Reklama

Reklama

Kníže zvaný Dracula

  • Rumunsko Vlad Țepeș (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Tento historický veľkofilm z roku 1979 zachytáva život skutočného grófa Draculu, ktorý sa vlastným menom volal Vlad, prezývali ho aj Tepes - nabodávač na kôl. Film sa predovšetkým sústreďuje na obdobie jeho druhej vlády (1456 - 1462), ktorú zasvetil hlavne boju proti osmanským dobyvateľom, okrem vojen proti Turkom sa Vlad postaral aj o vylepšenie hospodárskej i politickej situácie Valašska. Scénar k filmu napísal Mircea Mohor a do hlavnej úlohy obsadil režisér Doru Nastase Stefana Sileanu. (ČSFD)

(více)

Recenze (21)

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Still better love story than Dracula Untold. Škoda, že tak utahaná. A natočená poněkud tendenčně, takže Vlad je fskutčnosti moudrý a spravedlivý vládce, rád by vymýtil bojary (což není ovšem zas tak zvláštní, pokud jste byli v Transylvánii a měli vazaly, byli tito věrolomní tak nějak z principu), byl antiklerikál, šlo mu o blaho lidu a rád se nad ránem obdivoval bukolické idyle Tyto kladné vlastnosti v hlavním hrdinovi a jeho pár věrných jsou ovšem vyváženy již dříve zmíněnými věrolomnými vazaly (strašné lopaty btw.), Turky, zákeřnými Maďary a zlými kapitalisty v podobě německých kupců. Bohužel to tady natočili jako pohyblivou ilustraci k učebnici dějepisu a ne jako dramatický krvák, který by se dle Vladova životopisu krásně nabízel. Ovšem film má drobný bod za to, že teprve tady mi došlo, že výraz machometán dotáhli do Čech Valaši, když se sem přistěhovali z Rumunska. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Rumunské historické filmy boli v dobe vzniku aj u nás populárne, tvorcovia dokázali vhodne zmiešať dobrodružstvo, históriu a romantiku. Historické udalosti okolo kniežaťa Vlada sa síce vcelku dobre prezentovali, horšie je to s filmárskou tvorivosťou okolo neho. Látka by si zaslúžila väčší priestor, väčšiu údernosť a atraktivitu. Očakával som to aj vzhľadom k legendárnym povestiam, ktoré sa okolo historickej postavy niesli a stále nesú. ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Jasná snaha udělat z Vlada Tepese Otce Vlasti a možná, bereme-li v úvahu rok vzniku, i předchůdce N. Ceaușesca. Bohužel je to zpracování velmi neumělé (zlatý Vávra s husitskou trilogií). Hodně se mluví (ať už vznešeně a státototvorně, či zrádně a podle při piklí kutí), majestátně se sedí, popochází se, popojíždí se s vlajícími praporci, ale akce pomálu. Bitvy jsou dost naivně a neuměle vyvedené, herecké výkony v nejlepších případech průměrné, občas nechtěně směšné (Turci kapající po požití otrávené vody ze studně). Klady filmu, to jest barvité kostýmy, celkem velký kompars a pěkné exteriéry, byly v tomto filmu takto zbůhdarma promrhány. Celkově dost nudné. Škoda. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Výpravný film o krvavém knížeti má velkolepé bitevní scény s obřím komparsem. Vedle toho se zaměřuje na to, jak těžké je dostat se k moci a ještě těžší si ji udržet. Intriky, převlékání kabátů, nepřítel z přítele, zrada, pomsta. Samozřejmě je z toho cítit národní obdiv k vojevůdci, co se nezalekl ani děsivých Turků a naopak byl ještě děsivější než oni. Cesta lesem kůlů s nabodnutými hnijícími těly je vše vypovídající. Stefan Sileanu byl skvělá volba, charisma a jakási temnota z něj přímo čiší. Kdysi v našem kině to musel být zážitek... dnes především pro příznivce starších historických filmů. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zatímco v roce 1897, kdy vydal Bram Stoker svůj slavný román Dracula, mladé médium filmu pomalu, ale jistě zapustilo své kořeny. Stokerův román byl inspirovaný zejména kombinací osobnosti jeho zaměstnavatele, herce Sira Johna Irvinga (1838-1905), a mýtu o Vladu Tepesovi (1431-1476), valašském knížeti. Cesta románu byla poměrně přímočarou cestou k úspěchu a brzy zastínila jakékoli historické vazby s reálným Draculou. Počínaje neoficiálními adaptacemi ve Výmaru, kde F. W. Murnau natočil svého Upíra Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, 1922), se draculovské téma stalo velmi oblíbeným a společně s přechodem do Hollywoodu se Dracula (Dracula, 1931) stal ikonickým filmovým monstrem. Dracula se takto více a více vzdaloval svému původu a po vyčerpání nápadů studia Universal přinesla další generace například linii hororů pod značkou studia Hammer. Takže moment, kdy v Rumunsku natočili nacionálně orientovaný film o Draculovi, který nebyl upírem, byl zásadním obratem v dosavadní interpretaci Vlada Napichovače či Naražeče. Film Doru Nastase je až lyrickým obrazem o snílkovi, který svůj život dal za boj proti Turkům a ochranu své vlasti. Film mapuje šest klíčových let jeho vlády, kdy se věnoval vymýcení korupce ve vlastních řadách a snaze o udržení složitých vztahů v zahraniční politice. Snad jediným nedostatkem je absolutní absence jakýchkoli ženských postav, protože je jen těžko uvěřitelné, že ať už na valašském nebo tureckém dvoře by nebyly vůbec žádné ženy. Závěrečná bilance shrnuje faktum, že po této éře byl Vlad opět zrazen a znovu prožil dlouhá léta v zajetí. Nakonec se naposledy vrátil na trůn v roce 1476, ale to ho už čekaly jen dva měsíce na trůnu před definitivním koncem. Doru Nastaseovi se podařilo zaplnit mezeru v existujícím fenoménu a bylo by jen záslužné, pokud by se pomalu vyrovnávaly řady obou pohledů na historickou i mýtickou osobu Draculy. Nicméně to zřejmě není možné a pokud je srovnatelné téma, na kterém je si toto možné doložit, je tu případ hraběnky Alžběty Bathory, která se filmovým monstrem stala sice později, než Dracula, ale ani ona sama zřejmě nedosáhne nikdy rovnováhy mezi pohledem na historickou osobu a bestii z hororové literatury. ()

Zajímavosti (1)

  • Vladova (Stefan Sileanu) smrt dodnes zůstává neobjasněna. Buď padl v bitvě proti Turkům nebo byl zavražděn zrádnými bojary, kteří byli nespokojeni s jeho vládou. Podle tureckého kronikáře a básníka Antonia Bonfiniho byla Vladova uťatá hlava odvezena do Istanbulu jako trofej, tělo bylo zřejmě pohřbeno v Comaně, klášteře, který Vlad založil v roce 1461. (Nick321)

Reklama

Reklama