Wallace a Gromit: Otázka chleba a smrti

Wallace opět dokázal, že je nedovtipný hňup, ale tenktokrát má omluvu - Lásku s velkým L. Piella je opravdu na zabití, ale zase má moc hezky vyzdobenou ložnici. Jenže Wallace má Gromita, a to je detektiv ze staré školy, ale se supermoderní technikou :D Tentokrát mě zklamalo malé zastoupení sýru, ale i tak je to skvělé. (02.04.2012)

W & G to vždycky nejvíc slušelo v krátkých animácích, které byly prodchnuty jedinečnou atmosférou a oplývaly geniální béčkovou zápletkou. Nejinak je to i v případě jejich posledního dobrodružství, které je sice možná nejslabší, ale s těmi půředchozými si v ničem nezadá. Ono totiž slovní spojení "nejslabší díl" v tomto případě vyjadřuje kvalitu o velikosti hory, která vyčnívá nad ostatními (i dlouhometrážními) snímky poslední doby. Takže tu opět máme pár vražd, pomýleného Wallace, gotické stíny budov a napětí, které by se dalo krájet. Nick Park umí a jeho nadšení je až neskutečně nakažlivé -- své postavy má rád a především miluje filmy, takže se opět dočkáme řady citací a filmových vychytávek. Půlhodinová jízda, která Vás strhne a nepustí. (30.12.2008)

Dokonalost dvou předchozích (Nesprávné kalhoty, O chloupek) zůstala nedostižena, i tak je tato čtvrtá příhoda Wallace a Gromita (pátá, počítáme-li celovečerní film) skvělým, svižným, vtipným, odkazů plným a úžasně animovaným dobrodružstvím. Jenom není tak originální a nápaditá, spoustu věcí už jsme viděli dříve, a především mne nepříliš zaujala závěrečná bitka v pekárně, při které měl snímek gradovat. (28.01.2013)

Wallace s Gromitem se v tomto filmu stanou pekaři, pečící ty nejlepší bochánky. Na obzoru se objeví nová láska, bývalá reklamní tvář pekařské firmy, Piealla, se svou fenkou. Nový příběh je (jako obvykle) prokládán množstvím jazykových a vizuálních gagů ( Flower/Flour ; "Občan Canine" označení pro slušně vychovaného psa, atd.) je u této dvojice samozřejmostí. Samozřejmě je mé hodnocení zkreslené oblibou Wallace a Gromita, ale pod ***** jít nemohu. (04.12.2008)

Zase dovedeno k dokonalosti. Udivující je, jak má Park nakoukané žánry a hraje si s nimi (opět) i s diváky. Trochu mě děsí ta představa, že ví přesně jak budu reagovat, jak se budu u jednotlivých scén cítit. Park je skutečným inženýrem kinematografie, který by mohl vyučovat jak přesně jednotlivé filmařské postupy fungují. 80 % (19.10.2009)