Padlé ženy

Na jak dlouho? A jakým právem? Bezvýchodnost situace si na vlastní kůži vyzkouší trojice „nemravných“ duší. Jedna se provinila jen pouhým flirtováním s chlapci z úctyhodné vzdálenosti, další udělala chybu tím, že se probůh nechala znásilnit od vlastního bratrance (výborná sekvence sledující tváře lidí beze slov s postupně jasným resumé), poslední zase porodila nemanželské dítě. V ústavu sv. Magdaleny ze sebe mají díky četným modlitbám a tvrdé práci v prádelně smýt skvrny hříchů, které „spáchaly“. Pocity bezpráví, zoufalství, nejistota o délce pobytu, fyzické tresty i pohrdlivé prohlížení nahých chovankyň chlípnými jeptiškami. Filmu výborně slouží neznámé herecké tváře, režisér sympatie projevuje pochopitelně mnohdy odevzdaným dívkám, z jeptišek se ale nesnaží dělat za každou cenu monstra – víc kritizuje společnost, která klidně vydá své děti do neznáma – nicméně když je příležitost trochu se pomstít (znemožnění duchovního), rád toho využije. Šokující je potom situace, kdy pro jednu z hlavních chovankyň přijde sourozenec a ona nechápe, že opustit tyhle chladné stěny je tak snadné.. Samotná projekce pak pro někoho slabší povahy snadná být nemusí, ale rozhodně stojí za to!! (29.03.2012)

Padlé ženy jsou slabým příběhem se silným námětem. Je škoda, že autoři nám vypravují o tom, jak to bylo v Magdalénských domovech drsné, ale při tom drsnost a síla snímku schází. Vždyť vlastně sledujeme skupinu žen, které hřešily a proto musely být potrestány. Ostatně nejdrsnější na snímku je právě jejich hřích a následně odstrčení rodinou, dokáže však zapůsobit i atmosférou, kterou se sestry snaží lidem ukázat, že v Magdalénských domovech to nebylo tak drsné jak by mělo být. Když už jsme u jeptišek, dokonce se zdá, že ony nejsou zlé a rozhodně jim na padlých ženách záleží, chtějí jim pomoci odčinit jejich hříchy a připravit je zpět na běžný život. Přesto mě však snímek zaujal a to hlavně několika nezapomenutelnými scénami, jako příklad uvedu třeba tu, kde má jedna žena šanci k útěku, přesto jí však nevyužije. Pravá síla však leží na zobrazení vnějšího světa, který je mnohem barevnější a lákavější než ten svět, kde jsou hříšnice nuceny žít. A vrchní sestra byla opravdu skvělá... (19.01.2006)

Coby kritika bigotní omezenosti prostého lidu má tenhle film určitě svůj význam a chápu, že nejeden irský liberál má dneska potřebu vyřídit si účty s donedávna všemocnou katolickou církví. Ale já už podobných filmů viděl takovou spoustu, že příběh jsem příliš výrazně neprožíval a nad osudy všech těch nešťastných žen slzy neronil. Prostě film o tom, že náboženský fanatismus a z něho plynoucí společenské předsudky jsou zlo, a že nevzdělaní lidé se lehce ovládají, což snad není nic nového pod Sluncem. Jelikož ale před branami Evropy čekají na vpád myriády mnohem vylízanějších a omezenějších jinověrců, nepovažuju takovéhle propagandistické protikatolické filmy za nijak užitečné. (25.12.2017)

Žít jako žena v téhle době to potěš prdel. Neskutečný příběh žen, které nedělají nic jiného než perou a suší prádlo. V klášteře jsou z vyšších míst šikanovány, ponižovány a dokonce někdy i nuceny k prostituci. Silný příběh o boji se systémem vymytých mozků, jak já říkám o každém náboženství, který donutí každého k zamyšlení. (05.06.2015)

Nechápem! Trikrát som si to pretočil na začiatok filmu, či vidím správne obdobie v ktorom je film situovaný. No miesto tých 50 rokov dozadu by som skôr povedal že minimálne 150. Ozaj ohavné správanie k ženám! ... Malo to teda samozrejme silný odkaz. Jediná vec čo mi vyslovene prekážala, že niekde v polovici som s hlavnými "hrdinkami" prestal sympatizovať, lebo mi ich správanie doslova vadilo. Inak fakt mrazivý film. (01.07.2013)