Padlé ženy

......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........ (31.01.2005)

Vývoj katolické církve dosáhl úspěchu. Kdyby se tyto dívky narodili o 200 let dříve a "zhřešili" by stejně jako v tomto případě, šli by rovnou na hranici. Naštěstí služebníci boží, v podobě zlých, neurotických, starých panen a úchylného kněze, těmto světsky ztraceným "hříšnicím" poskytnou možnost pokání. "jsme tu proto, abychom trpěli, to je náš trest". Nesmí chybět psychické i fyzické ponižování a sexuální zneužívání. Síla osobnosti jedince v daném případě se projevuje velmi rychle a jelikož vězeňské prostředí a izolace je časově neurčena, je tu i jasná rozhodnost k činům. Atmosféra se chvílemi i uvolňuje a je zde dokonce prostor pro lehký humor, což je určitě příjemné osvěžení. Jestli je to záměrně předramatizované, jak se zde zmiňuje, si netroufám říci, zvlášť, když se jedná o snímek podle skutečných událostí z Irska 60.let minulého století. (09.11.2012)

Naozaj máločo je možno vytknúť tomuto filmu - jedným dychom som sledoval filmársky jedinečne spracované príbehy nešťastných dievčat uväznených za nemravné správanie (slobodné matrestvo, znásilnenie, vyzývavosť - to všetko boli hriechy len a len žien) v kláštore kdesi v Írsku rokov 60. Neustály kolobeh ťažkej práce v práčovni, ponižovanie, modlenie, tlmenie náznakov priateľstva, ktorému zo strany rádových sestier boli tieto nešťastnice vystavené vyvoláva otázky, či to tak funguje len v Írsku a akú slobodu požívajú napr. pobožné dievčatá, ktoré upíšu život bohu. Smutno-krásne dielo. (15.10.2004)

Vezmeme-li to nejhorší z Dolores Umbridgové, septy Unelly a Montgomeryho Burnse dostaneme průměrnou jeptišku z Magdalenina kláštera. Sestry trýzní, ponižují a ubližují ve jménu boha, navíc dodávají místním kněžím čistý trencle, tudíž jsou více méně nedotknutelné. Všechno to podpírá fakt, že poslední Magdalenin klášter byl uzavřen až v roce 1993, kdy majitelky a provozovatelky prádelny prodělaly peníze při obchodování s akciemi na burze a aby pokryly ztráty, prodaly část pozemků kláštera developerovi. Developer pak objevil 155 neoznačených hrobů, což vedlo k obrovskému skandálu, k odhalení zvěrstev a následnému uzavření. Ještěže sestry podcenily akciové trhy, nedejbože by tam praly spodky ještě teď. Klášter vznikl jako nápravné zařízení pro prostitutky, z čeho se pak přešlo i k svobodným matkám, znásilněným ženám nebo k těm, co nevhodně mrkly na kluka od naproti. Téma mě, jak se říká, zvedlo ze židle. Pro bezpráví neexistuje ospravedlnění. Na filmu se mi nejvíc líbila kamera společně s obrazem. Jen mám trochu pocit, že mohl jít víc do hloubky, pouto s hlavními postavami se dalo během sledování těžko navázat. (04.05.2022)

Zjevně propagandistický film o irských řeholnicích, představených jako monstra bez jediné stopy soucitu, ohleduplnosti, lásky. Mnohé nám napoví, kdo je tvůrce filmu, režisér Peter Mullan. Byl členem pouličních gangu, ve 14 letech se pokusil otrávit svého tyranského a alhokolického otce. Sám sebe prohlašuje za marxistu, žije s družkou, má několik dětí z předchozích vztahů, víru v nebe a peklo považuje za nesmysl atd. To je samozřejmě jeho věc, ale nám to pomůže pochopit, proč natočil příběh o padlých dívkách v Irsku zrovna takto. Po formální stránce nelze upřít filmu kvality, ale to zde není důležité. Vždyť známe propagandistické proticírkevní filmy české (Číhošť, 30 případů majora Zemana, Jan Hus atd.), i ony mají jistou kvality, ale ve skutečnosti dobré nejsou, protože neslouží dobru a pravdě. Nezapomínejme, že zvláště posledních 20 let v Irsku sílí protikatolický boj, neboť ostrov sv. Patrika, kde se 94 % obyvatelstva hlásí ke katolické církvi, je trnem v oku bezbožecké Evropské unii. Tím samozřejmě nechci říci, že se zlí a úchylní jednotlivci nemohou vyskytnout v jakémkoliv lidském kolektivu (řeholníci, policisté, učitelé atd.), to ale neznamená, že kvůli tomu vylíčím instituce klášterů, policie nebo školství jako démonické a nelidské... (03.09.2008)