovu k sestrám sv.Margarety.... Skvělé dílko s mrazivou pravdivostí o osudu bezmála třiceti tisíc irských katolických žen... Jak Vás může fanaticky náboženská společnost odklidit ze života a z očí.!!!!! Dnešní církev je stále hnusná a prolezlá vším možným i nemožným, každý má samozřejmě právo na víru, ale věřte sami a neobracejte se na tupé hlavy zlatem ověšených "poslů božích".....! K roli nejvyšší řádové sestry Bridgetové...netušil jsem, že Geraldine McEwanová může zahrát tak zaslepenou zlou ženu...de facto. (01.09.2008)